Lžou všichni, kdo si myslí!

Lžou všichni, kdo si myslí, že by zvládli život bez elektřiny.

Kdyby se teď měla na věky vypnout, ano, možná by to šlo. Ale kdyby teď mělo zmizet všechno, co vzniklo za přispění elektřiny a kdyby se to mělo přestat používat, nemáme vůbec nic, jen holej zadek na trávě.

Ale ano, je to tak.

Sedím na pokoji na koleji. Na koleji, kterou postavili za přispění strojů, k jejichž výrobě se použila elektřina, za přispění nástrojů poháněných elektřinou, ve fabrice pro ni vyrobili okna a k tomu používali elektřinu, jako ke stavbě té fabriky, stejně tak k výrobě veškerého nábytku.

Přede mnou stojí rychlovarka, která elektřinu používá a která je z plastu a k jejíž výrobě elektřina použita byla.

Sedím na židli s kovovou konstrukcí a čalouněným sedadlem, k jejichž výrobě stoprocentně použili elektřinu.

Ve skříni mám naházené šatstvo a kufr, které určitě nevzniklo bez proudu.

Čekám, až se mi v elektrické troubě dodělají šunkofleky z těstovin uvařených na elektrickém sporáku a z průmyslově, za přispění elektrické energie, připravené uzeniny.

Vedle sebe mám tašku plnou kabelů a rozdvojek, není nutno psát, na co ty se používají.

A samozřejmě píšu na notebooku, který... to snad dál ani popisovat nemusím.

Vždyť všechno se dnes vyrábí za přispění elektřiny, i kdyby to mělo znamenat pouze to, že si k tomu výrobce svítí. My dnes bez elektřiny fungovat nemůžeme. Kolik lidí by dokázalo vyrobit stůl nebo židle bez jakékoli elektrické energie tak, aby pokryli stávající poptávku? Jak by mohl potravinářský průmysl bez energie vyrábět alespoň tolik potravin, abychom se mohli najíst? Když byli zvyklí dělat to s elektřinou? Jak by to najednou mohl dokázat s návratem ke starým výrobním prostředkům?

Odpověď je jasná.

Nemohl.

Na brigádě jsem testovala recyklované tonerové kazety.

Počítač jel na elektřinu a tiskárny taky. Klimatizace se zapínala zapojením od zásuvky. Šroubováky jely pod proudem, světlo svítilo, oběd si hověl v ledničce čekající až přijde na řadu mikrovlnkoa. Ve vedlejší hale, kde se vyrábělo, jely stroje na elektriku, jen to hvízdalo.

Na jiné brigádě jsem prodávala. Kasa i počítač nebyly perpetuum mobile. Světlo, reklamní panel, hodiny, větrák, ten pískací šmejd proti hlodavcům, topení, všechno bylo zapojeno v zásuvce. A to jsou jen velmi slabé příklady.

Nemít elektřinu, nemáme nic.

Možná by někteří vědci ani nikdy nepřišli se svým objevem, ať už by zapomněli přes noc myšlenku, jelikož při světle svíčky nemohli pracovat a šli radši spát, nebo ať už by závisel na něčem jiném, co jede díky elektřině.

Nebo co třeba nemocnice? Neslyšeli bychom žádné "Nabít na 250! Pal!", ale spíš "Teď se prosím podívejte, jak vám dodělává dědeček." Operace? Transplantace? Chirugické zákroky? Zubař? Když pominu, že v drtivé většině by na to lékaři ani neviděli, leda by vám do břicha zašili svíčku, nejspíš by neměli odpovídající sterilizované nástroje ani možnosti a vrátili bychom se k řezničině.

A co taková doprava? Auta by se horko těžko vyráběla, rozhodně by jedno za druhém nesjížděla z montážních linek, ale opět by je mělo pár vyvolených. Autobusy by na tom nebyly jinak, tramvaje, metro, trolejbusy by nejezdily, vlaky by se možná vrátily k páře.

Elektřina je zkrátka pro moderní svět potřebná ve všech odvětvích, i pro obyčejný život. Jediné, co by snad bez elektřiny mohlo fungovat, by byla škola a parlament. Sice bychom ráno seděli potmě a odpoledne při šeru, ale učit by se mohlo. A o spaní při zasedání PČR snad ani není nutné hovořit.

Tedy, život bez elektřiny? Chci-li přijít o počítače, internet, dopravu, lékaře a všechny moderní výdobytky, nasednout na koníčky a jediné, co mi zbude, jsou rozežraní poslanci, ano. Chci-li nadále vést život takový, jaký se v Evropě vede, ani náhodou.

Jooo, v minulosti to spoustu staletí zvládali.

Ale taky tu v minulosti zvládali žít s komunisty.

V minulosti zvládali žít v absolutní monarchii.

V minulosti zvládali žít s tvrdou prací, jakou už si dnes ani nepředstavíme.

V minulosti zvládali žít tak do čtyřiceti.

V minulosti zvládali žít v jeskyních.

V minulosti nebylo nic, až přišel velký třesk.

Jsme součástí vývoje a spolu s námi se i vyvinulo naše poznání a využívání elektřiny. Tak to prostě je, a pokud někdo prohlašuje, že bez elektřiny dokáže žít, tak se musí sebrat a odejít někam na samotu do jeskyně a dělat, co umí. Jinak totiž elektřinu, ať už pasivně, zprostředkovaně a nevědomky, využívá.

A ne, nebylo by tu bez ní krásně, to jsou jen sentimentální plky.

Článek na téma Život bez elektřiny