Tak jo, řekli jste si o to, máte to mít. Nebo jste to neřekli vy, ale ta černá kočka, o které se mi zdálo, popřípadě těch pár duchů, kteří mi od rána splachují záchod (alespoň jsou čistotní), každopádně už se tomu, co chci psát, nebudu dál vyhýbat, a zeptám se rovnou: Vážně vás tak strašně zajímá, že si Justin Bieber prdnul do gatí?
Povinnost bulváru, ať už ji někteří označují za ušlechtilou, drsnou nebo protivnou, je přinášet právě takové informace. Když totiž vynecháme všechny široké ulice světa, je bulvár "označení masového sdělovacího prostředku, v němž hrají klíčovou roli emoce (krev, sex) a aktualita, jejíž význam postupem času klesá. Dále je jejich obsah charakterizován, mimo jiné, provinčností, navozováním paniky, skandalizací, personalizací, populismem, povrchností, negativismem, jednoduchostí, jasností, vytvářením celebrit a prací s nimi, předstírání autoritativnosti a blízkosti konzumentovi. Provádí interpretaci jevů na základě zákulisních informací a drbů." A to je moc hezká definice, která mluví sama za sebe.
Je tedy asi jasné, že bulvár přináší "exkluzivní" informace účelně emočně zabarvené, interpretované tak, aby mohly znít co nejbombastičtěji, občas rovnou interpretované špatně nebo lživě, a v době, kdy se nic podstatného neděje, také úplně nepodstatné. Přesto je ale součástí definice i to, že jeho náklad je zpravidla alespoň dvakrát vyšší než u seriózních médií.
Ale proč to vůbec existuje?
Nechci předstíraně valit oči na zástupy lidí s obzorem sahajícím přesně od Julie Roberts po Rudu z Ostravy. Vím o nich, chápu, že nejsou často schopni zabývat se ve volném čase něčím hodnotnějším, že mnohdy nevzali do ruky už léta knížku a ovladač televize postavené do čelního místa modly obýváku jim přirůstá ke křeslu, a že shlédnou úplně všechno, co jim někdo předloží, popřípadě si navykli kupovat a sledovat určitá média, a i když už je to moc nebere, nedokáží ten zvyk setřást. A je jich hodně. Zaráží mě spíš důvod, proč s tím vůbec začít.
Naprosto chápu, že má někdo oblíbeného herce nebo zpěváka. Asi každý. Myslí si, že dotyčný má úžasný hlas a písničky, nebo že jeho výkony zajišťují hryzání nehtů nebo popadání se za břicho u všech rolí, nebo se mu prostě jen líbí, protože má buchtičky, a když zahlédne informaci, že chystá nový film nebo koncert, zaboří se do onoho média a hledá kdy a co. Nebo naopak zachytí, že se mu něco stalo, a tak se zajímá, protože najednou je v ohrožení pokračování oblíbeného seriálu nebo vystoupení, na které už má lístky. To je vlastně docela i logické hlídání si svých zájmů.
ALE...
Zajímá takového člověka, že si dotyčný koupil nové auto, dostal pokutu, vyšel bez make-upu, nebo mu nahoře či dole něco vypadlo? Proč by mě to mělo zajímat? Jak je tahle věc důležitá pro můj život? Jak mě ovlivní?
Ou, co se vlastně ptám? Vždyť je to jasný. (Nijak, pro ty, co nepobíraj.)
Dejme tomu ještě u základoškolaček bez starostí a čerstvě zblázněných do celebrity. Chtějí o ní vědět všechno a vidět, že je to jen obyčejný kluk, který by si s nimi klidně mohl začít a říkají mu miláček. Ať se tím baví, když pak nepropadnou z přírazu, protože myslely na příraz. Proč však stalkovat někoho, koho ani neznám? Proč každý den hltat stránky o "celebritách", o nichž jsem v životě neslyšela, smát se, jak se ožraly na večírku, na který se nikdy nedostanu, litovat, že se pohádaly s člověkem, jenž se možná před pár lety někde mihl, a kroutit hlavou, že vlezly do postele šéfredaktorovi, aby se o nich napsalo i zítra a kruh se uzavřel? Vždyť všichni nadávají, že jsou noviny a televize plné neschopných rozhoďnožek a šišlavých šmoulů, ale přesto o nich hltají každou novou zprávu a neuvědomují si, že právě tím jim jen upevňují šoubyznisáckou půdu pod nohama!
Schválně, kolikrát jste už v životě zahlédli novou celebritu, jež má na kontě totální nic, ale všechno se kolem ní točí? A nemuseli jste ji ani vyhledávat, protože asi každé zprávy mají i své bulvární okénko. A jak se stala ta osoba, která dosud zela klidně i hluboko pod vámi, slavnou? Lidi klikali. Lidi kupovali. Lidi jí měli plné zuby, a proto kupovali ještě víc. Chápete? Nejsou to žádní ONI, kdo servíruje už ani neprocezenou břečku. Lidi si to vytváří sami, a to je snad ještě šílenější.
Zkrátka, není moc společenských otázek, které nejsem schopná pochopit. Ale otázka proč lidi podporují bulvár, který je pro ně nedůležitý, proč ho kupují, když na něj nadávají, a proč žerou informace o slavných, jež neznají a za dvě minuty to stejně zase pustí z hlavy, pochopit nedokážu. K čemu je zaplácat čas zjišťováním konzistence ranní stolice a frekvence mimomanželských styků kohokoli, kdo nepoužívá můj záchod a mou postel?
Však je to stejné, jako když slyším: "Miladě Vopršálků ukradli kolo!"
"To má smůlu. A?"
"No ukradli jí kolo! Miladě!"
"A proč mi to říkáš, já ji neznám."
"Ale ukradli jí ho ze sklepa! Když odjela do Egýpta!"
"No a co?"
"Tak si trhni nohou. Táto, Miladě ukradli kolo!"
"Hmmm."
P. S. Nechci slyšet, že je to k vypnutí mozku po práci. K vypnutí mozku je hudba, spánek, lehká knížka, film, alkohol pro náročné. Ne bulvár, jehož účelem je vyvolat emoce a mozek vám rozbouřit.
Žádné komentáře:
Okomentovat