Neptejte se mě jak nebo proč se mi to zdálo, protože já nevím. Před spaním jsem četla Pottera a něco málo o seriálu The 100, což má do Marvelu stejně daleko jako DC k filmu s Wonder Woman, čili inspirace nikde. Byla to navíc absolutně šílená kombinace všeho možného a fakt nevím, jak jsem k ní přišla. Ale na druhou stranu - chci ty šaty. A visačku! A na Asgardu bylo krásně.
To jsem totiž takhle bydlela ve společném bytě s Jane a Darcy. A Thorem, poněvadž byl zrovna ve vyhnanství z domova. A nějakým záhadným způsobem se on domů ne a ne dostat, kdežto já se na Asgardu objevila bez větší námahy. Prostě jsem seděla v kuchyni a střih, byla jsem před těmi zlatými sci-fi varhany, které jsou královským palácem. A pak i uvnitř a to najednou v krásných asgardských šatech. Takových těch skorořímských. Co se mi vážně moc líbí.
Seděla jsem v (patrně) trůním sále na nějaké lavici vedle princezny, která se neustále vyptávala, jak se vede Thorovi. A taky musím říct, že jsme ho pěkně vesele pomlouvaly. Ovšem pak se ukázalo i mé lepší já, a když Odin přivedl řeč i na svého vyhozeného syna, trochu jsem ho bránila a snažila se naznačit, že by se už mohl vrátit (ne, že by byl jako spolubydlící špatný, za křečka vyměním kdykoli, klidně i uprostřed noci a osobně zařídím úplně všechno), ale jednoduše tam patřil. Jenže Odin si vedl pořád svou a Thora domů pustit nehodlal.
Takže jsem se vrátila alespoň já. Tedy ne domů jako domů, ale do práce, kde byl připravený Fury, který ze mě chtěl udělat právoplatného agenta SHIELDu. To potěší. A nejvíc asi ta visačka, jak jinak, což samozřejmě nebyla jediná věc, kterou jsem jako výbavu agenta dostala. Mlel něco o tom, že je to za udržování diplomatických vztahů s Asgardem či co, mně to nedávalo nejmenší smysl, protože udělat si výlet, pomluvit Thora s jeho sestrou a pak se vrátit zpátky mi jako diplomacie moc nepřipadalo, ale odporujte Furymu, když vám má právě zvýšit plat, takže jsem jenom s radostí přijala nový post, za mnou stál taky spokojený Coulson, který ovšem vypadal jako figurína nebo duch a já fakt natvrdo nevěděla, jestli je živý nebo ne (ale doufám, že byl, nevím, k čemu by byly na chodbách velitelství Coulsonovy figuríny) a vrátila se už úplně domů.
A pak střih a situace se konečně obrátila. Znovu jsem byla na Asgardu a tentokrát už "cestoval" i Thor. Protože se náhle objevil nějaký Zemi neškodný nepřítel, který vytáhl na Asgard, a schylovalo se k válce... kterou samozřejmě Odin v první a zároveň poslední bitvě bleskově vyhrál. A bylo to zajímavé, já s princeznou jsme to sledovaly z balkonu (mimochodem krom těch šatů chci i ten balkon) a dobře jsme se bavily. Jenže pak přišlo trestání krvechtivých zajatců popravou, a o tom rozhodl, že ani já ani ona u toho nebudeme. Jelikož i tam jsou popravy záležitostí veřejnou. A že to zvládnou opět i bez Thora, který nás vezme na Mitgard.
Jenže co teď? Jane v nedohlednu, my někde venku, čím se zabavit? Přistáli jsme totiž u nějakého jezera, kde se celé odpoledne dalo prosedět a prožvanit. A byla to i zábava, protože jsme tak učinili a k večeru se rozfoukal vítr, na jezeře se udělaly vlny skoro jako na moři a jedna nádherně ohodila princeznu, když stála na molu a my dva z toho měli druhé Vánoce. Ale pak? Jít se vyspat a? Tak jsme se jednoduše rozhodli pro nejbližší rozhlednu. A protože nás nelákal terénní výšlap, zaplatili jsme si lanovku. A jak mohla vypadat cesta dvou asgarďanů a mě lanovkou na vyhlídku, to si radši představte sami.
Žádné komentáře:
Okomentovat