Ani vpřed, ani zpátky

Mít stroj času... a moci časem libovolně cestovat... tak...

Předně, jak bych si ho asi představovala. Ne tak, jako autoři filmového Pottera, možná spíš jako v Heuréce. Nějaká velká neskladná a svým způsobem nebezpečná mašina. Ale nechtěla bych ho doma. A nechtěla bych, aby vůbec někdo měl tu moc pohnout s časem. Třeba právě v Heuréce. Udělali si nechtěný výlet do minulosti a kolik pro ně důležitých věcí se náhle změnilo? A nebylo to tak pozitivní, jak zpočátku vypadalo.

Ani já bych se nechtěla časem vracet.

Možná jako mocný, vlivný a neohrožený muž. To bych teoreticky mohla do každé doby, každého století a každého místa. Ale jako obyčejná žena náhle se zjevit například ve středověku bez detailní znalosti jejich situace a způsobu života? Na hranici s ní! Dříve než ve středověku? Podřadný tvor bez vlastních práv! Trochu později? Pořád skoro žádná práva.

Ve dvacátém století? Ne, díky. Obě světové.

Tak po nich? Ke komunistům? A jako proč? Na jiné místo. Možná. Ale s tím, na co jsem zvyklá? S tím, že ke svému životu potřebuju současné obchody, elektroniku, internet, oblíbené knihy a moje oblečení? Asi by to bylo kruté, vzdát se toho.

A nebo zpátky do doby, kdy už jsem byla na světě? Leda do doby mimina. Jinak za vším vždy stál nepříjemný stín něčeho, co mě čeká. Teprve čeká.

Mít před sebou znovu základní školu? Střední školu? Smrti v rodině? Maturitu? Řidičák? Znovu přijímačky? Znovu problémy na vysoký? I kdybych šla jinam, podstatě bych se nevyhla. Ničemu bych se vlastně nevyhla. A proč to vidět, začít či čekat znovu.

Tak do budoucnosti. Je to stroj ČASU, ne stroj minulosti. Tedy měl by umět přehodit mě i do budoucnosti. Ale v tom případě to bude budoucnost, kde mi bude chybět celý úsek života od této chvíle až do té doby. Nebudu vědět, co se stalo se světem, se společností, jak se všechno změnilo, co je se mnou, jak se mám chovat, neprožiju si nic z toho, co by v tom chybějícím časovém úseku bylo, a možná by to bylo krásný, příjemný, možná nepříjemný, ale to se nedovím. Taky se mi to nezdá jako úžasná možnost.

Takže strojem času vpřed ani zpátky. Nevedlo by to do pohádky.

Článek na téma Stroj času