Letošní oslavy jsem si užila mnohem víc než loni a dokonce i s foťákem. A protože jsem dnes konečně porazila mezinárodní právo, dostala jsem se i k úpravě fotek a výběru těch, které skončí tady na blogu. Jsou lepší, než loni (zvláštní je, že celý týden předtím pršelo a bylo mimořádně ošklivě, ale právě v neděli se udělalo krásně, stejně jako loni), jen nejsou žádné z historického campu. Ale je jich dost, přes 30, rozdělím je tedy do dvou článků. V tomhle budou jen vozy z konvoje, v dalším pak i pár fotek z parku za Plazou a asi dvě nebo tři fotky současné americké military police. Jen je škoda, že se nevyvedly ty s nejlepšími pózami posádek vozů (ale táta prostě záhadným způsobem často zaostřil místo na objekt vepředu na dav a já všechno stíhat nemohla).
Jo a ještě malé upozornění - tady na blogu jsou zobrazené zmenšeně, uložila jsem si je o něco větší (mohla jsem ještě větší, ale nahrávat sem třícet třímegových fotek se mi vážně nechtělo).
Já vím, že úmyslné to asi nebylo, ale když jako první dorazilo tohle, měla jsem spíš dojem okupantů, které doprovází samotné gestapo.
Musím říct, že po celou dobu byl pokřik z obecenstva spíš vlažný, ale jakmile přijely vozy s dámami, notně zintenzivněl.
A v této chvíli zase zněl silný pokřik do kroku, jen by mě zajímalo, jestli ti dva vzadu opravdu řvali nějaká slova, nebo jen neidentifikovatelné "ho-uo-uo-uo-ho-o-o-ou-uo!"
Četníci měli stejně nejhezčí uniformy.
Nemůžu si pomoct, ale pokaždé, když se dívám na tuto fotku, představím si na místě dotyčného pána Howarda Starka.
Žádné komentáře:
Okomentovat