Originální název: American Assassin
Rok vydání: 2010
Český překlad: 2012
Americký zabiják je dvanáctý díl série s postavou Mitche Rappa v hlavní roli a přečetla jsem si ho hlavně proto, že se připravuje film s Dylanem O'Brianem v této roli. Naštěstí ale nevadí, že jde o součást série, protože sice nevím jak jiné díly, avšak tento nenavazuje na předchozí. Je návratem k začátkům Mitchovy kariéry, ukazuje jeho výcvik, první mise a cestu, na níž se z něj stalo to, co je. Neexistující zabiják CIA.
Úplně na začátku byl ale jen třiadvacetiletým absolventem, který se po smrti přítelkyně rozhodl, že najde a zničí její teroristické vrahy. Začal trénovat bojová umění a díky svému talentu a nasazení přitáhl pozornost rekrutů od CIA, kteří se snažili sestavit zvláštní tým pro boj s terorismem. Mitch tedy absolvoval velice drsný výcvik pod vedením zkušeného, i když šíleného agenta Hurleyho, a ukázalo se, že v něm dříme opravdu obrovské nadání. Proto se brzy dostal do své první akce s úkolem zabít.
Jenže kromě nadání a schopností se v něm projevila svéhlavost a dravost. Místo aby postupoval podle plánu, splnil misi sám, z náhlého popudu, bez přípravy a bez povolení. To mohlo znamenat konec jeho kariéry, ale i určité uznání, a když se mu dostalo toho druhého, přišla ta pravá zkouška. Mitch a jeho dva kolegové se ocitli přímo v srdci Bejrútu s úkolem najít a zlikvidovat tamější špičky Islámského džihádu. Předtím však ještě stihli je i jejich ruské spojence připravit o několik milionů a poštvat je proti sobě, a tak se mezi nimi ocitají ve chvíli, kdy každé slovo může směřovat k salvě kulek. Nebo k horšímu. K zajetí a mučení. A je jen na Mitchovi, aby z této šlamastyky dostal všechny živé. Naštěstí je to pravý zabiják.
Který vás taky zabije. Protože kniha je... asi by spousta lidí čekala, že můj styl, moje téma, že se do toho ponořím a začnu shánět ostatní díly, jenže ne. Nějak mě to nevzalo a mentálně jsem přešla až příliš míst, která možná nebyla hluchá, ale vůbec mě nebavila. Konkrétně hlavně všechny scény, v nichž nebyla hlavní postava, a všechny scény, kde sice byla, ale válela se v Curychu.
Líbily se mi akce. Byly velmi dobře popsané a Mitchův názor na oficiální postup a spousta jeho rozhodnutí mi byla sympatická. Vlastně mi často mluvil z duše (především ve chvíli, kdy se rozhodl zasáhnout sám a nečekat, až celou akci schválí nebo zvoře další sledování). Zajímavé také byly scény mučení islamisty, nebo jen popis toho, jak postupují a jak lze z lidí dostávat informace. Nebo rozplétání diplomatických i neoficiálních vazeb jednotlivých skupin a států a nahlédnutí za oponu, kde se ukáže, že o nějaké náboženství tvořící fasádu pro okolní svět vlastně vůbec nejde. To je opravdu můj styl a mé téma. A pokaždé, když jsem byla během výcviku v Mitchově hlavě a sledovala jeho myšlenky, také jsem se dokázala do četby ponořit. Sem tam se zasmát, sem tam se škodolibě těšit, sem tam převracet oči (pudlíci...).
Především při pokusech o Hurleyho mučení jsem četla a při tom zírala nad rolí naprostého šílence, kterou se pokoušel zmást své únosce. Nebo při drsném zacházení během výcviku, ačkoli tam mi kolikrát přišlo, že většina přítomných jsou idioti odmítající vidět zjevné. A stejně zajímavé a poučné pro mě bylo vylíčení toho, jak různé organizace a jejich představitelé přemýšlí a jak moc se různí mentalita mezi jednotlivými skupinami ve vroucím arabském světě. Navíc se sem tam poodkryla i nedávná válečná historie Blízkého východu a USA, a to nematoucím, nenalévacím stylem, který jen dokreslil celý obraz, aby čtenář chápal, proč se to všechno děje.
Stejně mi ale přišlo, že jen kloužu po povrchu, že sleduji oddělenou, samostatnou jednotku (což asi byla pravda) a tak docela chytlavě to nezapůsobilo. Jako by mi něco chybělo. Jako by to nebylo pro mě a já to četla jen kvůli filmu. Ale alespoň se to dá přečíst velice rychle a spousta akce zaručuje rychlý posun kupředu.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat