Rusalka: Ozero mjortvykh

Originální název: Русалка: Озеро мёртвых
Země: Rusko
Rok: 2018

Jedná se o film, který mám už dost dlouho uložený v počítači, a protože jsem se rozhodla takových konečně pomalu zbavovat, podívala jsem se na něj. Však je alespoň něco ke kritice. A že kritiku zaslouží. Důvod, že v USA z nějakého důvodu dostal název "Mermaid", přičemž Rusalka, a to ani tato, nemá s mořskou pannou nic společného, a že u nás asi oficiálně nestál ani za přejmenování Jezero mrtvých, je ke kritice ten nejmenší.

V Rusku (i jinde, ale film se odehrává v Rusku) existuje příběh o Rusalce, která svádí muže a topí je, a když se jí pokusí odolat, až do smrti je trápí. Vykoupit je údajně může, když jí odevzdají to nejcennější, jak před dvaceti lety poznal jeden muž na chatě u jezera. Tu nyní daroval svému synovi Romovi ke svatbě s jeho snoubenkou Marinou. Tedy poslal mu klíče s tím, ať si ji prodají, protože se dvacet let neviděli. Přesně od chvíle, kdy se tam utopila Romova matka. Roma se svým kamarádem Iljou se tam tedy vyrazí porozhlédnout. Zjistí, že je vše ve špatném stavu, sklep je zatopený, pozemek zarostlý, a Ilja tam dokonce k Romově nelibosti sezve přátele na rozlučku se svobodou. Roma jim tedy vyklouzne k jezeru a potká tam záhadnou dívku, jíž nedokáže odolat. 

Po návratu domů pak náhle onemocní, chová se podivně, začne se kolem něj divně projevovat voda a Marina v jeho věcech najde cizí hřebínek, kterého si Romova sestra Olga všimla na staré fotce svých rodičů. Roma jim proto přizná, co se u jezera stalo, a Olga pochopí, o co zlovolného by mohlo jít. Protože se mu také neustále přitěžuje, konečně konfrontují otce. Ten jim prozradí, že jejich matku zabila Rusalka, a že matka před svou smrtí narazila na něco, co by mohlo Rusalku zastavit. Proto se nakonec k jezeru vrátí, aby skutečně našli stopy po tom, kdo Rusalka byla, proč se z nešťastné dívky jednou stala, a návod, jak by ji údajně mohli zapudit. Ale to ještě neznamená, že to dokáží. Rusalka se totiž nevzdává, onen návod se ukáže nefunkční a je otázkou, zda najdou jiný způsob dřív, než nad Romou a možná i ostatními zvítězí.

Hned na začátku filmu mě ale rozladila skutečnost, kterou asi nemůžu vyčítat filmařům, spíše distribuci. Totiž tato verze byla předabovaná do angličtiny a tím ztratila na autentičnosti. A potom mě rozladilo, že film není vůbec strašidelný, není se čeho bát, Rusalky se vůbec neděsíte, lekačky jsou vlastně taky takové, že se ani nedají nazvat lekačky. Druhá půlka je dokonce klasická démonovina, kdy postavy lítají po place a otevřeně je napadá démon. Jediná trochu netypická věc je úzká souvislost s vodou. Záblesky Rusalky, potom její otevřená přítomnost, zvuky, přeludy, sny, halucinace, že se postava přenesla na ústřední místo, mohly být z každého druhého filmu, je to stále stejné, provařené schéma boje se zlým duchem. Jakmile Roma dostane klíče od chaty u jezera, poté, co v úvodu vypravěč představí pověst o Rusalce, je divákovi naprosto jasné, o co půjde, jak se to bude vyvíjet, má i 50 : 50 šanci odhadnout konec, a bohužel to i přesně tak je. 

Vadilo mi i "klasické" nelogické chování postav. Třeba posíláme všude samotného Ilju, ačkoli je to chlap a tedy typická Rusalčina oběť, aby se nepřekvapivě vrhla i na něj. Auto se plní vodou uprostřed lesa, Roma mlátí zvenku do dveří. Vzít větev nebo kámen, kterých se kolem válí hromady, protože jsme v lese, a rozbít okno, ho nenapadne do poslední vteřiny, aby zůstalo napětí, jestli se mu snoubenka a sestra utopí před očima. Celkově postavy často zapomínají až do poslední chvilky na všechno důležité, dávají si podivné mezioddechy, nebo náhle přepnou bez viditelného přechodu, Olga a její pokus "vykoupit" Romu mi připadal trochu na sílu. A někdy zajedou až do absurdna, třeba když Roma viděl, jak je pod vlivem Rusalky i Ilja, ale jenom ho prostě šoupnul stranou, ať nepřekáží u dveří. Nebo když se Ilja potopil ke dnu jezera, našel Rusalčin hrob a kolem se najednou odnikud objevily mrtvoly. V tu chvíli to místo úleku nebo tísnivého děsu vyvolávalo smích. 

Pokud bych měla najít pozitiva, líbilo se mi, jak tvůrci kladli důraz na vodu a vodního tématu se drželi důsledně. Nejen Rusalkou, ale jednak laděním, kdy jste měli často pocit, že jste pod vodou třeba i v nemocnici, nebo tím, že Roma byl závodní plavec, součástí filmu bylo i, že Marina neumí plavat, pak problémy s vodovodem ještě před Rusalkou, potom se začne voda chovat různě podivně i jinde než jen u nich doma. Jinak je to ale nezajímavý, ucouraný film snažící se o extra ponurost, stísněnost, ale přesto naprosto bez atmosféry. Není to úplný propadák, ale je to navzdory vší vodě tak nějak suchý.

Foto: Rotten Tomatoes

Mé hodnocení: