A pokud neumíte přídavná jména, tak najednou nevíte, jestli jeden nebo deset. Aneb konečně mi někdo (Harry) přinesl nápad na další češtinářský článek o chybě tak prosté, že mě samotnou opravdu nenapadla, ale přitom tak časté, že bych někoho (Harryho) zaškrtila. (Nic proti tobě, ale je to snad v každém tvém komentáři a článku :-P)
Jak je to tedy s přídavnými jmény? Kdy se píše Ý a kdy Í?
Je to vlastně velmi snadné. A vzory, podle kterých si to můžete pamatovat, vám to řeknou na první pohled - mladý, jarní. Je to mnohem jednodušší, než podstatná jména.
U ženského a středního rodu je to bez debat - mladá, mladé, čili á a é. Nechápu, proč ale tolik lidí chybuje u mužského. Proč bez okolků napíše milí muž. Copak se vám zdá správně taky krásní, charismatickí, pozorní a snědí mladík na španělské pláži? Všichni byste tam napsali Y, nejenom proto, že byste tam stáli jak Y a zírali, ale protože ta slova končí na tvrdé samohlásky. A když pak vedle sebe postavíte krásný a mladí, nic divného vám na tom nepřijde?
Prostě si pamatujte mladý, mladá, mladé.
Tím si vždy nahraďte ono přídavné jméno, které máte napsat, a budete mít jistotu.
Jednotné číslo u mužského rodu pak zcela očividně je vždycky ý, množné í. Protože ti muži jsou mladí. Nebo i staří, to už je jedno. Rozhodně ale nejsou jarní. Podle vzoru jarní se totiž skloňují slova, která svůj tvar nemění. Jarní muž, ale těžko jarňá žena a jarňé dítě. Tam, kde je slovo ve všech pádech stejné (čili nejde vyskloňovat stejně, jako mladý), pak patří všude í a je dobré si třeba pamatovat, že to tak je u zvířat. Vlaštovčí, hroší, prasečí, lví, upíří a vlkodlačí. A i u zbytku ročních období.
A pro přehlednost:
Mladý muž >< Mladí muži
Mladá žena >< Mladé ženy
Mladé auto >< Mladá auta
Jarní - všude í.
Ale o přídavných jménech to není všechno - ještě je tu problematika otcova a matčina. Čili sestry svetr a táty auto. Ale o tom zase v nějakém jiném článku, ať si všechno nevyplácám hned. A také, ať není moc dlouhý, protože to příště bude i o nářečí.
Žádné komentáře:
Okomentovat