Stále se přesvědčuji, že není třeba zacházet do cizích slov, abych našla ty, které lidi nedokáží správně psát. Někteří totiž mají problém dokonce i s běžnými výrazy, a to častěji, než bych si přála. Především uvedený bonus je tak častá chyba, že někdy už mívám opravdu velmi násilnické tendence.
1. SKRUPULE
Jde o synonymum od slova rozpaky či pochybnosti. Spousta lidí to používá, ale nejsem si úplně jistá, že opravdu vědí, co to znamená. Ne, nejde o svědomí ani o žádnou svědivou kožní chorobu.
A také nejde napsat tady jakékoli jiné písmenko než U (setkala jsem se i se skropulemi) a už vůbec to nemůžete přehodit na skurpule. Sice se to lépe vyslovuje, ale je to blbost, protože správná forma vychází z latinského scrūpulus.
2. PROTEŽOVAT
Ne, nechybí mi tam háček. Samotné mi z úst vždycky vychází protěžovat, stejně špatně jako klidně řeknu 80 lidem ze 100, ale vážně je správný tvar s E. Vychází totiž ze slova protéger, což je francouzsky chráněnec, a souvisí i se slovem protekce, což je i česky pěkná nespravedlnost.
Vůbec nic společného ale nemá naopak s rostlinou protěží a jediná možnost použít Ě je ve slově protěžovat se, kdy se pro nás něco stává po dlouhém nesení těžkým. Ale to se moc nepoužívá a spíš se můžete setkat se spojením "To se pronese".
3. ŘEDITEL
Ano, stále existují lidé, kteří vyjdou ze skutečnosti, že tato osoba někoho řídí, a tak ji nazvou řiditelem. Jenže ze slovesa řídit tady nelze vycházet, neboť ten, kdo řídí, je také řidič, a řiditel tak zůstává pouze zastaralým, nespisovným, mluveným výrazem. Správně je na druhém místě vždycky E, ať už pan ředitel ředí nebo ne.
4. LECCOS
Zdvojené souhlásky obvykle do našeho jazyka moc nepatří, to si uvědomují všichni. A tak se mnoha lidem i zdá, že dvě C v tomto slově nejsou správně, protože přece nejsme v Itálii. Opak je ale pravdou. Zájmeno leccos používané ve smyslu spousta různých věcí dohromady vzniklo složením slova lec a co nebo cos, a proto je CC naprosto v pořádku.
Nepíše se pouze, pokud použijete variantu ledacos, která má stejný význam, ale rozděluje se na leda a cos, a tak by bylo další C navíc.
5. SOUČASNOST
Současnost nemusí být snadná po fyzické ani psychické stránce a pro někoho není snadná ani napsat. A jak se tak trápí, tak tam trkne T. A protože ani budoucnost nevidí růžově, i z ní rovnou udělá budouctnost. Ale to je chyba.
Současnost je odvozena od slova čas a v něm žádné T není. Současnost je teď a neopakuje se. Neodehrává se často, abychom ho tam mohli nacpat. A budoucnost? Možná se vám v ní nějaké cti dostane, ale to nevíte, takže místo o budoucí cti radši piště o prosté budoucnosti.
BONUS: KÓR X KORD
Kdo z vás v textu často používá kord? A kdo z vás ho má opravdu doma? Přesně tak, kord totiž není žádné citoslovce, kord je bodná zbraň pro šerm. Takový ten tenký kulatý meč. Takže vidíte, že použití tohoto slova v běžné řeči asi nebude příliš hojně správné.
Kór naopak citoslovce je. Nespisovný výraz znamenající zvláště. (Měl bys nosit svetr, kór dneska, když je mráz.) V psaném textu braném profesionálně ale nemá co dělat.
A co se týče slova kort, které se také vyskytuje, tak to jsem v nadpise nezmínila vůbec, protože neexistuje. Není to správnější verze kór, není to jiný druh kordu, není to nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat