Tenhle obrázek je stejně jako většina pokusem, kterým jsem se učila s různými technikami a nástroji. Původní plán byl nakreslit větve, nakrouhat na ně voskovky a pomocí fénu vyrobit rampouchy. Alespoň takhle jsem si malovala, že se zbavím roky nepoužívaných voskovek, když jsem si vzpomněla, že jsem je týden předtím vyhodila. Jenže větve už jsem měla hotové, tak jsem to odložila a několik dní přemýšlela, co hodit na pozadí. Až mě napadla zřícenina a dnes jsem našla jednu zříceninu v Tribeči, kterou jsem se inspirovala. Protože když hledáte jihočeské zříceniny, google vás logicky nasměruje na Slovensko.
Použila jsem olejové křídy, jen škoda, že skrz fotku není úplně dobře vidět, že dvěma způsoby - větve jsou víc "natvrdo", kdežto trosky a skála jsou rozmazávané. Bylo to jednodušší, než se detailně a zdlouhavě pouštět do lesa pod hradem, a jak říkám, hlavně jsem zkoušela, jak vůbec ty křídy fungují a jak se s nimi míchají barvy. Docela dobře, musím říct.
Jen, což je opět vina foťáku, je trochu zkreslené světlo a nahoře to dělá trochu stín. A pro plnou velikost si ho rozklikněte.
To mi připomíná tvou nejlepší scénu, kde se hrdina ptá, jestli mohl být panic.
OdpovědětVymazatTen jeho stísněný výraz. :D
Myslím, že se ti kresba opravdu povedla. Celé to na mě působí až tajemným dojmem :)
OdpovědětVymazatVidíš, úplně mi to připomnělo jinou slovenskou zříceninu - Reviště :-) A ta zelená se vyloženě povedla, je krásně uklidňující.
OdpovědětVymazatTohle je inspirováno (vzaté kousky a pospojované, jak se zrovna hodilo :D) zříceninou Gýmeše, dohledala jsem to :)
Vymazat