12. 5. 2021

St. Agatha

Originální název: St. Agatha
Země: USA
Rok: 2018

Tento film se tvářil jako horor, proto jsem si ho pustila. Náboženství vůbec neholduji, ale horory, kde se mihne něco náboženského, někdy umí přivést zajímavé démony. Bohužel ne tento, který bych osobně označila spíš thrillerem a už docela unavenou únikovou klasikou. 

Je po polovině minulého století a mladá těhotná Mary se rozhodla uchýlit na čas k osamělému řádu jeptišek, jenž nabízí útočiště dívkám v nesnázích. Ne že by se schovávala před světem, ale její přítel a otec dítěte musel odjet za prací a ona nechce čekat doma sama bez prostředků a bez pomoci. I když řád je to vskutku zvláštní. Matka představená vyžaduje dodržování striktních pravidel, jako slib mlčení, čtení náboženských textů, oblékání uniformy, vzdání se bot či promenádování se před mecenáši, protože jak tvrdí, její způsoby se znelíbily církvi, která ji přestala financovat. Ale Mary souhlasí, že s řádem zůstane, ostatně i přes slib mlčení se rychle spřátelí s dalšími dívkami, jež si vždy najdou chvilku na šeptání, a zjistí, že vlastně všechny tam přišly dobrovolně a dokonce ani není jediná, kdo pro dítě má nebo měl mít rodinu a jen potřeboval na chvíli pomoct. Co se tedy může pokazit?

Všechno, jinak bych musela psát o psychologickém dramatu o obavách z nastávajícího rodičovství, avšak to Mary vůbec neděsí. Začne ji spíš děsit stupňující se chování jeptišek a všechny podivné věci kolem řádu. Z milé a praktické matky představené se stane tyranka, která se nebojí nejen své těhotné svěřenkyně trestat nebo s nimi manipulovat, ale rozhodne se třeba, že Mary není hodná svého jména, překřtí ji na Agathu a drží ji zavřenou v rakvi tak dlouho, dokud ji nezlomí. Když se děvčata pokusí kontaktovat autority, udělá z nich nesvéprávné psychiatrické pacientky a ukáže se, že nějak získala jejich plnou moc nebo přiznání k velmi nepříjemným věcem, aniž by si to pamatovaly. K tomu Mary, nyní už Agatha, občas mívá pocit, že starým domem nepříjemně prosakuje krev. A když navzdory ujištěním, jak je rozhodnutí o budoucnosti zcela na nich, se jedna z dívek svěří, že nevěří pohádce o svém mrtvém novorozeněti, jaké ji ani nenechali prohlédnout, rozhodne se Mary za každou cenu dostat pryč. Jenže to už ani matka představená nic nepředstírá, a aby nepřišla o peníze za Maryino dítě, je ochotná udělat cokoli. 

Takže je to opravdu typická zápletka, kdy se hlavní postava ocitne v nějakém druhu vězení a snaží se z něj dostat, zatímco záporák se ji snaží nějak dostat. To jsme viděli už stokrát. Navnadit tak snad může ozvláštnění těhotenstvím hlavní hrdinky i ostatních "na straně dobra"? Vlastně ne, těhotenství Mary v pokusech o útěk ani ve "finálním střetu" nehraje roli až do poslední chvíle, kdy začne z ničeho nic rodit. Což je naprosto strašná scéna, u níž jsem si myslela, že porod předstírá, aby pronásledující záporačka povolila v ostražitosti. Mary totiž jen pár minut nepřetržitě řvala a pak najednou vykouklo dítě, jen aby se Mary okamžitě zvedla a uškrtila záporačku řetězem. Ono vůbec hlasové projevy Mary byly problém - celý začátek film kladl důraz na to, jak spolu nesmí dívky mluvit, jak si musí šeptat, jak ví, že je poslouchají za dveřmi, dokonce za to některé brutálně trestali, ale ani ne od půlky na sebe halekaly bez zábran s Mary v čele.

Nebylo to ozvláštněné ani prostředím či záhadností řádu. Prakticky okamžitě muselo každého diváka napadnout, že jeptišky ty děti prodávají, a když matka představená přiznala, že církvi se nelíbí její metody a dala od ní ruce pryč, no.... nečekáte pohádku, když se vás vzdaj i katolíci. Mučení hříšnic pak nikoho nepřekvapí.

Chvíli jsem taky doufala, že se objeví nějaké nadpřirozeno, protože náznaky byly. Mary občas měla halucinace způsobené traumatickou smrtí bratra, scéna, kdy viděla tvář nebo kdy se objevila krev, klidně mohla fungovat démonicky, personál se taky rád předváděl v kostýmech, které byste čekali u uctívačů démonů. Nicméně žádné nadpřirozeno se nekonalo. Konal se jen stupňující teror, ať už lámání kotníku Mary, ustřižení jazyka Sarah, samozřejmě finální vyvražďovačka mezi oběma stranami. A nefungovaly ani napínavé scény. Třeba porod jedné z dívek zakončený jejím udušením měl tak hudební doprovod, jenž mě rozesmál. Stejný pak použili i na konci a já měla stejnou reakci, vrcholné scény byly tak absurdní a tak blbě podbarvené, až jsme se ocitli u nezamýšlené trapné komedie. 

Fungovalo tedy aspoň něco? Myslím, že nápad se záporačkou. Inzerovala klidné místo pro nastávající matky, ale pečlivě si vybírala ty nejzranitelnější, pečlivě je izolovala od okolí, donutila je vzdát se všeho, co by je mohlo zachránit, zdrogované je prakticky přiměla udělat ze sebe její nesvéprávné svěřenkyně, systematickým týráním je zlomila, a ve chvíli, kdy porodily, už jí nic nebránilo prodat dítě a zbavit se matky, protože nebyl nikdo, kdo by se o ně zajímal. Akorát u Mary doufala, že si vychová novou pomocnici, protože její dosavadní stárnuly a stávaly se nespolehlivými. Což nebylo mimo její možnosti, třeba u Sarah se jí to povedlo, sevřela ji v pěsti tak, takže už jí ani nemusela bránit v útěku, stejně by neměla kam. To mohlo stát za to. Jenže když se s takovým příběhem snažíte o únikový horor, ačkoli námět nahrává na psychologické drama, nemůže to moc vyjít.

Foto: IMDb


Mé hodnocení:



1 komentář:

  1. Škoda že film byl tak špatný, protože námět mě dost zaujal. Slib mlčení, přísný život s jeptiškami... U takového typu filmu bych toho nadpřirozena čekala více než jen náznaky :D Snad alespoň ta scéna s ustřižením jazyka byla zajímavá :D ;)

    OdpovědětVymazat