Originální název: Gerald's Game
Rok vydání: 1992
Český překlad: 1996
Gerald a jeho žena Jess pravidelně jezdí na svou chatu u jezera, kde si užívají volna a sexuálních radostí. Ačkoli v poslední době už moc ne. Jess je ze sexu se svým mužem otrávená, Gerald se dokáže vzrušit pouze, pokud ji přiváže k posteli. A právě k tomu onoho osudného dne, o němž téměř celá kniha vypráví, opět dojde. Jenže věci se tentokrát zvrhnou mnohem víc než v sex. V jednu chvíli už Jess není ochotna dále nepříjemného muže snášet, nakopne ho, on dostane infarkt a zemře.
Jess je náhle z manželství vysvobozena, ale zároveň zůstává spoutaná v osamocené chatě. Panikaří, hlavou se jí honí veškeré nepříjemné vzpomínky na nejhorší životní etapy, především na zatmění slunce, při němž ji zneužil otec, aniž by to tehdy chápala. Právě to pak odstartovalo její vážné psychické problémy, které ji pomalu dohnaly až sem. Chvílemi se jí ale čistá mysl vrací, to když ji ovládne jiná než odevzdaná osobnost, a pokouší se odhodlaně zachránit si život. První pokusy však selhávají a jí se nedaří ze skutečných policejních pevných pout nijak dostat.
Pak se však v ložnici zjeví divná znetvořená postava. Snad Smrt, snad její mrtvý otec, který ji přišel zničit úplně, snad pouhý přelud. Každopádně ale ví, že s ním nebo vyčerpáním bez něj příští noci zemře. Takže vyzkouší poslední bolestivou možnost. Pokusí se buď utéct, nebo se odevzdat vesmírnému kovbojovi smrti.
Geraldova hra je další z knih, v níž si King vystačí většinu děje s jedinou postavou. Pouze ve vzpomínkách Jess se objevuje ještě její rodina, na podlaze leží mrtvý manžel a v závěru mluví o jeho kolegovi a ukáže se její nová pomocnice do domácnosti. Právě tento jeho styl se mi docela líbí. Především vzpomínání na zneužití a to, že si v jedenácti letech myslela, že je to její malér, mě navedlo na jeden případ ve fanfikci.
Ale jsou tam i slabší chvilky. Ty, kdy se vlády nad Jess ujímá panika a "ženuška", jak si pojmenovala svou silně submisivní část. Vůbec to, že si vzala tak nemožného člověka, jako byl Gerald. Jenže to k tomu taky patří. Jess se ocitá v naprosto nepředstavitelné situaci, z níž by mnoho lidí cestu pryč vůbec nenašlo, a tak logicky nemůže zůstat silnou ženou, zvláště po všem, čím si prošla, a když nikdy extra silnou ženou nebyla. Má navíc narušenou osobnost a dřímají v ní hlasy jak její, tak i jejích dávných přátel, nebo úplně cizích lidí. A někdy si nemůže pomoct, aby čtenáři nepřipadala na pár pořádných facek. Co ale vážně obdivuji, je její finální chladnokrevnost s jakou se dostala ven a ještě dojela do města. Její snahu uniknout přízraku a nakonec jasné ovládnutí sebe sama. To, že si dokázala téměř stáhnout ruku z kůže a zachránit se tak před smrtí.
Rozhodně toto dílo nejde označit za horor, ale za mistrně vyvedené psychologické drama (s téměř nepostřehnutelným sci-fi prvkem, který ho spojuje s novelou Dolores Claiborne), v němž dokázal King úplně rozložit ženskou rozrušenou a poznamenanou mysl, byť z pozice mužského spisovatele. Psychice svých postav se věnuje dost často, to ano, ale v Geraldově hře šel mnohem hlouběji. A to, že se v něčem takovém zvládl pohybovat tolik stránek a pořád nepřicházel konec, je obdivuhodné.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat