Jsem zase ve svém druhém domově na koleji v Plzni, tedy nejsem tu zase tak často a jsou lidé, kteří přímo nesnáší pobyt na obyčejné koleji se stovkami dalších, ale já to beru jako svůj druhý domov.
Co se simíků týče, ten největší problém tady je, že absolutně nemůžu na mininotebooku hrát, takže moc screenů přibývat nebude, tohle jsou možná na dost dlouho poslední. Ale zatím je tu máte a opět jde o směsku ze spořádané rodiny a divoké kovbojské rodiny.
Dosud bylo období batolete a dítěte pro mě nejnudnější z celé hry. Ale s datadiskem Hrátky osudu dostalo úplně nový rozměr a naprosto skvělé možnosti.
Můžete blbnout s dítětem, i když jste psychopat,...
"Ano, ano, tam ti zabodnu nůž!"
...dívat se na hvězdičky...
"Jé, podívej, Velký vůz!"
"Lásko, to je letadlo."
...zatímco dítě trpělivě čeká na váš návrat...
"Jestli se maminnka nevrátí do pěti minut, asi se tu počůrám."
...nebo si hrát na pískovišti. S rukou... ehm... v rozkroku.
Nevěrní samozřejmě můžou simíci být i v základní hře...
...ale houpat se na houpačce už je vymoženost dodatku.
"Uf, právě jsem si narazila zadek."
No ani tenhle obývák nevznikl jen díky základní hře a strašně se mi líbí, jak se mi povedl. Vlastně - jen strašně? Sakra, já ho chci!
Bez dodatku si dítě nemůže zaskákat panáka. Nebo asteroidy.
Ani sednout na gauč a předstírat, že jede na... něčem.
"Uhni přece! Nojo, blondýna za volantem!"
Či dokonce nastražit na rodiče chrlící toaletu...
..a umyvadlo.
Bez dodatku si nelze ani zařádit s mamčou při hře na piráty.
A nebo nechat chlapům narůst chlupy po celém těle. A pak je zase depilovat, protože kdo se má koukat na medvěda u sporáku.
Žádné komentáře:
Okomentovat