28. 11. 2014

Bastardi 3

Originální název: Bastardi 3
Země: ČR
Rok: 2012

Poslední díl filmové trilogie Bastardi (naštěstí poslední, i když údajně z toho chtějí udělat seriál) navazuje tam, kde předchozí skončil. Tedy už je všem jasné, že pan učitel Tomáš Majer zavraždil své tři žáky a že policie při vyšetřování tohoto případu pochybila, takže nový policejní tým sleduje jeho stopu, Majer se zatím úspěšně schovává, zvláštní škola, kde celý incident odstartoval, se snaží z posledních sil fungovat dál s novým ředitelem, bratrem ředitele předchozího, zkušeným pedagogem, jenž se však s něčím, před čím stojí, ještě asi nesetkal, a ministr školství uvažuje o úplném zrušení zvláštních škol. Otázka je tedy nasnadě - čím celé tohle napětí vyvrcholí?

Asi je jasné, že když se jedná o poslední díl, tak něčím ano. Tomáš se totiž sice na úplného vražedného amatéra skrývá docela dobře, ale když zemře jeho dědeček, nevydrží, jde se podívat na pohřeb a tam je zatčen. Následně se tedy začne připravovat jednání před soudem. Celá kauza se ještě intenzivněji dostane mezi lidi, když zapracují noviny a z různých stran začnou zaznívat různé názory, ať už nenávist a odsuzování, nebo podpora a to nejen od extremistů, a následně se divák trošku podívá i za oponu soudnictví a vězeňství, když sleduje jeho soudce a jejich názory a to, jak si Tomáš musí projít od vazby až po výkon trestu. A samozřejmě práci médií a jejich senzacechtivosti.
Zároveň ale jako druhá linie pořád probíhá i školní výuka, kde se nezměnilo vlastně nic. Nový ředitel, dost rázný a mně velmi sympatický, drží školu jak se dá, ale učitelé stále prchají a žáci s nimi pořád zametají. Dojde to dokonce do takových krajností, že musí učit i uklízečka. Žáci jinak stále zůstávají problémoví, kradou, páchají násilí, jsou vulgární, prožívají první i neprvní sexuální kontakty, klidně ve školní budově, a nechávají se strhnout těmi nejhoršími, kterými jsou v jejich řadách po smrti Michala Dostála Romové ze sociálně slabých rodin.
A třetí linií je fungování města a "systém", do něhož nastupuje nová starostka a který se jako jediný radikálně mění, když je po smrti Michalova otce paní Dostálová zatčena a nejstarší z klanu Dostálů, jenž město dosud ovládal, skončí v domově důchodců. Síly se tak začínají pomalu vyvažovat, až zcela změní stranu, a největší gangsteři jsou nuceni všechno položit, zvláště proto, že noví lidé už z mizerné sociální situace problémových a násilnických občanů nechtějí těžit. A tohle všechno se vzájemně celkem podařeně promítá a navazuje na sebe.
Problém ale je, že jsme zase někde jinde než v předchozích dílech. První díl byl plánovaně šokující a ukazoval sbírku nejhorších exemplářů současné mládeže a všeho, čeho jsou schopni. A nemůžu říct, že mě nezaujal. Druhý byl chabý pokus o gangsterku, jež nevyšla, a třetí je najednou skoro až politické rádobydrama. Jde v něm o nastolování nového systému města, o existenci problémových škol a hlavně o soud s vrahem, který má ale mnohem větší důsledky, protože rozpoutává extremistické vášně. A i když se mi druhá a třetí linie docela líbí, hlavně ta velká zoufalost ve chvíli, kdy opravdu došlo ke zrušení zvláštních škol a docela silná závěrečná scéna, kdy do třídy malých, hodných zpívajících dědiček přibudou dva Romové s kundou na rtech (vím, jak moc byla účelová, ale je to perfektní ilustrace toho, co se může stát, když problémový živel vletí mezi ty, jež se jeho vlivu nedokáží bránit), a měla jsem i radost z jistého dobrého konce v případě skončení vlivu Dostálova "gangu", soud mě nadzvedával ze židle.
Nebo ne tak soud, jako spíš reakce. Ankety mezi lidmi, kde chtěli občané Majera lynčovat bez špetičky snahy pochopit, o co doopravdy šlo. Vůbec je nezajímalo, že ti tři andílkové znásilnili a zabili jeho sestru, a proto on zabil je, tedy že je absolutně zcestné mlít něco o obavě, že by někdo takový učil jejich vlastní děti, pokud jejich děti nejsou brutální rabiáti. Asi jen jednou zazněl názor, že to sice přehnal, že nejsme ve středověku, ale musí se vzít v úvahu, že se mstil za brutální zločin a jen tak si neřekl, že vybije cikány nebo snad děti. A potom mě hrozně nadzvedlo, že novináři, sousedé a komunita cikánů dohnala Tomášovy rodiče k sebevraždě, ačkoli jejich jediné provinění bylo, že jim malá hovádka zabila dceru a jejich synovi to nebylo jedno. Hlavně jejich sousedy jsem měla chuť profackovat. Todle byl dycky slušnej barák. Ano a nyní není slušnej, protože tam bydlí příbuzní zločince a vinu je třeba vyhlazovat do třetího kolene, tak nějak to mají v Severní Koreji, ne?
Ale víte co? Tohle není negativum filmu. Tohle byl jeho účel. Vzbudil emoce, vzbudil chuť přemýšlet a utvořit si názor a doufám, že nejsem jediná, koho přinutil uvědomovat si, že soudy šmahem od stolu jsou hrozná věc a můžou zničit mnohem víc životů než pachatele, jehož se v důsledku vlastně ani nedotknou. Tohle bylo vymyšlené a zvládnuté docela dobře. Problém byl jinde. Konkrétně, pan Magnusek to projel. Nemyslím soud, myslím roli. Patrně se snažil o muže odevzdaného osudu a úplně zlomeného, ale vyšla mu z toho figurka kývající hlavou a rukama, která bez jakéhokoli výrazu čučí do blba a nevěříte jí jeho osud. Mimo bylo i několik scén, které přidal, protože měly dokreslovat atmosféru, ale byly úplně zbytečné. Většinou šlo o samostatné epizody s výtržnictvím dětí mimo školu, "flashbacky" k vraždám, kde hrál prostě hrozně, a neúměrně dlouhé scény "ticha", kdy kamera jen zabírala mlčící postavu v něčem, co měla být výmluvná póza, ale většinou šlo jen o blbě se xichtícího Magnuska nebo někoho podobného. 

A také je tam jedna (ono jich bylo víc, ale tahle je z mého oboru) faktická chyba, přidaná naprosto účelově - k soudu obžalovaného nevodí hlavním vchodem, kde by zastavil anton a lidé tak měli možnost házet po něm cokoli a napadnout ho. V tomhle případě nemělo policii ani napadnout, že by zastavila před schodištěm, ale podle předpisů ho měli rovnou zavést dozadu a odvést zadním vchodem, kde by nepřišel do žádného kontaktu s veřejností.
Přes tohle všechno ale celkově nevím, jak hodnotit. Když se na film dívám, hlavně začátek mi přijde jako účelová a naprostá hloupost. Škvár. Odpad. Pak se ale pomalu rozpoutávají emoce, případ se dostává do mně známějšího prostředí, ozývají se názory veřejnosti a já nedokážu zůstat chladná, čili se do všeho mnohem víc a zaujatěji ponořím. A pak film skončí a já si uvědomím, že úplně dobré hodnocení si nezaslouží, ať už vzhledem k předešlým dílům, nebo k tomu, že řemeslně to pořád není ono. Je to prostě kontroverzní a to do takové míry, že dojmy zastřou spoustu přešlapů. Avšak jen kontroverze nestačí.

Foto: ČSFD

Mé hodnocení:


Žádné komentáře:

Okomentovat