Tahle nová věc na mě začala všude vyskakovat. Já ji ignorovala, dokud jsem na redditu neviděla scénku skvostně zahrané a zrežírované rvačky, z níž vznikla aféra prsa Emmy Smetany. Asi to jediné, pro co se tento seriál proslavil. A nebylo zbytí. Pustila jsem se do něj, trpěla od začátku do konce, tudíž jsem se rozhodla utrpení zprostředkovat i vám, klasickým trháním scénu po scéně s mými reakcemi. Nejsou nadšené. Tento seriál s hodinovými díly se částečně odehrává v současnosti, částečně v 18. století, TV Prima si vůbec neporadila s dobovou atmosférou, kulisami, scénářem, zvukem, hereckými výkony a zkrátka to celé působilo, jako kdyby ochotníci sehráli zábavně (povrchně) naučnou scénku někde na Hluboké. Až to ani vtipné není. Proto musím mou reakci rozdělit na dvě části, abychom se tu sborem nepominuli.
Začínáme akčně. Velice sytě zelenou trávou cválá bělouš. Na hřbetě mu sedí pán s divoce vlajícími vlasy. Míří do zámku, kulise z TV pohádky z konce 80. let. Zkrátka nás nenechá na pochybách, že je to dobový záběr z roku 2023, dokonce tam blýská auto, mám pocit, a ani se nepokouší o dojem předchozích staletí. Super začátek. Vypravěči, jenž zní jako komentátor Ano, šéfe! a říká, že je rok 1750 a nějaké drobné, nevěřím. Nicméně prozrazuje, že se schyluje k výjimečné události a rozevlátý pán je dědičný princ Damián Karel Ludvík. Aha. Asi z chudého rodu, měli jen na příšernou paruku. Nebo spony, stuhy a hřebeny vynalezli až v roce 1751 a nějaké drobné? Tou výjimečnou událostí jsou jeho nastávající zásnuby s pruskou princeznou. Za tím účelem nekompromisně přes protesty služebnictva dupe do zámku za strýcem knížetem.
Také ho za to dupání v jezdeckých škorních strejček zjebe. Má mnohem lepší paruku, jen nic moc dekorace. Záclona za ním je jak řídká síť na mouchy. Můj dojem TV pohádky z 80. let stoupá. A nejen kvůli tomu. Mají bohaté kostýmy, bohaté kulisy zámku, většinou, až na záclony, ale vůbec to neladí. Od první minuty. Všechno je přesvícené, přesycené, herci znějí jako amatéři ve scénce pro turisty. Mluví jako telata, která se snaží tvářit jako distingovaní býci ze slavného vrhu. Rádobyknižně, tedy napůl moc knižně a napůl anachronisticky, protože se při psaní někdo nedokázal oprostit od moderního úhlu pohledu, s moderní kadencí a nezúčastněným tónem zbaveným všech emocí. Trochu by pomohl hudební podkres, ten však používají jen při přecházení mezi scénami a když zrovna nikdo nemluví. Podívejte se do nějaké lepší produkce, soundtrack kryje nedostatky!
Damián má však i další problém než jen umělecký nesoulad mezi svými hereckými schopnostmi, technikou a jakoukoli uvěřitelnou realitou. Nechce se ženit, princezna je prý ošklivá. Což je strejcovi fuk, pro šlechtice, pardon, urozence, jde o spojenectví a potěchu jejich vladařů, ne atraktivitu a zamilování. Tady jde rovnou o zlepšení vztahů mezi Pruskem a Rakouskem, zabránění válce. Navíc to má přijet schválit císařovna, tak žádný protesty. To už ho Damián neposlouchá, hraje si se zraněním na předloktí. Kde se vzalo? Prý se jen chtěl pobavit. S Magdalénou? Ha, je to záletník? Nevíme, prý si Magdalénu hlídá Jovan, ale žádná Magdaléna se neukáže, Jovan taky ne, do konce dílu o ní nikdo nepromluví, tak kdo ví, co s ní dělal. Třeba hráli kostky. Tohle nejsou herci do historického kusu, režisér je neusměrňuje, mluví šroubovaně, nevhodně, dialogy jsou na sílu zaplněné základními informacemi čtenými z příručky. Třeba strejček začne vysvětlovat, co jsou obvyklé důvody pro svatbu šlechtice, přičemž takhle by dialog skutečných lidí nikdy nevypadal. A navíc vedle toho stejně občas vynechají nějakou zásadní informaci, na kterou pak čekám půl dílu, hlavně jména a status různých postav. To mají i vypravěče! K čemu je? Aby shrnul, co se děje na scéně? Já vidím, co se děje na scéně, a slepec by to radši sledovat neměl!
Nicméně jedem dál. Nebo ne, reklama ani ne po třech minut- moment, to má být úvodní znělka? Tohle? Ne reklama na zdravou snídani? Co ta část s mužským zpěvákem, do toho přece někdo třískal nádobím? Nechápu. Konečně jsme ale po úvodu v roce 1750 a nějaké drobné už v roce 2023 a nějaké drobné u Elišky Mlynářové, majitelky rodinné marmeládovny. Marmeládovna moc nenese, tak zorganizovala reklamní natáčení ve středověkých kostýmech pro perspektivního odběratele. Nevypadá nic moc, ale na lepší komparz a techniku nemají peníze. To neměla asi ani Prima. Navíc to všichni kazí a jí jde o hodně, takže je ve stresu. Ve svetru z roku 2008. Tohle jsme tehdá nosili všichni.
A zpátky u Damiána. S teatrálními pohyby vstoupí do knihovny, stěžuje si, že svatba bude. Jeho příteli s trhavými pohyby to přijde vtipné. Protože princezna je ošklivá. Damiánův přítel je zjevně lepší herec s mnohem lepším přednesem, měla jsem ho ráda v dětských rolích, jen i on pracuje s mizerným, pohádkově komediálním psaním. Ani teď to nepůsobí jako rok 1750. A nějaké drobné. Dozvídáme se však, že Damiánův přítel je kmotřenec knížete a je si jako celý zámek vědom, jak Damián sexuálně obtěžuje služky. Jen mu místo vyčinění s velkou pompou sdělí, že se Damiánova praprababička kdysi doopravdy přemisťovala. Emm... s Brumbálem? Tak ne, s alchymistou. Tím je asi i Damiánův přítel, jehož jméno ještě neprozradili. Také zaujatý přemisťováním. Což nezní špatně, ani nehraje úplně ploše. Dokonce prý rozluštil deníky praprababičky a vyrobil elixír přemisťování! ...dobře, to už je špatné. Kreativní jako zvát kolo předmětem přepravování. Je to tedy pohádka? Atmosféra, záběry bez filtrů, scénář, divadelní pohyby po place, to všechno působí čím dál pohádkověji.
Prostě nevíme. Damiánův přítel taky ne. Neví ani, jak to vlastně funguje, rád by to nejdřív vyzkoušel na zvířatech, což Damiána nezajímá, stejně jako výčet možných až metafyzických rizik. Prostě si napatlá elixír na zranění. Je to idiot, jenž si na tělo matlá náhodné věci ze stolu, nebo doufal, že se ta rána přemístí? Ačkoli to asi fungovalo, na jeho ruce žádná není. Tudíž to fungovalo, nebo na ni vedle přehnaných světel a kamer z frcu nezbyl rozpočet. A pif, v další vteřině už zmizí za doprovodu zlatých jiskřiček sám Damián. Jen koberec nezmizí nikam, přestože na něj vylil zbytek elixíru. Asi se mu nechtělo.
Eliška mezitím o 300 let později pokračuje ve středověkém focení, na všechny je naštvaná, k tomu tam náhle má nového komparzistu z jiného století. Akorát ho nikdo jiný nevidí a po vteřině už ani Eliška. Asi přelud? Hm, kdepak, Damián se zjevuje zpátky doma v křesle, v naprostém šoku, že se ocitl mezi družinou Karla IV. Je borec, v komparzistovi z nejlevnější agentury s nejlevnějšími kostýmy panovníka poznal na první pohled, to se musí nechat. Nebo to byl Karel IV. a taky cestoval v čase? Damiánovi a jeho příteli něco takového samozřejmě přijde absurdní, tak usoudí, že se otrávili výpary. Kdyby tahle scéna měla vhodný hudební podkres, vhodné ozvučení, přednes ne jako z divadla pro nejmenší, aby to vypadalo vážně, ujde. Jenže to je problém všech scén v minulosti, zní jako nepokryté představení. Jen konečně řekl přítelovo jméno! Kdybych mu ještě tak rozuměla...
Eliška se zatím z ucházejících, jen přesvícených exteriérů přesunula do interiéru. Má to být její kancelář. Buď se vloupali do IKEA nebo ji pět minut před natáčením postavili z dřevotřísky a kartonu. Nikde ani stopa po provozu, pochybuju, že by to provoz vůbec vydrželo, zato na první pohled brutálně umělé nevkusné. Nepraktické pro opravdové podnikání v potravinářství. Na druhou stranu, Eliška nehraje špatně. Nebyla kdysi moderátorkou na Nově? Že zatím jediná umí mluvit a přirozeně se pohybovat před kamerou? A vzpomíná, jak skoro přivedla společnost ke krachu. Nechtěla vést marmeládovnu, dosadila tam kamarádku a ta je okradla. Teď se teda snaží, jenže peníze pořád nemají. Stejně jako Prima, jak to tak vypadá. To není špatné, ne nesympatická podnikatelka, chce zachránit podnik a snaží se skloubit tvrdý byznys s mezilidskými vztahy. Dobrá postava. Zajímá mě, jak ji rozvinou a co vymyslí. Teď zrovna hodnotí ty fotky z natáčení. Prý jsou hezký! ...no teda nevim, mizerná kompozice, zlatý střed prázdný, všechno z dálky, žádný detail na produkt, přesvícený jako prase pod letlampou, to chcete jako záchrannou reklamu? A ještě zesytit barvy? Vždyť to vypálí zákazníkům sítnice! ...nebo to je nový podnikatelský plán? Marmeláda pro slepce?
Naopak do exteriéru se přesunul Damián, zase o pár set let dřív a pár desítek kilometrů dál od Elišky. Proč se tedy předtím přemístil zrovna na Eliščino focení, když k tomu místu podle vypravěče nemá žádný vztah a je daleko? Proč nebyli ve stejné lokaci? To by dávalo smysl. No nic. Prochází se s pruskou princeznou v parku. Přepáleném parku pod ostrým sluncem tvořícím z něj jedovatě zelené kulisy. Vážně nikdy neslyšeli o filtrech? Postprodukci, která zahrnuje víc než komentář z Ano, šéfe!? Navíc se o ten park nejspíš nikdo nestará, nebo má kníže rád, když jeho parky pro procházky nejurozenější šlechty vypadají jako zarostlej lesík. Už jenom čekáte traktor. Snaží se věnovat princezně, mluví na ni česky, ona na něj háže jednou německou, jednou českou větu s echt českým přízvukem. Němka jako poleno. Nicméně ošklivá ani není, tak jí dali aspoň ultra příšernou paruku. Na rozdíl od Damiána učesanou. A má ráda pejsky, nadchne ji jezevčík, zatímco Damián zase náhle zmizí. I se svou příšernou parukou.
Eliška zatím stále zuří, jak mizerně to šlo s komparzem při natáčení a focení a Damián se zjeví v budově její společnosti. Té z papundelku bez jediné známky provozu. Neříkejte mi, že tady se vyrábí marmelády. Podle mě Eliška těmi novotou zářícími prostorami bez poskvrnky kryje nějaký jiný byznys, proto je pořád tak ve stresu. Zato mi ale řekněte, proč se Damián zjevil po focení venku zrovna tam. Od jeho původního místa je to podle všeho pořád daleko, jinde, než se zjevil předtím, a navíc se ani nenavrací domů na ta samá místa, z kterých zmizel. Prostě si lítá úplně náhodně. Původně jsem myslela, že cestuje jen časem, ne prostorem, a to pořád stejné místo po 300 letech vypadá jinak a stojí nebo nestojí tam něco jiného (i když už první případ do toho nezapadal, ohromný zámek z 18. století nepochybně stojí dodnes a místo něj není dvůr nějaký rodinný marmeládovny). Jenže podle vypravěče přistává o desítky kilometrů dál. Jestli nám systém představí v nějakém budoucím díle, tak to neuvidím, na to nervy nemám, ale zatím žádný neexistuje.
Tentokrát si ho už však všimli všichni. Eliška mu chce dát sežrat, jak na focení přišel ve špatném kostýmu, navíc je zase v blbém kostýmu a ona už potřebuje všechny připravit na vrácení. Převlíct! Damián je v šoku, že si ho dovoluje jebat ženská. Načež scéna skočí do minulosti. Matouš se snaží zjistit, co se děje. Ha! Vím jeho jméno, už po 17 minutách! Alespoň na něco vypravěč je, protože že se snaží zjistit, co se děje, kupodivu vidím, když ho sleduju, jak se snaží zjistit, co se děje, a nepotřebuju to říkat. Moc mu to ale nejde, do toho ho hledá naštvaná neteř knížete. Zmalovaná instagram modelka v romantických šatech. Všichni víme, že v 18. století běžel přirozený make-up, frčely umělé řasy a postoj a mluva středoškolačky. Ne, použít občas spisovný výraz v hovorové češtině se nerovná dobové. Chce vědět, kam utekl její bratr Damián, a prý se sama vdává. Za dvanáctiletého. To je smůla, nicméně tohle opravdu není princezna. Utekla z Ulice, vybrakovala divadelní sklad a myslí si, že takhle se chová šlechtična. Do toho skáče jako koza. To by skutečná princezna dostala od tutora čočku!
Sotva pak sestra zmizí za dveřmi, je Damián zpátky. Přemístil se z parku, objevil se v knihovně. Jak říkám, lítá náhodně. Byl prý v jakémsi mlýně, Mlynářka ho zcepovala a oblékla do botasek a tepláků, aby mohla vrátit jeho kostým. Dobře, ty neonově oranžový běžecký boty mě rozesmály. Došlo mu, že to musela být budoucnost. Jeho popis současné techniky a módy je dobrý, nápaditý, jenže proč ho najednou nechali přejít ze šoku k nadrženému vzdychání? Však se mu nelíbí, co zažil, jak se k němu chovali, a Matoušovo nadšení nesdílí. Matouš by ho ale potřeboval. Ačkoli se sám pořezal a také si napatlal ránu elixírem, na něj nefunguje. Klíčem by mohla být urozená krev, již nemá. Jako ano, je vtipné, jak experiment zopakoval do posledního detailu rány na předloktí, ale pohádková komedie to přece nakonec být nemá, ne? Naivní, dětinská, prvoplánová?
Eliška prozatím také pracuje. Hodnotí nové marmelády. Pro Araby. A volá babička, jejíž hovor Eliška po chvilce přemýšlení, jak se zachází s telefonem, přijme na vypnutém displeji. Zááázrak! A hned zase Damián. Střih byl příliš brzo, scéna s Eliškou naprosto zbytečná, nic se v ní nedělo, ději nic nepřinesla. Damián s Matoušem pořád bádají, kde se ocitl. V tom mlýně prý bylo podezřele čisto a vše srovnané. Ha! I princ z 18. století a nějaké drobné pozná, když kartonová provozovna podezřele smrdí! A prý to tam bylo málo nazdobené. Chlape, viděls někdy mlýn, když ho s tím furt srovnáváš? Proti tomu byla ta papundelková IKEA přezdobená. Navíc co ten váš přerostlej jakože lesopark? Taky moc parády nenadělá! Nebo tvoje vlasy! Nicméně Damián si to stále netouží zopakovat. Také se bojí Elišky, jak na něj vyjížděla. Opět to prodebatují směsicí knižní mluvy a moderního nádechu. Ach jo. Přitom tohle dumání nad budoucností, jak bude zjevně zajímavá, mohlo být vážně dobré. Jen to víc procítit. Na jejich dobu taky byli až moc otevření, moc rychle se vzpamatovali a začali to vnímat, jako kdyby Damián viděl obzvláště nadaného akrobata a ne mikrovlnku. Pozoruhodné, ale tak na pět minut. Však se jen přemístil do budoucnosti!
Eliška se zase přemístila do méně řvavě umělého interiéru, do hospody. Má potíže s babičkou, je výstřední, ale nechce ji poslat do důchoďáku, jak navrhuje její přítel Martin. On má vůbec spoustu zajímavých návrhů. Hospoda patří jeho bratrovi, prodělává a on chce, aby aspoň Eliška neprodělávala. Podle něj je ale moc hodná... podle Damiána je děsivá? Tudíž jí radí, ať povyhází zaměstnance, můžou přece žít z podpory a alimentů, a přijme jen mizerně placenou brigádnici. ...taky strategie. Alespoň v přítomnosti mají přirozenější přednes, když už říkají stejný voloviny. Nemusí si hrát na teatrální zastaralost, kterou vůbec netrefili, scenáristům stačí psát, jak jim zobák narost. Eliška takové návrhy odmítá. Víme tedy, že má finanční problémy, její zaměstnanci taky, její přítel by všechno řešil drsně, nekompromisně, kapitalisticky, ona i lidsky.
Jedna zaměstnankyně tou dobou akorát není v práci, na Eliščin pokyn hlídá její babičku Kateřinu. V luxusní, třípatrové moderní vile v centru Prahy, kde se naplno svítí ve všech místnostech. To se už příteli nedivím, že se mu Eliščin finanční přístup drsně nelíbí. Ta obří vila je Babišova, ne? A žije tam jen Eliška a babička? Potom mají mít nějaké peníze! To prodej a máš dvacet mega z fleku! Babička se proto snaží shánět nájemníky, jenže Eliška jí to vždycky zarazí. Nemá je ráda. A vila potřebuje nutné opravy a oni na to nemají. Jak to chce jinak udělat? To neví ani babička, byť ji hraje zkušená herečka. Je to hrozně poznat. Vždycky, když se tu mihne zavedený herec, je to až děsivý kontrast oproti zbytku, který by věrohodně nezahrál utopenýho, ani kdyby ho hodili do Orlíku s betonovýma botama.
A protože tímto končí první den, hodinový díl je zhruba v půlce a já se cítím zcela ubitá, druhou část mé reakce, spolu s finálním hodnocením, zveřejním příště. Sice jsem chtěla, ať trpíte taky, ale tolik, abyste to museli číst celé najednou, si zase nezasloužíte. Byť o mém hodnocení asi máte už docela jasnou představu.
Žádné komentáře:
Okomentovat