Krampus: Táhni k čertu

Originální název: Krampus
Země: USA
Rok: 2015

Máme listopad, to je skoro prosinec, a tak jsem se rozhodla konečně pustit tu správnou verzi Krampuse. Ne tu příšernou, jakou jsem si stáhla omylem kdysi. A jsem vážně, vážně nadšená. Už chápu, proč o tom bratr nemohl přestat mluvit, když byl na premiéře v kině.

V totálním předvánočním šílenství se malý Max během besídky v obchodním domě porve se spolužákem, protože začal jeho milované svátky označovat za pouhý marketingový tah. K tomu jeho rodina nic nestíhá, na Vánoce má přijet matčina sestra s početnými, velmi svéráznými dětmi, a všichni jsou nervózní. Přičemž mají proč. Jejich návštěva se ukáže naprosto nesnesitelnou. Děti se provokují, strýc Howard neopomíná nahlas opovrhovat "nóbl" životem, protivné tetičce Dorothy není nic dost dobré a Maxovi dokonce sestřenice ukradnou dojemný dopis pro Santu, aby si z něj mohly dělat legraci. Není proto divu, že v Maxovi bouchnou saze, na Vánoce zanevře a roztrhaný dopis vyhodí z okna.

Jenže na to se na městečko snese nikým nečekaná sněhová bouře, v zahradě se objeví divný sněhulák, nefunguje elektřina ani signál a sousedi jsou přes svátky pryč, takže rodina doslova uvízne v přeplněném domě. A když se Maxova starší sestra Beth rozhodne dojít pěšky zkontrolovat svého přítele, už se nevrátí. Otec a Howard proto vyrazí Beth hledat a zároveň obhlédnout město. Zjistí, že je zcela vyřazené. Nic nikde nefunguje, sněhu a mrazu až nenormálně přibývá, vše je opuštěné a zdá se dokonce, že na několika místech někdo zaútočil. Nebo něco. S obrovskými kopyty. Když brzy na to napadne i je, zkusí se zabarikádovat v domě a prostě blizard přečkat, zatímco se snaží ignorovat babiččino tvrzení, že když byla malá, stalo se něco podobného a neexistoval způsob, jak útokům a unášením lidí zabránit, protože neútočilo nic z tohoto světa. Raději jdou spát. Jenže přes noc zapomenou přikládat do ohně a tak do jejich domu může bez obav vstoupit ona stvůra, prastarý Krampus. Přicházející trestat ty, kdož odmítli kouzlo Vánoc, a brát. 

Není to ovšem čistý horor, je komediální a komedie je skvěle zvládnutá. Není snadné takový film natočit, aby se z něj nestala trapná parodie a další Scary Movie, což se podařilo. Dobře jsem se bavila od začátku. Film skvěle nastavil šílenství Vánoc hned od úvodní sekvence v obchoďáku, k čemuž do rvaček, tahání se o zboží a otrávených prodavačů příhodně zněla klasická koleda, doplnil příjezdem šílených redneck příbuzných do poklidné, středostavovské rodiny, která chce jen dokonalé svátky, a pak hezky a organicky přešel od zběsilé komedie k čím dál vážnějšímu napětí a hrůze. Tedy hrůze spíš pro postavy, divák se asi neměl úplně bát.

Dobře k tomu hrálo i zmrzlé prostředí, tma, sníh, opuštěnost, Krampusovo děsivé vytí, estetika vyladila atmosféru z počátečního rodinného, až sitcomového dramatu ke strachu o život. Také postavy jednaly docela logicky, nikdo z nich nebyl neskutečně hloupý, nedošlo ani k hororovým otřepaným klišé, že půlka postav okamžitě naskočí na duchy a druhá až do úplného konce ničemu nevěří. I když se jim pochopitelně nechtělo věřit německé babičce a jejímu příběhu o Krampusovi, což byla další zajímavě oživující věc. Na jednu stranu klasický "moudrý učitel" s úlohou prozradit podstatu nadpřirozeného problému, na tu druhou ale nic samoúčelného, měla svou roli v rodině i ve filmu, nevystupovala jen, aby zaskočila, řekla o co jde, a zmizela, a ještě mluvila německy, ačkoli rodina na ni anglicky a všichni si rozuměli. 

Líbila se mi i pozornost k detailům. Třeba když se otec a Howard vrátili téměř s omrzlinami, byli ještě několik scén zarudlí a flekatí, řešily se docházející baterie po výpadku proudu, venku omrzlé vlasy, prostě drobnosti, na které scéna často zapomene a které ji hned dělají reálnější. 

Celkově tedy tento film dobře hraje mezi pohádkou a hororem, jenž se nebere stoprocentně vážně. Důvod, proč se Krampus objevuje, je pohádkový. Jeho řádění je hororové. Rodinné drama tvořící pozadí je vážné, ale ne stoprocentně. V půlce to pak začne být velmi příjemně napínavé a při klasické závěrečné bitce se záporáky se dostaneme do totálního absurdna. Zkrátka pro postavy to má být reálná noční můra, otázka života a smrti, problém, v němž uvázli se vší závažností, avšak pro diváka zábava. Bitka rodičů s oživlými perníčky, oživlými zmutovanými hračkami, to bylo úmyslně mimoŇské natolik, že postavy řvaly strachy, zatímco divák smíchy. Konkrétně perníčci a hračky pro mě byly zcela nečekané, v tu chvíli jsem nechápala, na co koukám, ale nesklouzlo to k ničemu pitomému, udrželo to úroveň. A s tím jsem byla naprosto spokojená.

Foto: Screenrant

Mé hodnocení: