3. 11. 2012

Stephen King - Misery

Originální název: Misery
Rok vydání: 1987
Rok vydání v ČR: 2003

Když se řekne Stephen King, většina lidí si představí autora spousty hororů. Jenže nejde jen o horory a Misery je toho zářný příklad. Nepochybně to pro jednu z hlavních postav musel být horor, ale jen do smyslu prožívání si bolesti a utrpení. Jinak se jedná o thriller s prvky, jaké u Kinga vůbec nejsou obvyklé. Obvykle si bere na paškál celá města a popíše životní osudy spousty obyvatel a také je do děje zahrne. A nakonec zabije či zničí. Zde se ale zaměří na pouhopouhé dvě postavy s občasnými zmínkami o jiných, ale těm nevěnuje ani vlastní odstavec.

Těmi dvěma hlavními postavami jsou spisovatel Paul Sheldon a Annie Wilkes, bývalá zdravotní sestra. Paul dokončil svou poslední knihu o zloději aut a náležitě to oslavil. Bohužel, poté sedl za volant a na opuštěném úseku silnice se dostal do smyku, který skončil ošklivou nehodou, při níž si úplně zpřelámal obě nohy a přišel o vědomí. Nejspíš by na tom místě také zemřel, kdyby se neobjevila Annie Wilkes při cestě na své malé hospodářství. Poznala nejen, že v autě je člověk, který potřebuje pomoc, ale také poznala, že jde o jejího oblíbeného spisovatele, autora knih o dívce Misery, jež nade vše milovala. Dostala ho tedy do svého auta a odvezla.

Dosud by se mohlo zdát, že jde o pěkný příběh lidské pomoci a nelhostejnosti, ale opak je pravdou. Annie totiž Paula vůbec nevzala do nemocnice ani nevolala lékaře či policii. Odvezla ho do svého domu, vyrobila mu provizorní dlahy na zmrzačené nohy, uložila ho do postele v hostinském pokoji, napojila na nitrožilní výživu a podávala mu obrovské množství utěšujících léků. Takto se o něj starala, dokud opět nenabyl vědomí.

Během té doby si ale stihla Annie zakoupit poslední díl Misery a zjistit, že její milovanou hrdinku nechal na konci knihy zemřít při porodu. To ji rozběsnilo a velmi brutálními způsoby ho začala nutit psát pokračování, v němž se Misery vrátí. Bohužel pro něj, po několik měsíců byl téměř nepohyblivý a odkázaný tak na Annieinu péči, nohy ho nesnesitelně bolely, vytvořil si závislost na lécích proti bolesti, jež mu podávala, a také zůstával zamčený v pokoji pro hosty, z nějž se nemohl dostat. Annie totiž byla nespolečenská a přesvědčená, že všichni lidé chtějí jen připravit ji o vše a vystrnadit ji z města, u něhož žila.

Nejdřív odmítal a vlastně netušil, co by měl psát a jak by mohl navrátit do života mrtvou hrdinku, ale později se do práce tak ponořil, až mu na ní začalo nesmírně záležet a psal víc než dobrovolně. Tušil totiž, že z tohoto místa, které ovládá bláznivá osamocená žena, se nemůže nikdy dostat. V přesvědčení ho ještě víc utvrdilo, když se po oblevě našlo jeho auto a u Annie začala vyšetřovat policie. Když ho totiž strážník zahlédl, nemilosrdně a brutálně ho zabila dřevěným křížem a sekačkou na trávu. Paul už dávno věděl, že strážník a on nejsou Annieinimi prvními oběťmi, protože při jedné své tajné obhlídce domu našel její album s výstřižky o bývalých pracovních místech a rodině. Jak z nich vyplynulo, nejen že zabila vlastního otce a spolubydlící na škole, ale vraždila i staré, nemocné a děti na odděleních, na nichž sloužila. Jednou kvůli tomu dokonce stanula před soudem, ale ten ji nebyl schopen usvědčit.

Paul se proto víc a víc pohroužel do světa Misery a zjišťoval, že kniha, jež má vyjít v jediném vydání pro Annie Wilkes, je jeho nejkvalitnější díl ze všech Misery a dalece předčil jejich atmosféru. Není se čemu divit, práce pro něj musela být mnohem snesitelnější než náhlé útoky Annie, když se zrovna dostavila špatná chvíle nemoci, než vzpomínky na to, jak ho donutila spálit poslední román, nebo jak ho zamkla do sklepa, kde mu za pomoci sekery a letlampy amputovala chodidlo. Bylo to mnohem snesitelnější, než předstírat, jak je jí vděčný, jak ji uznává a jak ji má rád.

Když se pak s knihou konečně blížil do finiše, věděl, že ho Annie po jejím přečtení zabije. A naznačila, že poté zabije i sebe. Nic na tom neměnila ani skutečnost, že další policie přijela vyšetřovat zmizení kolegy a že stanuli až na chodbě před Paulovým pokojem. Annie byla skutečný šílenec, který nejvíc děsil svou chladnou, nepřesvědčitelnou hlavou. Začal proto horečně vymýšlet plán, jak si po dokončení knihy zachránit život před africkou nezničitelnou včelí bohyní, jak ve svých představách Annie situoval.

Nakonec opravdu vymyslel a zrealizoval určitý plán, asi nejhororovější prvek z celé thrillerové knihy. Ale možná, že ani thriller není to správné označení. Spíš by se hodilo psychologické drama. King se drtivou většinu děje věnuje psychice Paula, kterou dopodrobna rozebírá, provází čtenáře různými stavy jeho mysli od otupělosti přes paniku, touhu dostat se pryč, smíření, agónii až po spisovatelské delirium, děsivá zklamání a obavy z falešných nadějí. Paul zkrátka v Misery prožívá obrovské spektrum emocí, s nimiž si King dokonale hraje, že není třeba žádný složitý děj.

Stejně si počíná i s Annie popisovanou Paulovýma očima. Snaží se odhadnout, co za jejím chováním stojí, prožívá hrůzu z toho, co ještě udělá, popisuje její psychickou nemocí zrůzněné stavy. A vedle toho se odehrává v řádech měsíců tvorba knihy Misery, Paulovo pomalé zotavování, co se kvůli sice odborným, ale nedostatečným znalostem Annie a především nevyhovujícím podmínkám, zase změní v další a další nemoci, vyšetřování Paulovy nehody a zmizení, pomalu graduje napětí mezi nimi a ke konci oba i čtenář jasně cítí utahující se smyčku kolem Annie a tak se děj odebírá ke stále zvrácenějším činům.

Ale proč není třísetstránkové pitvání psychologie blázna a do smrtící pasti chyceného mrzáka nudné? Hlavně proto, a to je nejstěžejnější pilíř knihy, že pitvá pohnutky vzniklé na základě neskutečně brutálního jednání, kdy se aktérka tváří, jako by vše bylo v pořádku, jako by to bylo běžné, a jako by to musela udělat jen a jen pro Paulovo dobro. Právě díky tomu může čtenář najít i spoustu hororových záležitostí a jen těžko se odtrhne, dokud se nedozví, jak vše dopadne, nebo minimálně co Annie podnikne s bezmocnou obětí dál. Příběh této sadistické ošetřovatelky je totiž natolik realistický, že by se velmi snadno mohl doopravdy stát.


Mé hodnocení:


Žádné komentáře:

Okomentovat