Ráno jsme sice čekali na zápočet pár metrů od jednoho vojenského tábora, kde zrovna chudáčkové v sedm vybíhali na rozcvičku. Samozřejmě, že jsme se všichni zasmáli, když probíhali kolem nás za "zpěvu" jakéhosi anglického popěvku. Ale fotky z něj tu nemám.
Pak jsem plánovala, že napíšu zápočet a půjdu hned na kolej. Ale protože jsem to trestní právo kupodivu dala, odměnila jsem se návštěvou druhého, většího tábora a MPíků pod náměstím, kde byla i nemocnice, spousta vojenských aut a i jedna roztomilá dobová rodinka, moc hezká dobová vojačka a spousta, spousta Američanů. To si člověk hned vzpomněl jak na kapitána Ameriku tak i na to, že před sedmdesáti lety měl za barákem sudeťáckou hranici.
No a to bych to nebyla já, kdybych vám nepřinesla fotky. Škoda, že mám jen mobil. Ale v neděli se určitě půjdu podívat na konvoj, občan neobčan!
Přednáška o tom, jak odjistit a hodit granát.
Žádné komentáře:
Okomentovat