Originální název: Sectas - la amezana en la sombra
Rok vydání: 2002
Český překlad: 2011
Na tuto knihu jsem narazila před Vánoci, když byla vystavená před knihkupectvím mezi výprodejem. A protože měla obal odpovídající sérii o nej- v dějinách, jako už jsou tady uvedení zločinci a kanibalové, a také lákavou cenovku devětadvacet korun, sáhla jsem po ní. Je velmi krátká a já očekávala jednoduchý rozbor sekt. Toho, jak vznikají, jak fungují, proč jim lidé propadají, jaké nejznámější lze či šlo ve světě potkat. Zkrátka jak funguje fanatismus ve víře založené nějakým bláznem či obchodníkem ještě o obratel bezpáteřnějším, než jsou podomní prodejci. Jenže má očekávání kniha splnila jen z malé části a zbytek mě poměrně zklamal.
Jedna část úzké knížečky o tom pojednávala. O tom, co jsou sekty zač, jaká bývá jejich obvyklá struktura a činnost, čeho využívají, a především, jak verbují nové členy. Jak snadno dokáží hmátnout do správného místa a úplně vymýt člověku mozek. Co mě velmi zaujalo (kromě samotné skutečnosti o spornosti termínu vymývání mozků), pak byly i rady pro případ, že se někdo z blízkých čtenářům přidal k sektě. Nešlo totiž o to, co řekne každý - odřízni ho od nich a najdi mu psychiatra, ale o skutečné rady, které nezastíraly, že jde o běh na dlouhou trať a prapůvodní důvod není oblbnutí dotyčného, ale osobní problém, nejčastěji v rodinných vztazích.
V tomhle ohledu je to snad i užitečná kniha. Neplká, přináší i konkrétní postupy, jak se člověku dostávají pod kůži, jaké věty při tom používají a jak má naopak jednat on, pokud chce vytrvat a někomu pomoct. Hodně jsem si na tyto první kapitoly vzpomněla třeba ve chvíli, kdy mě cestou na nákup zastavily dvě velice sympatické mormonky. V tu chvíli sice nehrozilo, že by mě nějak zmanipulovaly, protože jsem o to nestála a nepotřebovala "spasit", ale říkala jsem si, že vzhledem k jejich přístupu a vystupování opravdu mají "marketing" zmáknutý.
Také jsem se dočkala i příkladů některých známých i méně známých sekt, o nichž bylo alespoň krátce řečeno kdy, jak a pod kým fungovaly. Poměrně zajímavé byly i řádky o specializaci na práci s takovými organizacemi a na řešení jejich případných zločin. Akorát, protože autorem je španělský odborník, přinášel pohled především ze španělské politické a policejní scény a navíc ne zcela aktuální. To může trochu odradit.
Co však odradilo mě, nebo spíš co mě zklamalo, byl zbytek. Kapitoly sekty a zpravodajské služby, a armáda, a politika, a ti slavní zněly hrozně, vážně hrozně konspiračně a těžkopádně. Možná, že některé velké sekty opravdu úzce spolupracují s politiky a armádou a možná že je využívají zpravodajské služby, jenže se tomu věří těžko, když se to zaobalí do ukázkové konspirační teorie sestavené prakticky pouze z dlouhých, učených slov, jejichž význam si i vzdělanější čtenář sem tam musí hledat ve slovníku. Zachránila to až závěrečná kapitola pojednávající o přístupu různých sekt k sexu, což opět znělo víc psychologicky a jako téma, jež by se od knihy očekávalo, ale opar nudy už nesňala. Podezření či provalení spolupráce španělských politiků a policie prostě není pro cizince zvlášť zajímavé, a jedna zmínka o Vatikánu a Opus dei to nevytrhne.
Pokud tedy mám hodnotit tuto knihu, která měla ukázat na nebezpečí vůdců budujících okruh fanatických následovníků, jimž ničí životy, zatímco sami šlapou po jejich zádech k úplně jinému cíli (pokud sami nejsou fanatičtí následovníci své teze), nemůžu vysoce. Ani průměrně. Nebylo to ono.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat