C. K. McDonnell - Láska bude naše smrt

Originální název: Love Will Tear Us Apart
Rok vydání: 2023
Český překlad: Chystá se
Poznámka: Četla jsem pouze v AJ

Třetí díl série knih o zážitcích redakce týdeníku Podivná doba jsem si objednala už v průběhu roku, když jsem netušila, že se na únor plánuje i české vydání, ovšem dala si ho až k Vánocům. A také ho rychle přečetla, protože to byla zase další skvělá komediální fantasy jízda s novými i starými známými problémy.

Podivná doba rozhodně má problém. Zástupkyně šéfredaktora Hana dala zničehonic výpověď, aby se vrátila k mizernému téměř exmanželovi. Prý se úplně změnil a i ona míří do slavného luxusního Pinter Institutu, který mění životy. Nicméně působí spíš jako kult než jako terapeutické lázně, popravdě tam Hana na žádost majitelky redakce zamířila v utajení a aby na to nepřišli při důkladném prověřování klientů, musela mít krytí. Děje se tam totiž něco nekalého, až nadpřirozeného. Hana, zlomený bulvární novinář Stanley a majitelka Harnforthová s podezřením, že v tom mají prsty někteří proradní Zakladatelé, tomu musejí přijít na kloub. A ideálně při tom nepřijít o život.

To ani není jediný problém. Divně se chová i šéfredaktor Banecroft. Tedy ještě divněji než normálně. Je přesvědčený, jak jeho mrtvá manželka, láska jeho života, ve skutečnosti není mrtvá. Protože jak zjistí chráněnka Podivné doby Stella a Hanina náhradnice, výstřední čarodějka Betty, cosi, co tvrdí, že je jeho ženou, k němu promlouvá skrze kancelářského ducha a prosí ho o pomoc, což by nemělo být vůbec možné. I tady se tak někdo pokouší manipulovat a přesvědčit Banecrofta k něčemu nekalému. A aby toho nebylo málo, objeví se i starý známý inspektor Sturgess vyšetřující zmizení bývalého sloupkaře přezdívaného Dex Hex, jenž si vymýšlel konspirace. Respektive podle kamerového záznamu ho unesla zásahovka Zakladatelů. Asi byla jedna z jeho teorií čirou náhodou pravdivá a Zakladatelé ho chtějí umlčet. Akorát Dex Hex ve skutečnosti neexistoval, díky této přezdívce jen v redakci podváděli se mzdou, a unesený mladík je ve všem nevinně. Takže vedle toho, kdo stojí za institutem, kdo tahá za Banecroftovy nitky a čeho chce dosáhnout, musí ještě zjistit, proč by někdo falešného sloupkaře unášel – jestli třeba pod Manchesterem nežije doopravdy drak. Takový běžný redakční týden.

Autor tak do obyčejného světa Manchesteru, jenž pro členy redakce Podivné doby obyčejný dávno není, jelikož se seznámili s bytostmi Kmene a proradnými Zakladateli zajišťujícími si nesmrtelnost odebíráním jejich síly, načež mezi nimi zavládlo křehké příměří, a s tím, jak se občas objeví nečekaná zvláštnost nebo novinka, často u jejich dveří, přidává zase trochu nového nadpřirozena a magie. Hodně se mi líbí lady Betty Cavendish, čarodějka, fixerka s typickou náturou sebevědomé, sarkastické tetky, která nemá čas na nesmysly, zato má vždycky čas na bonbony (snad se v budoucnu ještě objeví). I nápad, jakým prokletým způsobem kult v institutu "léčil". A hlavně, jak autor svět takto dávkuje a rozšiřuje postupně, v každém díle přidá něco málo, takže si nechá všechno pořádně vychutnat, a jinak používá staré známé postavy. Třeba s pravdomluvným Cogsem s nepsem Zekem mi udělal radost, stejně jako s duchem Simona coby klíčovou částí zápletky. Zkrátka nezahltí, čtenář se nemusí na začátku složitě orientovávat v nové náloži, všechno přirozeně plyne a jen se trochu doplní.

Stejně tak mě zaujalo, že vlastně navazoval na události z minulých knih a zápletka se částečně stala i díky tomu, jak měli kvůli nim někteří na redakci pifku, ale to, co se stalo dřív, je dořešené, není nutné to znát. Takže i tady je samostatný příběh, pouze s některými kořínky v předchozích – proto opět nezahltí, ale působí jako přirozené další dobrodružství bez nutnosti jedné dlouhé pokračující zápletky a jednolité ságy. A samozřejmě to všechno znamená zase o něco víc záhady a nebezpečí přímo pro hlavní postavy. Představování je dávno za námi, tudíž místo aby se do něčeho skoro omylem připletli, jde přímo o ně, ocitají se v centru dění ať už z vlastního nebo cizího úmyslu. 

Ráda bych také řekla, jak kniha srší stále stejným humorem. Není to ale tak docela pravda. Pořád vyznívá, jako by Bernard Black vedl místo knihkupectví noviny, všichni jsou pořád humorné postavičky, události jsou pořád velmi vážné, nicméně podbarvené vtipem, paradoxy nebo narážkami. Jenže je tu víc a delších momentů, kdy se styl zdá trochu povrchní, plochý, jako že se nechce zdržovat kličkami a šikovnou zábavou, hlavně rychle jede dál, jen sklouzne bez zanechání dojmu. Není jich moc, přesto kniha místy působí trošičku nevyváženě. Velký dopad na to měla úmyslná změna Banecrofta, citelně chyběl jeho obvyklý přímý opak šarmu, ovšem ne jen to. A taky nemusela být jednou z hlavních zápletek zase snaha zmocnit se Stelly a její záhadné moci. Tahle série je vždycky týmovka, Stella je jen jednou z postav, spíš "vedlejší hlavní". Jenže závěr se opět točí kolem její záchrany a jejích velkých schopností, jak to bývá u příběhů s jedním vyvoleným hlavním hrdinou, což moc neštymuje dohromady.

A na závěr poslední věc. Jako v předchozích knihách se objevilo pár absurdních článků vydaných Podivnou dobou. Ale jen jako čistý text. Nevím, jestli je to nově v tomto dílu, nebo je jako stránku z novin specificky upravovala pouze česká vydání a i v tomto česky zase vyjdou, ale bylo to příjemné oživení a škoda této absence. 

Mé hodnocení:

>>Další díly série<<