Originální název: The Magician's Ring
Rok vydání: 1985
Český překlad: 2004
První knihu ze série Nekonečných příběhů jsem četla poprvé strašně dávno, ještě na základní škole, ale díky naprosté originalitě stojí za recenzi i teď. Nekonečné příběhy se totiž tato série jmenuje proto, že žádné čtení některého ze čtyř dílů není stejné a projít opravdu všechny varianty jejich příběhů je skoro nekonečná snaha. Všechny totiž mají stejný jen začátek, úvod do děje, a potom už záleží jen na vás.
První se týká potulného zpěváka Robina. Ten se toulá širým krajem a vydělává si zpíváním balad. Má namířeno do království Wandelmere a těší se, jak ho proslule štědrá královská rodina přijme. Jenže jak prochází lesem a vesnicemi, vrtá mu hlavou, že i když míjí spoustu stavení a slyšel o bohatosti místního kraje, dosud nepotkal žádného člověka. Dokonce ani děti, které obvykle jeho písničky milují. Teprve když padne noc, najednou se rozzáří všechna okna a Robin je uveden do královského hradu. V něm to však vypadá jako ve chlévě - všude sláma a listí, tapety ušpiněné, na podlaze plno odpadků. Navíc se jako slavnostní večeře podávají pouhá vajíčka a mošt. Co se to děje?
Robin se dozvídá, že nedávno království navštívil kouzelník Mevar, který toužil po bohatství. Když se s ním Wandelmerští podělili, chtěl i jejich krásu, aby byl také šťastný jako oni, a nedokázal pochopit, že oni jsou krásní právě proto, že jsou šťastní. A tak je začaroval - každý den musí obyvatelé království trávit jako zvířata, vlastní podoba se jim vrací jen na noc. Tak jsou na tom všichni, kromě jedné staré čarodějnice, která se o zvířata/obyvatele stará. Robina tento příběh velmi zasáhne a za pohostinnost se chce království odvděčit. Ptá se proto, jak by mohl pomoci, ale král mu stihne pouze říct, že Mevar má prsten. Pak začne svítat a všichni se znovu promění ve zvířata.
Robin tedy vyjde z hradu a setká se s onou čarodějnicí. Prý zná Mevarova tajemství. Také k němu ale přikluše nádherný kůň a chce, aby šel Robin s ním. Robin má tedy tři možnosti - následovat koně, navštívit podivnou babici a nebo jít svou cestou. Kterou zvolí?
Každá z těchto možností následně posílá čtenáře na jinou stránku za jiným osudem. A vždy, když v následujícím dobrodružství narazí na další rozcestí, volba se opakuje. Brzy tedy musí vybírat, zda přijme podivnou polévku nebo urazí čarodějnici odmítnutím večeře, zda bude hledat dračí doupě nebo zkusí prozkoumat věž, zda bude pátrat po nebi či na zemi, nebo třeba jestli si odpočine a vyčká, nebo bude sledovat podezřelého loupežníka. Každá volba může, i když se zdá sebenevinnější, znamenat šlápnutí vedle a naprostý konec. Robin se snadno ocitne v dračí tlamě, uvězněný na zvonici, navždy na točícím se kolotoči, připravený o hlas na neznámé pasece, nebo třeba naopak zachrání princeznu, odhalí podvod skřetů, vyvázne a uteče, a nebo zlomí moc prstenu. Konců je zde opravdu spousta a možností, jak k nim dojít, ještě víc. Protože každá volba vede jinam, ale často se může stát, že čtenáře některá vrátí zpátky či dostane někam, kam to vůbec nečekal.
Což je prvek, s kterým jsem se jinde ještě nesetkala - přestože čtu knihu po několikáté, nikdy si nemůžu být jistá, kam dojdu. Každá situace má několik východisek, a i když vím z předchozího čtení, že špatný konec a smrt mě může čekat kolem jednorožce, existuje také jedna nebo dvě volby, které ze smrtelné pouti za zvířetem udělají konec dobrý, nebo mě postrčí dalším směrem. Že každá situace může skončit katastrofou i štěstím. A vyvléknout se z jedné nesnáze neznamená nenarazit na jinou. Navíc autor má tuto pouť ve svých rukách jen částečně, protože připravil ohromné množství variant, které lze kombinovat tak, aby příběh zabral třeba jen deset minut a skončil dřív, než skutečně začne, nebo tak, aby se vinul po polovině knížky, skákal sem a tam a stále nedocházel do konce. A když skončí, aby mohl začít znovu a jinak.
Za pozornost určitě stojí i to, že přesto, že jde o knihu pro děti od 11 let, ideálně pro jedenáctileté, nejsou zde jen dobré konce nebo konce, kde se hlavní postava sama stává zakletou. Lze dojít i k poměrně drastické smrti nebo hororovému vyústění jako je věčná jízda na kolotoči nebo tisíc nocí nonstop hraní, lze ztroskotat na zcela nedětské zradě a dokonce existují i úplně neutrální konce. Jako by kniha tak trochu učila, že výběr, jakou cestou se dát, nemá být střílením na slepo a není vždy ostuda odejít s nepořízenou. Nejde tak o klasické "hrdinské fantasy", kde hlavní postava buď zvítězí nebo epicky zemře.
Navíc je celá kniha oživena krátkými popěvky, protože Robin je trubadúr, a prvkem, který čtenáře vtahuje do děje ještě víc, než jen jeho volby, a to je text koncipovaný tak, že ho přímo oslovuje. Od začátku říká - Jmenuješ se Robin a cestuješ jako potulný zpěvák. Jakou cestu vybereš? Co uděláš? Celou dobu se staví do pozice, kdy promlouvá k němu a říká, že je to právě on, o koho jde. Není to cizí postava ve třetí osobě, není to ani ich forma, vlastně jsem se v jiné knize, než v této sérii, s podobným stylem nesetkala, ale funguje a pro neobvyklý styl vývoje je to nejlepší možnost.
Bohužel je ale třeba mít na paměti, že jde opravdu o knihu pro mladší čtenáře. Ač jsou zápletky nebo vyústění napínavé a často i značně nemalebné, převládá jednoduché vyjadřování, nekomplikovaný popis, písmo je velké, text často nepokrývá celou stránku a to hlavní, o co jde, je dětské. Začarované království, které se pokusí zachránit statečný cizinec, jenž se setká s čarodějnicí, mluvícím jednorožcem, skřety, princeznou a drakem. Jen je to dost neobvykle poskládané dohromady a čtenář sám si vybírá, co upřednostní.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat