Originální název: Messer, Kugel, Schlinge, Gift: Die Pathologie auf den Spuren der Verbrecher
Rok vydání: 2005
Český překlad: 2008
V lednu po složení státnic mě protáhla má spolužačka po několika antikvariátech, a v jednom jsem našla tuto v podstatě novou knihu. Váhala jsem, zda ji koupit, ale nakonec, stovka není tak moc. A nelitovala jsem.
Kniha, která nese podtitul Nůž, kulka, oprátka, jed, je vlastně vyprávění jednoho patologa, Hanse Bankla, kterou stihl dokončit pouze jako rukopis, takže ji vydali po jeho smrti. Jde o velmi zajímavé čtení, po němž zdaleka nemusí sahat medici, doktoři nebo soudní lékaři. Jedním dechem ho přečte a ještě se při tom pobaví i laik.
Kniha je rozdělena do několika kapitol. V úvodních líčí Bankl smrt samotnou, mluví o lidském těle, o tom, jak se postupuje bezprostředně po nalezení a ohlášení mrtvoly, o práci právníků a politiků v případě vražd a samozřejmě o nástupu a práci kriminalistů na místě činu kolem těla. Dál se věnuje jednotlivým způsobům smrti, a to řezným, bodným a jakýmkoli ranám, které mají za následek smrt, zastřelení, oběšení a uškrcení, utopení, udušení a uhoření, smrti elektrickým proudem, otravě, dokonce kapitolu věnoval i sexu s následkem smrti, dále vraždícím lékařům a v neposlední řadě i způsobům, jak se vrahové snaží zbavit mrtvých těl. A na nich všech ukazuje, jak takový patolog může přispět k vyřešení zdánlivě neřešitelného nebo až příliš jasného případu.
Kapitoly pak mají vždy ještě několik částí. Popisuje v nich samotný proces umírání daným způsobem, a to jeho všemožné variace. Nestačí mu konstatovat případ, kdy někdo na někoho namíří, stiskne spoušť, kulka mu pronikne do těla a způsobí smrt. Rozebere aspekty zásahu hlavy, hrudi, končetin, stejně jako v jiných kapitolách zvlášť popisuje proces umírání při všech myslitelných způsobech. A nevyhýbá se žádným podrobnostem, proto pro slabší povahy může být jeho popis někdy až znechucující. Nicméně neříká nic jiného, než co za svou čtyřicetiletou praxi zažil, a než co je v nás a kolem nás. Možná byste byli překvapeni, jaké nejrůznější příčiny smrti můžou být. Například jen kolik různých stylů oběšení existuje, nebo kolik druhů udušení je přesně definováno.
Kdo by přesto netoužil po detailech ubití k smrti nebo uškvaření proudem, i tak se dá u každého způsobu najít kromě jeho rozboru i skutečný případ, většinou i více případů, které se odehrály, nejčastěji v Německu nebo Rakousku, a které se Banklovi dostaly na stůl. Ty případy nepopisuje nijak obšírně, jako kdyby psal povídku. Používá strohý a jasný, až policejní zápis, uvádí důležitá fakta, kterými uvede čtenáře do obrazu, a potom řekne, proč a hlavně jak k vraždě došlo. Nevynechává při tom ani různé slavnější oběti, které se mu na stůl dostat nemohly, ale nepřestanou veřejnost zajímat. Například Abrahama Lincolna, Františka Ferdinanda d'Este, Rasputina, Lenina nebo Kennedyho. Důležité je však, že na rozdíl od mnoha jiných autorů nerozebírá okolnosti jejich smrti, ale pomocí jejich případu přibližuje, co se odehrávalo po čistě fyzické stránce.
Nutné je také podotknout, že nejde o jasně informativní charakter textu, spíše o vyprávění a je často pojato tak, že se člověk i při morbidním tématu zasměje, protože autor používá různé narážky, černý, či až morbidní humor. Ale ne nemístně. Odlehčuje tím celou knihu a takový styl přispívá ke snadné orientaci v textu a snadné četbě.
Pro někoho, koho zajímá kriminalistika, vraždy, patologie a nebo kdo jen rád detektivky, jde nepochybně o velmi poučnou knížku. Sice možná nikdy nebude potřebovat tolik odborných informací, ač podaných velmi srozumitelně, ale třeba alespoň lépe porozumí zprávám nebo filmům. Nebo dokonce sám odhalí nejrůznější chyby, kterých se nepozorní autoři jeho oblíbeného žánru dopustili. Jen doufám, že si nebude vypisovat poznámky hned vedle připraveného vražedného nástroje, aby vyzkoušel, zda i čeští patologové umějí přijít policii na pomoc.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat