Stephen King - Beznaděj

Originální název: Desperation

Rok vydání: 1996

Český překlad: 1998

Kingova Beznaděj by mohla být obyčejná vyvražďovačka, alespoň tak působí pohled na skupinu lidí, které se snaží neznámá síla zlikvidovat, ale na rozdíl od jiných obyčejných vyvražďovaček má skvělý nápad a tempo. Zahrává si totiž nejen s obyčejnou likvidací postav, ale i s nadpřirozenem sahajícím až do samých počátků Země a lidstva, s neobvyklým božstvem a novým způsobem zpracovává směr "lidé kutali tak hluboko, až něco probudili".

Na začátku se setkáváme s manžely Jacksonovými. Míří přes Nevadu domů a zastaví je strašidelný policista. V jejich kufru najde pytlík marihuany, a tak oba nemilosrdně naloží k sobě do auta a odveze do cely v malém městečku Beznaděj. Jenže na stanici už jsou pozavíráni i další lidé, které sem lstí dostal - rodina Carverových, veterinář z Beznaděje a později přibude i stárnoucí spisovatel Marinville. Ba co víc, město je úplně vylidněné, na ulicích leží mrtvá zvířata a policista působí jako šílenec. Jako by se také zaživa rozkládal, ale stále neumíral, naopak měl nejspíš v plánu zabít ostatní.

Ovšem zatímco dospělí přemýšlí, co se děje, a snaží sami sebe přesvědčit, že se prostě zbláznil, malý David Carver, zanícený vyznavač Boha, začíná tušit mnohem horší sílu než nějakého člověka. V nestřežené chvíli se mu pomocí víry a štěstí pak podaří utéct a osvobodit i zbytek, jenomže nemůžou z města pryč. Síla, která ovládá policistu, odvlekla Davidovu matku, neboť stále potřebuje nová těla, v nichž může přebývat, a oni chtějí zachránit i ji. Při své cestě městem tak postupně zjistí, co se v Beznaději kdysi stalo, co masakr rozpoutalo, o jakou dávnou a nezkrotnou sílu se jedná, a také jsou donuceni přehodnotit svou víru v cokoli a vyzkoušet jak svou odolnost, tak svůj charakter, když musí poslouchat malého kluka, aby vůbec měli šanci.

Tato kniha má tedy oproti obyčejné vyvražďovačce, za nimiž často stojí podobné neuchopitelné síly, spoustu odlišností v pozitivním smyslu. Jednak nejde o bandu puberťáků, ale dospělých lidí, kteří na jednu stranu dokáží přemýšlet a vymyslet racionální plán, ale na druhou jsou ovlivněni svou osobností a dospělostí, což jim často znemožní vycházet s ostatními a na něčem se shodnout. Jednak osobu zvláštního spasitele, jehož se vražedná síla bojí, ale jemuž je jen devět, a tak vlastně božím ponukám vůbec nerozumí a doopravdy touží jenom najít maminku a schoulit se v bezpečí rodičovské náruče. A především zabijáka, který nevzešel z žádné psychopatologie, ale z minulosti, z božských mýtů a čtenář vlastně úplně přesně neporozumí jeho smyslu a původu, ale pochopí, co může čekat a v co doufat.

To celé provází napětí při útěku z cely a při snaze přežít pobyt v městečku zamořeném tvory, jež ona síla dokázala povolat, tedy jedovatými hady, pavouky, štíry, pumami a kojoty, snaha neztrácet naději v místě, které ji už svým názvem zahání, a zároveň zvědavost, jak to bude dál a proč se to všechno děje, což se pomalu a správně zvoleným způsobem odhaluje. Proto Beznaděj nemá nudné a nezáživnější pasáže jako jiné Kingovy knihy. Na rozdíl třeba od Černého domu, jenž čtu teď, se snaží držet hlavního děje a nerozbíhat do nezajímavých dálav. Snad jen Davidovy vzpomínky na dobu, kdy se obrátil k Bohu, bych dokázala přeskočit, nicméně jsou vzhledem k ostatním událostem podstatné.

Závěrem lze říct, že jde o trochu multižánrové čtení. Na své si přijdou milovníci záhad spojených s temnými božskými silami vyvěrajícími z počátků Země samotné i postapokalyptických výjevů, jež se tu sice týkají pouze jednoho městečka, ale právě v něm se odehrává celý děj, a i vyvražďovaček, pod které spadá hlavní linie příběhu očištěná od všeho nadpřirozena. A co se milovníků filmů týče, dokonce i filmová verze je v tomto případě podařená.

Mé hodnocení: