Taky je vám někdy do pláče z toho, co lidi dokáží předvést, a vůbec se za to nestydí? Mně jo. Ale brzy to přejde a většinou dostanu vztek a chuť dotyčným nafackovat.
Mně vůbec nevadí, když někdo nemá ani ponětí o nějakém oboru, když o tom oboru nemluví, nefušuje do něj a netahá na světlo světa diskuze, kde se tváří jako hrozný inteligent, ale říká hlouposti (a jen velmi tiše polykám zcestné výkřiky o pracovním právu jedné nejmenované osoby, která při pohledu na zákoník práce řekne - nojo, zaměstnavatel může všechno - a tím je pro ni celé právní odvětví uzavřené).
Každý nemůže umět všechno. A když člověk, který se třeba jako já nevyzná v přírodních vědách a má jen povrchní znalosti historie tyhle obory nechává stranou, neuděluje z nich ostatním moudra, a nechává to odborníkům, nevadí mi ani neznalost základoškolského učiva, pokud to není věc, s kterou se každodenně setkává. Což pro mě přírodní vědy nejsou. Tedy ne doslova, s nějakými se setkávám neustále, ale proč napadl sníh a proč není dobrý polít rozpálenou sklenici ledovou vodou, to si dokážu vysvětlit obyčejným selským rozumem a patří to do obecného rozhledu, který není potřeba spojovat s konkrétními obory. Tam podle mě patří spousta základních věcí, o kterých není pro jejich užití třeba akademicky přemýšlet a učit se je roky. Bohužel, spousta lidí má ale po těch nejzákladnějších znalostech leda vítr v lebce.
Ve škole mi to ani nepřijde, lidi, jež tam osobně znám, takové "problémy" nemívají. Ale když potom otevřu bratrův sešit na hudebku, kde má naškrábaný text písniček, a má tam, cituji:
"darmo zvaty trapiž muj mili sinečku.
nenosin ja tebe nemosi v srdečku.
aja tvojo nebuda ani 1 hodunu.
co pak sobě mislíš má milá panenko.
Vřid ti si to moje rozdele srdenko."
přičemž některé řádky absolutně postrádají čárky nad písmeny (je jihočech, ne ostravák), interpunkce je pro něj opravdu cizí slovo, k vypadá jako h, s, z, o, a víceméně odhaduji, počet nožiček u m a n se určuje náhodou od jedné do čtyř a na gramatiku už vůbec nezbyl čas.
A není to třeťák. Je to sedmák. A není to bohužel jeden úkaz ze třídy, ale když jsem s nimi měla jednu hodinu, kdy mi vyplňovali dotazníky do školy, zjistila jsem poměrně jednoduše, že takových jsou mraky.
Další zážitek je z dnešní cesty náhradní autobusovou dopravou. Nějaké dámy spíš dál po třicítce si zřejmě dodělávaly titul na pedárně, aby mohly zůstat učit ve školkách, a probíraly tam dětskou literaturu ke zkoušce. Pracovat s dětmi třeba umí a měly to docela nadrcené. Že se dohadovaly zda mumínci byli skřítci nebo hroši, to bych přešla. Podle mě hroši. Že prohlašovaly, že si odmítly pročíst někde stažený obsah děl pro děti, učitelky, jež ho pak s dětmi mají probírat, no, jak je libo. Ale pak přišel na řadu Král prstenů od toho Tolki-ena, co se píše s měkkým í a co tam má ještě jednu tu knížku, a podobné perly.
Spolu s jejich afektovaným véééééď, to nevéééém jsem měla chuť tu jednu vedle mě kopnout. Jistě, někdo nemusí znát Tolkiena, ačkoli Hobit právě díky filmům zažívá boom. Ale taky to mohl být jakýkoli jiný autor. A nebo to mohl být klidně Edison s teorií relativity, pán jako král, Einstein je taky od E. Když si něčím nejsem jistá a nemám u sebe nic, kde to ověřit, opravdu se chci ztrapnit před celým autobusem tím, že budu nahlas vykřikovat zjevnou pitomost několikrát dokola?
A když ne před jedním autobusem, proč ne rovnou před celou školou, kde, jak mi bylo řečeno, učí občanku a literaturu "učitelka", jejíž znalosti Erbena, coby velkého vlastence, a jeho sbírky Kytice, což je vlastenecká próza (tohle v životě nezapomenu, s kamarádkou bohemistkou jsme z toho téměř dostaly infarkt), a která si právo vykládá po svém tak, jak se jí hodí, a skutečný význam okázale ignoruje, by vystačily možná tak na uklízení po vyučování, a jejíž hodiny bych z fleku dokázala přebrat i já. A lépe.
Každý fakt nemusí být odborník. Ale když už se na něj tváří, měl by mít příslušné znalosti. A když už ne, měl by umět alespoň česky tak, aby nepsal svojí holce: na co misliš, tymoje crdečko, měl by mít alespoň tušení o nějaké nejznámější kultuře, hodnotné kultuře, ne jako že se dívá na Ordinaci a má to za kulturní večer, a alespoň o existenci základních věd, umět si logicky odůvodnit to, co dělá, a ne že to dělá jen proto, že "se to takhle dělá", umět si překontrolovat nákup s paragonem (a to opravdu ne s Paragonem Chodníkem, který patřil ke společnosti žlutého tentononcu s hezkou básničkou uvnitř) a především nerozhlašovat se na veřejnosti nahlas o tom, o čem si není jistý, že je správně. Při nejlepším se mu ostatní vysmějí v duchu, při horším nahlas a při nejhorším by třeba mohl dopadnout jako Ondra Horák s Giordanem Brunem. Nehezky vyhořet.
Vždyť mít povědomí o tom, co se mě týká, neznamená se drtit. Jenom nemít místo hlavy zavřenou bednu.
Žádné komentáře:
Okomentovat