21.4.14

Ty by jsi si zasloužil

Jak jste patrně z nadpisu pochopili, tak dneska se bude probírat správné psaní podmiňovacího způsobu, tedy proklínané bychom nebo bysme nebo snad by jsme. A doufám také, že vidíte, že nadpis je úplně špatně.

Bohužel ale pro tuhle látku žádnou nečeštinářskou pomůcku nemám, protože tohle jsem si jednoduše osvojila při četbě a žádná na tento hyperkorektní mor asi neexistuje. (Pokud znáte, sem s ní!) Snad jen si pamatujte, že pokud si u spisovného jazyka nejste jistí v kramflecích a zdá se vám to jó extra spisovně, tak to bude nejspíš blbě a radši si to ověřte.

A jak že to tedy je?

Máme tři osoby v obou časech a u každé se to dá zkonit. Mně to sice tak snadné zkonit nepřijde, ale známe lidi. Ti dokáží kdeco. I zeslonit. Důležité je, abyste zapomněli na všechny dvouslovné tvary, protože jsou zkrátka špatně (s výjimkou druhé osoby čísla jednotného, protože češtinářský problém bez výjimek není žádný správný problém), zapomeňte na j a zapomeňte vůbec na všechno ostatní. Správný podmiňovací způsob má prostě chchchchrčet. Dáváte přeci podmínku, prosíte, nejste si jisti, zvažujete, lžete, nemluvíte v přesném přítomném ani budoucím čase, je to nejisté chrčení. (A hele, přece jen nějaká pomůcka.)

Takže hezky česky češtinářsky:


Číslo jednotné:
1. já BYCH x bysem/ by jsem
Já bych radši zůstal doma.
Já bych si přispal.

2. ty BYS/ BY SIS (SES) x bysi/ by jsi
Ty bys radši zůstal doma?
Ty by ses měl radši probrat!
A taky by sis měl uklidit pokoj.

3. on, ona, ono BY
On by ti mohl jít příkladem.

Číslo množné:
1. my BYCHOM x bysme/ by jsme
My bychom to uklidili, ale...

2. vy BYSTE x by jste
Vy byste se nedivili, mít to doma.
Vy byste měli mít soudnost.

3. oni BY
Oni by už ale nemohli.

Existují takové zkazky, že ÚJČ by mohl prohlásit ten ošklivý tvar bysme za správný, ale nic finálního médii ještě neproběhlo, čili usuzuji, že je to pořád chyba jako Brno (jako Praha ne, v mluveném projevu je mi to totiž úplně jedno). A vy si dál pamatujte, že když je to podmínka s by, tak máte nejistě chrčet a ne, že začnete jj přikyvovat. Když JSEM tam šel, tak jsem to doopravdy udělal a navíc už v minulosti. Kdežto když BYCH tam šel, ještě nevím, jestli se vůbec budu obtěžovat a nebo kecám, že to moc chci udělat, ale něco mi do toho vlezlo. Nejde to motat dohromady.


Žádné komentáře:

Okomentovat