19.7.19

Jiří Pánek - Exekutor

Originální název: Exekutor
Rok vydání: 2015

Představovali jste si někdy, jak by vypadal "trap horor" kategorie C přepsaný do románu? Upřímně, já ne. Ale četla jsem to, protože tomuhle nejvíc krátký román Exekutor odpovídá.

Hlavního hrdinu Vojtěcha Svobodu právě vyhodili z práce v reklamní agentuře, takže nemá nic, jen čerstvě pronajatý kamrlík, svoje kreslení a dluhy u otce, kterými splatil dluhy u jiných. Taky přišel o přítelkyni a prostě neví, co dál. Zajde proto do jedné hospody a tam ho osud zavane ke stolu jakéhosi samotáře, z nějž se vyklube exekutor. Který však má, zdá se, pro Vojtěcha pochopení, přeje mu, aby se postavil na nohy, nabídne mu dokonce schůzku s majitelem jeho domu, jestli se nenajde levnější byt. Vojtěch je navíc trochu naivně důvěřivý, tak kývne a vyrazí s ním.

A pak se probere nahý na slamníku ve sklepní kobce, ruce má řetězem přivázané ke stropu, matně si vzpomíná, že ho někdo omámil a pokusil se zneužít... a přijde nejhorší. Z exekutora se vyklube zvrácený šílenec, jenž s podobně laděnými "kolegy" sní o přeměně světa na permanentní exekuci, kde bude nemajetnost trestná a půjčky povinné a Vojtěch je jeho soukromý projekt, na kterém testuje nové úřady "exekučního vyšetřovatele, exekučního soudce a obhájce", do čehož všeho se sám pasoval. A shledá-li ho vinným, i kata. Vojtova jediná naděje na záchranu probleskne v exekutorově dceři, jež však nechápe, že to není předem smluvená sexuální hra jejího otce, s níž by Vojta souhlasil. Nebo?

Mně se to takovým překvapeným, divným způsobem líbilo z větší části, když jsem se snažila odhadnout motiv exekutora a kam až zajde. Jestli je to prostě úchyl a chce mučit oběť ve sklepě, cvok s šílenými přeludy o revoluci, a i když vychází z reality, celá ekonomika se mu pomotala, nebo člen tajného spolku, který by se tu revoluci doopravdy chystal provést. A jestli v tom Vojtěch hraje roli, nebo je to náhodná oběť, na níž se bude předvádět samoúčelné násilí pro ukojení záporáka. To opravdu dovedlo upoutat a nutilo číst dál minimálně kvůli tomu, jak neuvěřitelně švihlý to bylo a jak se to stále pohybovalo na hraně kontroverze a blbosti. Navíc to bylo napsané celkem prostým a vhodným způsobem, "mluvou" obyčejného chlápka, a snadno se to četlo.

Pak ale přišel konec a to byl... fakt konec. Já vám ho prozradím, protože tuhle knížku nestojí za to shánět. Prostě Vojtěch se dostal ven... a okamžitě jako pejsek přiběhl zpátky za exekutorovou dcerou, dobrovolně dělal, co chtěla, až... ho zavřela zase ona. On byl trochu blbej celou dobu, podle jeho vzpomínek na život s bývalou přítelkyní a jeho reakcí, ale teď už mu snad mozek vypnul úplně. Po týdnu ponižování, mučení a téměř smrti by se každý, kdo se dostane ven, vydal na policii. Pokud by uvěřil, že policejní náčelník v tom spolku vážně jede taky, tak by alespoň utekl jak daleko to jde a důsledně se všem vyhýbal. Který idiot se ale nechá ihned vtáhnout rovnou do exekutorova bytu, tam u šíleného oltáře kradených věcí přimět k sexu... a pak se vrátí znova, začne chodit s dcerou, dokonce jde svému tyranovi s lítostí na pohřeb a dobrovolně vleze znovu do své cely, aby ho pak náramně překvapilo, že dcerunka je šílená taky? To bylo tak přitažené za vlasy, až se tomu ani divit nedalo.

K tomu, že ani na začátku před zvrácenou jízdou, kdy si začali hrát na kompletní předělávku toho, co exekuce je, nepadaly úplně správné informace o dluzích a vymáhání, nic psát nebudu, jak to funguje jsme rozebírali >>tady a ani jedna postava nebyla úplně při zdravých smyslech, tak mi to moc nevadí. Ale to, co předvedli v závěru za mentální gymnastiku, naivitu a naprostou retardovanost, to váhy nejen převážilo ze švihlého příběhu do krávoviny, ale úplně je převrátilo vzhůru nohama. Nebýt závěru, snad to i doporučím, ovšem takhle...


Mé hodnocení:

Žádné komentáře:

Okomentovat