Rok vydání: 1987
Český překlad: 2003
Když se řekne Stephen King, většina lidí si představí horor. Jenže nejde jen o horory a Misery je toho zářný příklad. Jedná se o thriller s prvky, jaké u Kinga čtu poprvé. Obvykle si bere na paškál celá města a popíše životní osudy spousty obyvatel a také je do děje zahrne. A nakonec zabije či zničí. Zde se ale zaměří na pouhopouhé dvě postavy s občasnými zmínkami o jiných, ale těm nevěnuje ani vlastní odstavec.
Těmi dvěma hlavními postavami jsou spisovatel Paul Sheldon a bývalá zdravotní sestra Annie Wilkes. Paul sedl za volant, dostal do smyku, zpřelámal si obě nohy a přišel o vědomí. Nejspíš by na tom místě také zemřel, kdyby se neobjevila Annie. Poznala nejen, že v autě je člověk, který potřebuje pomoc, ale také, že jde o jejího oblíbeného spisovatele, autora knih o dívce Misery. Dostala ho tedy do svého auta a odvezla. Jenže ne do nemocnice, ani nevolala lékaře či policii. Odvezla ho do svého domu, vyrobila mu provizorní dlahy na zmrzačené nohy, napojila ho na nitrožilní výživu a podávala mu obrovské množství utěšujících léků. Takto se o něj starala, dokud opět nenabyl vědomí.
Během té doby si ale stihla zakoupit poslední díl Misery a zjistit, že její milovanou hrdinku nechal zemřít. To ji rozběsnilo a velmi brutálními způsoby ho začala nutit psát pokračování, v němž se Misery vrátí. Annie k tomu byla nespolečenská, přesvědčená, že ji všichni lidé chtějí o vše připravit, tudíž ani nemohl očekávat pomoc. Navíc našel důkazy, že Annie zabila nejen vlastního otce a spolubydlící na škole, ale vraždila i staré, nemocné a děti na odděleních, na nichž sloužila. Proto se pohroužil do světa Misery a zjišťoval, že tato nová kniha je nejkvalitnější díl. Není se čemu divit, práce byla mnohem snesitelnější, než konfrontace s Anniinou zjevnou psychickou poruchou, než předstírat, jak je Annie vděčný, jak ji uznává a jak ji má rád. Když se pak konečně blížil do finiše, věděl, že ho Annie po přečtení knihy zabije. Začal proto horečně vymýšlet plán, jak si zachránit život.
Nakonec opravdu vymyslel a zrealizoval určitý plán, asi nejhororovější prvek z celé thrillerové knihy. Ale možná, že ani thriller není to správné označení. Spíš by se hodilo psychologické drama. King se drtivou většinu děje věnuje psychice Paula, provází čtenáře různými stavy jeho mysli od otupělosti přes paniku, touhu dostat se pryč, smíření, agónii až po spisovatelské delirium, děsivá zklamání a obavy z falešných nadějí. Paul zkrátka v Misery prožívá obrovské spektrum emocí, s nimiž si King dokonale hraje, až není třeba žádný složitý děj.
Stejně si počíná i s Annie popisovanou Paulovýma očima. Snaží se odhadnout, co za jejím chováním stojí, prožívá hrůzu z obav, co ještě udělá, popisuje její psychickou nemocí zrůzněné stavy. A vedle toho se odehrává v řádech měsíců tvorba knihy Misery, Paulovo pomalé zotavování, co se kvůli sice odborným, ale nedostatečným znalostem Annie zase změní v další a další nemoci, vyšetřování Paulovy nehody a zmizení, pomalu graduje napětí mezi nimi a ke konci oba i čtenář jasně cítí utahující se smyčku kolem Annie, a tak se děj odebírá ke stále zvrácenějším činům.
Ale proč není třísetstránkové pitvání psychologie blázna a do smrtící pasti chyceného mrzáka nudné? Hlavně proto, a to je stěžejní pilíř knihy, že pitvá pohnutky vzniklé na základě neskutečně brutálního jednání, kdy se aktérka tváří, jako by vše bylo v pořádku, jako by to bylo běžné, a jako by to musela udělat jen a jen pro Paulovo dobro. Právě díky tomu může čtenář najít i spoustu hororových prvků a jen těžko se odtrhne, dokud se nedozví, jak vše dopadne, nebo minimálně co Annie podnikne s bezmocnou obětí dál. Příběh této sadistické ošetřovatelky je natolik realistický, že by se velmi snadno mohl doopravdy stát.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat