Vesnice

Originální název: The Village
Země: USA
Rok: 2004

Tento film je obecně řazený mezi mysteriózní horory a zatímco mysteriózní asi je, mnohem víc než jako horor mi přijde jako částečně romantický thriller v neobvyklém prostředí, kde záhada a "příšery" nejsou nic víc než jeho součást. A tak podle mě horor nefunguje, proto ho tam řadit nebudu.

Podle začátku by se navíc mohlo zdát, že by se dal zařadit mezi historické. Oblečení, mluva a život lidí v jakési americké vesnici vypadá na minimálně předminulé století. Prostě obyčejná komunita s vlastním stylem života, vlastní školou, vlastní obživou, vlastní administrativou, vlastním obecním bláznem a jak se ukáže, propojená nezvyklou dobrotou a snahou udržovat co nejlepší vztahy. Což platí i pro hlavní postavy slepou Ivy a nemluvného Luciuse, kteří jsou do sebe zamilovaní, a i přes počáteční nejistotu se rozhodnou uzavřít sňatek.

Ale brzy je jasné, že kolem této vesnice něco číhá. Něco zlověstného. Monstra, o kterých se nemluví. Které přitahuje červená barva. S nimiž mají údajně křehké příměří. Začnou se totiž dít zlé věci. Objeví se zavražděná zvířata. Z lesů se ozývají podezřelé zvuky. A když se Lucius rozhodne požádat o svolení projít lesem, aby z města přinesl potřebné zásoby léků, načež mu to všichni starší začnou důsledně vymlouvat a po letech dojde k útoku monster, nebude jen on mít podezření, že ve vesnici něco skrývají. Něco, co se týká lesů. Toho, proč se o nich nemluví. Toho, co jsou vlastně zač.

Jenže když dojde k politováníhodnému incidentu a Lucius se ocitne na hranici smrti, není jiná možnost, než se do lesů vydat. Zrádné tajemství odhalit. Nebo ne?

Co mě zaujalo kromě odhalení celé věci, a to nejen napoprvé, asi je, že od začátku filmu jsem hledala známky toho, kdy se jejich komunita ukáže jako v základu naprosto šílená a kdy se tam začne dít něco zlého. Čehož jsem se k mému příjemnému překvapení nedočkala, protože jejich komunita byla upřímně milá a srdečná... ovšem paradoxně založená na docela kruté lži a naivní představě, že když se někde zavřou před světem, nic se jim už nemůže stát. A pro udržení této lži byli dokonce ochotni i nechat Luciuse zemřít, jen aby nikdo z těch, kdo přísahali, že se nevrátí do města, neporušil přísahu, a nikdo z těch, kdo nikdy za hranicemi vesnice nebyli, nezjistil, jaký svět jim to vlastně utajují. Vytvořili silnou komunitu... žijící velice křehký život. 

Moc se mi líbil i Lucius a vlastně i Ivy, tedy ústřední dvojice filmu. Byli sympatičtí a opět se v nich silně projevovaly klasické znaky romanticismu, které však nezakrývaly nic zvráceného. Asi celkově nemůžu říct, že by nějaká postava byla špatná, navíc, protivná, nesledovatelná... Ivyna sestra sice působila jako prvotřídní naivní "trapka", ale podle všeho úmyslně a postavy si toho byly vědomy, takže ani ta mi nevadila. Naopak doplňovala různorodost, která by se na první pohled v takto uzavřeném a trochu upjatém místě nemusela čekat. Stejně tak byla příjemná práce s kamerou, barvami a světlem. Volba červené jako zakázané barvy lákající údajné příšery a vedle toho žluté, která ji tedy pro komunitu nahradila jako signální barvu, dopadla dobře, a taková scéna, kdy se lidé krčí ve sklepích při útoku, byla spolu s doprovodnou hudbou zkrátka mou nejoblíbenější. 

Takže jediné, co se mi tu nepozdává, je nakonec jen to zařazení do hororu. Podle mě je zřejmé, že podstatou filmu byl útěk před špatnými okamžiky a žalem místo toho, aby se jim postavili čelem, přeměna oněch nepříjemných vzpomínek na násilí a ztrátu blízkých do vymyšlených monster a následné rozhodování, zda budou v tomto klamu žít dál, nebo si přiznají, že zcela utéct nejde. S docela překvapivou volbou. Nešlo o ta monstra samotná, vůbec nešlo o horor. Bylo to lepší. Já vím, že mnozí Shyamalanovy filmy vůbec nemusí, ale mně se zkrátka alespoň ty starší vážně líbí.

Foto: Rotten tomatoes

Mé hodnocení: