Momentky z mého hraní simíků jsem tu už dlouho neuvedla. Neznamená to však, že je nehraju. Většinou to přichází ve vlnách, kdy pár týdnů zabiju půl víkendu hraním a kdy potom půl roku vůbec hru nezapnu. A tak se stalo i teď. Možná už mě nadšení opět opadá, dnes rozhodně, přitáhli jsme ke mně novou sedačku a rozebírali jsme starou, ta nová je přitom větší, takže musím přeorganizovat místnost, brácha mi k tomu rozšlápnul lampu, takže objednat novou, a na hraní by jeden nepomyslel. Ale doteď jsem si zase chvíli užívala, jak simíci blbnou.
Třeba si narazí záda, protože musí lézt na dětské atrakce v čarodějném domě.







