Slíbila jsem ještě jeden článek o pořadech na eso.tv nebo aktiv, a tak je tady.
Prodej kvalitních udělátek, které po převzetí od pošťáka hodíme do smetí, už jsme probrali. Pořád je to ale něco hmatatelného, co opravdu můžete vlastnit. Můžete se bít do hlavy za vyhození zbytečně velké sumy, ale pořád za ni něco, i když třeba málo, dostanete, a když už nic, máte co dát do tomboly na vesnický ples. Jenže jsou i pořady, které si zahrávají s psychikou a penězi hůř. Jsou pořady, kde vám nakecají, že vám na dálku pomůžou od všech neduhů od bradavic po rakovinu, pročistí vám čakry i odpadní trubky a ještě vám přihodí věštbu budoucnosti. A to jen za roztomilý pakatel několika desítek korun za minutu. Pokud vás tedy vůbec přepojí do studia a vy nebudete jak ten holub jen viset na drátě. A o tom dnes.
Když tedy onen nudný pátek skončil smutně humorný teleshopping, nastoupila na obrazovku éterická bytost ovládající sílu energie a léčitelství. Bzzzz, zpátky. Ta žena, jménem od M (celé si nemůžu vybavit) by možná někdy mohla být éterická, ale teď za stolkem vyvalila déčka v tílku, ňafala na někoho, ať jí zavřou dveře, rozčilovala se, že jí nikdo neodpočítal start, a nakonec se s diváky podělila o své překvapení, že jí náhle zrušili pořad, a tohle je poslední vysílání. Byla prý v naprostém šoku, všechno ji to strašně mrzelo, její manžel/režisér ji musel rozesmívat do sluchátka, aby do kamery nebrečela (čemuž nepochybně odpovídal její široký úsměv a celkem povýšený a vysměvačný výraz), a aby se tedy rozloučila co nejlépe, z celého repertoáru svých služeb vybrala pouze čištění plazmy, které, aby stihla co nejvíc lidí, bude poskytovat vždy třiceti najednou.
A protože na sobě neměla žádná divná cingrlata, v ruce nedržela karty a uměla srozumitelně mluvit, první má myšlenka byla, že to už vypnu. Jenže pak jsem zatoužila zjistit, jak takové čištění plazmy z televizního studia vypadá. A přišel pro změnu můj šok.
Prakticky okamžitě, jak své sezení zahájila, začal drnčet telefon a do studia byl přepojován jeden člověk za druhým. Žena (nevím, zda použít termín léčitelka, věštkyně či obchodnice s naivitou) každého volajícího pozdravila, požádala o křestní jméno a datum narození, poděkovala a už zpovídala dalšího. Nadiktované údaje si vždy pečlivě zapsala na arch papíru a takhle jela, dokud neměla požadovaný počet dušiček (který nakonec stoupl na čtyřicet). Pak přišlo velké finále, tedy čištění plazmy. To vzala ten seznam jmen, položila ho na stůl, popadla kyvadélko a začala nad ním rychle kroužit odshora dolů a zleva doprava. A když si pak dostatečně vykroužila zápěstí, spustila další třicítku, která už mě nebavila, takže jsem to uťala.
Kolik celá tahle sranda stála, to na obrazovku radši nenapsali. Pod telefonním číslem svítila akorát informace o základním a dalším tarifu, ale konkrétní suma nikde. Proč asi? Ale i kdyby to bylo zadarmo, vážně někdo naletí na to, že mávání kusem kamenu nad jménem na papíře tomu člověku pomůže? Tomu člověku přece může pomoct akorát ten člověk. A jeho blízcí. A pokud chce alternativní medicínu a psychickou podporu formou víry v energii kamenů nebo něčeho jiného, stejně potřebuje jít, probrat to s někým, kdo tomu rozumí, zajít do hloubky problému a individuálně zkoušet terapii. Vždyť takhle je to jako zavolat doktorovi, že se jmenuji Vladimír a bolí mě hlava, a spokojit se s odpovědí, že to mám chřipku a ať si jdu lehnout. Prosím?!
I kdybych věřila na reálnou moc magie a ezoteriky, přes telefon a obrazovku je to proboha naprostá pitomost! Ze jména a data narození, které může mít na světě kdo ví kolik lidí naprosto totožné, nadiktovaných huhňáním do sluchátka a zavěšením, vám přece nikdo nevyvěští ani prd a žádnou zázračnou sílu vám přes kilometry lesů, vod a strání taky nepošle!
Nepochopitelná důvěra v tak vachrlatý systém však nebylo to hlavní, co mě dostalo. Mnohem víc mě dostalo slyšet na vlastní uši telefonáty lidí tak zmanipulovaných a placebem ovlivněných, že doslova propadali v pláč a hysterii po zjištění, že tento pofidérní pořad se bude rušit. Krom svých jmen a dat narození ze sebe tak mezi vzlyky vyráželi, že neví, co teď budou dělat, kde budou hledat pomoc, kde seberou sílu a energii, že jim to přece tak strašně pomáhalo v životě a tak moc jim to dalo. Ti lidé byli zoufalí, že najednou nebudou mít komu platit za možnost požádat o čištění plazmy a zaslání pozitivní energie! Byli zoufalí, že nikdo nebude za desítky korun za minutu šeptat jejich jméno a mávat při tom rukama!
A nejhorší bylo, že drtivá většina volajících přiznávala datum narození v letech 1930, 40, dokonce 25! Lidé, kteří potřebují své peníze na léky, na zvláštní pomůcky, na zlepšení nesnadného stáří, je dobrovolně dávají televizi a telefonním společnostem, protože se nechají zlákat horou nesmyslů o něčem, o čem se nedá přesvědčit, a co se ani nedá reklamovat. A místo toho, aby si doopravdy užili zbytek života a udělali pro sebe něco opravdového, doufají, že jim odněkud shůry přiletí pel. Žádají mávání kyvadlem nad jménem svých potomků či rodičů místo toho, aby se s nimi za výrazně menší obnos domluvili na nějaké společné a hlavně skutečné aktivitě. Místo toho, aby poznali někoho dalšího, s kým budou mít společné zájmy a s kým si budou psychicky pomáhat navzájem a zadarmo!
Tohle je tak neskutečné! A přitom je to naprosto stejné, jako kdybych teď zapnula webkameru, načmárala na papír Pepa Novák, 7. 8. 1987, zamávala nad tím fialovým kamenem, který mi tu leží na poličce, a Pepa Novák by čekal, že mu vyléčím běhavku. Myslíte, že by se dočkal?
A za tohle protékají stovky korun.
Žádné komentáře:
Okomentovat