Dan Brown - Šifra mistra Leonarda

Originální název: The Da Vinci Code

Rok vydání: 2003

Český překlad: 2003 (v roce 2005 vyšla pod názvem Da Vinciho kód.)

Toto dílo se nejspíš mnohem víc proslavilo jako film s Tomem Hanksem v hlavní roli a o dost zvedlo popularitu Brownových knih. Alespoň mně se hodně líbil a jen díky němu jsem se začala shánět i po knížkách. Jenže nejprve mi babička na nadšenou žádost o dárek k Vánocům koupila knihu Šifra mistra Leonarda, kde si nevšimla dodatku Pravda a smyšlenky, a já se tak několik let k přečtení té pravé pořád nedostala. Až před nějakou dobou a teď jsem si ji připomněla znova. A shrnuto jednou větou - dobrodružství v Šifře sice není tak akční jako v Andělech a démonech a filmové zakončení se mi líbilo víc, ale většinu doslova hltám.

Hlavní postavou je opět Robert Langdon, americký symbolog, nyní značně proslavený dobrodružstvím ve Vatikánu. Tentokrát přednášel v Paříži a plánoval schůzku s kurátorem Louveru, Jacquesem Saunièrem. Jenže si pro něj došla francouzská kriminální policie, protože Saunière byl zavražděn, po sobě nechal jen tajemný vzkaz, který jim měl Robert pomoci rozluštit, a k němu ještě doušku, kterou před symbologovým příchodem vymazali. Zněla "P. S. Najdi Roberta Langdona" a oni byli přesvědčeni, že směřuje k vrahovi. Chtěli proto Roberta mazaně přinutit se usvědčit. Jenže to se nepodařilo, když se přihnala policistka Sophie Nevue, vnučka oběti, a odvážnou lstí dostala Roberta pryč. Byla totiž přesvědčena, že douška u vzkazu byla určena pro ni a její dědeček neoznačil vraha, ale toho, kdo jí má pomoci s jeho dopadením.

Oba se tak stali hledanými zločinci a v rukách neměli vůbec nic kromě podivného klíče od schránky ve Švýcarské depozitní bance a několika tajemných básniček. Robert ale velmi dobře věděl, že Saunière se zajímal o odkazy na bohyni a pravou podobu Máří Magdalény nejen v uměleckých dílech a tím se docela protivil církvi, již podobní uctívači nařkli z toho, že ničila pravdu, aby mohla vystavět kult nesmrtelného božského Ježíše a překroutit vše tak, jak se jí hodí. Pak si všiml na klíči znaku Převorství sionského, tajné společnosti střežící bájné dokumenty ze Šalomounova chrámu a Svatý grál, a když spolu se Sophie z depozitní banky vyzvedli záhadný kryptex, který by měl obsahovat mapu k těmto relikviím, svět se jim obrátil vzhůru nohama. 

Pokud opravdu našli klíč ke Svatému grálu, vyrostlo před nimi obrovské riziko. Zvlášť, když ani církev nezahálela. Fanatická církevní organizace Opus Dei se zoufale snaží udržet při životě jak víru, tak sebe, a tak se rozhodla Svatý grál najít. Jenže k tomu potřebovala proniknout mezi Převorství, a když ani to nepomohlo, nebudou se štítit už ničeho. Robert tak chytil poslední šanci. Svého starého přítele Liegha Teabinga, jenž hledání grálu zasvětil život. Jenže když zjistí, že je jeho touha na dosah, opravdu je bezelstně povede a pomůže jim, nebo se všechno přetočí znovu a jim nezbude, než se stát dalšími rytíři prastarého řádu a odhalit tajemství, jež by mohlo otřást základy současné civilizace?

Ovšem je to přesně tak, jak jsem nastínila už v úvodu. Přestože jde o velkou "věc" a důležité tajemství, a přestože Roberta a Sophie honí policie, nejde o nic akčního, nejde o bezhlavý útěk nebo o řádné dobrodružství. Děj se odehrává na několika místech - v Louveru, na zámku u Leigha a ve dvou britských kaplích a chvilkami odbíhá jen ke dvěma dalším osobám - Silasovi a Aringarosovi, kteří cestují ve stopách hlavních postav. Jiná místa a události na nich jsou jen kraťoučké epizodní záležitosti doplňující děj a nejsou moc podstatné.

Většinu děje totiž tvoří přednášky a vzpomínky. Vzpomínky Sophie a ostatních na související minulost a přednášky o překrucování Bible, Ježíšovi, Máří Magdaléně, Svatém grálu, Templářích, Převorství sionském a především symbolech ukrytých v mnohých dílech a o jejich autorech. A to mě hrozně bavilo. Jelikož nic nevysvětloval vypravěč, ale Leigh a Robert pro Sophie, případně další informace vyplynuly z jejich pátrání, je všechno snadno pochopitelné, podané zajímavou formou a ať je to jen vymyšlená konspirační teorie, zní to naprosto věrohodně a logicky. Celý motiv je perfektně propojený a dvoutisícileté spiknutí církve, o něž tu jde, rozhodně vyvolá emoce.

Líbilo se mi taky, že záhadu netvořilo jen to, za čím se honili, tedy co je Svatý grál, kde je schovaný a jestli ho najdou, ale i záhadná postava Učitele, která dohnala Opus Dei k zoufalým činům a nechala události vygradovat do podoby v knize. Vedle v určitém smyslu abstraktního a historického pátrání je tu tak i skutečný boj o život se skutečnými mrtvými a neustále hrozí, že všechny plány padnou a my nezjistíme nic, protože vrah dostihne i ústřední dvojici. A naopak, když už to čtu po několikáté, takže vím, kdo za vším stojí, je docela snadné všímat si náznaků hned od začátku a hledat v nich, jestli by to mohlo někoho napadnout.

Jediné, co k obrovské škodě nenaplnilo mé očekávání, byl závěr. Ne úplný, jenž se v podstatě shodoval s filmem, a když jsem si k němu pustila konec soundtracku, chytil mě stejně jako kdysi film, ale ono vyvrcholení. Odhalení Svatého grálu a objevení jeho odkazu. Vlastně se to totiž bezděky stalo chvíli po začátku, kdy tato možnost sice jen padla jako zavržený nápad, ale ukázala se pravdivou, a nakonec to nějak vyplynulo, vybublalo a jako by to s žádnou z postav moc nepohnulo. V knize se autor mnohem víc věnoval spíš obyčejnému znovushledání části rodiny a ten druhý, důležitější fakt týkající se původu grálu, odsunul skoro jako "zajímavost pro dlouhé večery". Jako když někdo zjistí, že jeho prababička pocházela z Německa. Aha, to je zajímavý, co? Tak co si dáme k večeři?

Mé hodnocení: