Celý den chci sepsat sen, jenž se mi dnes zdál, ale dostala jsem se k tomu konečně až teď. Tak trochu upravuji popisy epizod CSI a také archiv povídek plus k tomu škola od děsné půl osmé, ale na tom nezáleží, konečně to můžu sepsat.
Všichni asi víte, že mám nové bydlení. A právě tam se odehrával můj dnešní sen, ačkoli ne úplně přesně. Byl to byt, kde teď jsem, a byl to náš pokoj. Ale interiér vypadal jako můj pokoj doma, jen s jednou změnou - u jedné stěny stály skříně se zrcadlovými dveřmi, což zase pochází od mé sestřenice. Rozumný člověk nebo člověk, který někdy viděl horor, si zrcadla na jednu celou stěnu nedá, ale ona je tam má a v tom snu byly i zde.
A krom toho ten pokoj obýval ještě nějaký škodolibý duch.
Nejdřív jsem měla jen takový pocit a spolubydlící mi nevěřila, ale potom sama viděla, jak mě ten duch za nohu táhne po posteli nebo jak hýbe mými věcmi, takže uvěřila a začala se bát. Jenže to nebylo všechno, duch svou aktivitu stupňoval a v pokoji brzy zavládl chaos. A ne, že bych se já nebála. Navíc nebylo poznat, kde zrovna je a co hodlá vyvádět, jenom když jsme ho postříkaly vodou, tak se na chvíli objevily jeho kontury. Ale i tak, chytněte ducha.
Už jsme zkrátka začínaly být silně zoufalé a on pořád zlomyslnější. Například po jedné zběsilé honičce po pokoji, kdy už padal nábytek a já skončila skrčená v rohu, popadl masku z filmu Vřískot a přes látku, aby to bylo vidět, na nás začal vyplazovat jazyk. Co s tím?
Naštěstí ve vedlejším pokoji bydlel vlkodlak Ethan z Teen Wolf. Nechápu, jak jsem věděla, že je to on, protože má jednovaječné dvojče Aidana a rozeznat nejdou, ale věděla jsem to, a chtěla jsem, aby nám pomohl. Nejdřív se vysmíval, že blbneme, máme halucinace nebo přeháníme, ale pak jsem mu ukázala nějaký divný nápis, duch sám se projevil a on ho prostě začal vymítat. A to dost svérázně, protože si naprosto živě pamatuji, jak pořád něco pronášel a pak mi v hlavě zarezonovalo silným hlubokým hlasem: "Vyzývám tě, abys opustil toto místo, VE JMÉNU SATANA!" ... Což nebude zrovna moc časté.
Ale kupodivu to pomohlo. Jen jsem pak viděla, jak se v zrcadlech na skříních objevilo asi třináctileté hubené blonďaté krátkovlasé děvče, které naznačovalo, že si chtělo jen hrát, a jak jsme na ni mávali, ať už jde pryč.
A pak jsem se probudila s úplně zvalchovanou postelí a s cigaretovým odérem všude kolem, protože pan spolubydlící byl líný nejen vyjít ven, ale i otevřít v kuchyni okno a zavřít dveře, takže se mu podařilo vyudit celý byt.
Ovšem na vymítání ve jménu Satana se zapomenout nedá.
Žádné komentáře:
Okomentovat