Rok vydání: 2017
Český překlad: 2019
Tato kniha je další po Zastřelen, ubodán a otráven, jakou jsem od Moorea četla, a opět jde o pohled do historie, či spíše do úmrtí v historii. Tentokrát s podtitulem "Příběh poprav napříč historií", tedy je to průřez vývojem trestu smrti. Na což jsem se hrozně těšila už od objednávky, protože jsem o to jen trochu, hodně zajímavě lízla na přednáškách historie trestního práva, ale nebylo to zrovna lehké čtení. A určitě není pro každého.
Kniha je rozdělená do několika kapitol podle způsobu poprav. Hrubá síla, kde se rozebírají popravy například roztrháním zvěří, ubitím, sekerou, uvláčením, utopením, Usmrcení gravitací, kde jde o křižování, narážení na kůl a drcení, Poprava mečem, Umění mučení (kde tedy výsledkem neměla být smrt, která v případě odsouzení nastala jiným způsobem, ale přece jen byla pořád častá), Pohřbívání zaživa, Oběšení, Madam gilotina, Stažení z kůže, Elektrické křeslo, Plynová komora, Smrtící injekce, Poprava zastřelením a Po smrti, kde se rozebíralo, jak se nakládalo s tělem popraveného v různých obdobích a jaké kolem umrlců zločinců kolovaly pověry.
Některé kapitoly byly hodně zajímavé. Třeba Madam gilotina shrnula francouzskou revoluci, i když primárně z pohledu popravování a jistého opojení mocí, což jsme se sice kdysi dávno učili, ale ne že bych si moc pamatovala. Další hodně dlouhá kapitola byla o oběšení, kde se dost zabývala fyzikou, a to nejen ona kapitola, ale už popravčí před stovkami let. Hodně mě zaujaly popisované pověry o tom, jak lidé věřili na léčebnou moc kapesníku namočeného v krvi popraveného, jak chytali krev sťatého a pili ji, jak dotyk oběšence měl pomáhat v těhotenství a podobně. Také musím ocenit, že u plynových komor se autor nenechal strhnout druhou světovou válkou, ale soustředil se spíš na tuto praxi prováděnou v USA.
Nicméně mnoho popisů poprav bylo vážně těžko snesitelných. Především samozřejmě ty nejstarší, kdy se hledělo na co největší utrpení popravovaného. Pokud se stále divíte, proč existuje násilí a čeho jsou lidé schopni, přečtěte si to a z lidí vám bude zle. I dav ctihodných měšťanů se v mžiku změnil v šílené zvíře. A potom nepovedené popravy. Protože navzdory představě mnoha lidí, popravčí očividně často nebyli žádní zkušení lidé. Jak Moore popisuje, schopný kat, který zvládl během několika vteřin čistě člověka zabít, byl velice ceněný, ale mohlo jít i o někoho, koho se podařilo sehnat na poslední chvíli, často dokonce o odsouzené zločince, kterým se podařilo vyměnit vlastní popravu za práci popravčího.
A hlavně, jak se ukázalo, dosud se nenašel žádný způsob poprav, který by nezpůsoboval šílené utrpení. Elektrické křeslo? Podle té kapitoly mi přišlo, že vlastně nikdo nikdy nevěděl, jak to udělat pořádně. Stětí nebo gilotina? Pokud se kat trefil přesně kam má a člověk neuhnul, leda. Navíc navzdory očekávání popisuje, jak se odsouzení často s katem brutálně prali, snažili se utíkat a podobně. Oběšení? Stačí špatně odhadnout délku provazu a dotyčný se dlouhé minuty škrtí. Zastřelení? Jsou prý země, kde má z celé popravčí čety jen jeden jediný ostrý náboj, a navíc se nemusí trefit. Smrtící injekce s sebou nese také mnoho nechutných přešlapů. S tím, jak to Moore líčil velmi barvitě, to opravdu je jen pro silné povahy. Dokonce si tu odpustil mnoho vtípků, kterými nešetřil v předešlé knize. I když zmínka o kriminálníkovi povýšeném na kata, jenž se při popravě dvakrát zhroutil, omlouval se odsouzeným a nakonec ho musel onen odsouzený uklidňovat, to musel být pohled. S hrozbou, že takového kata pak popraví taky, nebo že ho roztrhá dav nespokojený s podívanou.
Opět si ale nejsem jistá, zda stoprocentně věřit všem faktům uváděným Moorem. U části o upalování třeba zmínil i smrt Jana Husa v roce 1485. Přitom datum jeho smrti je velmi dobře zapamatovatelné jako 6,7, 1415. Nebo čím starší událost, tím méně je pravděpodobné, že bychom vážně měli tak detailní informace, případně není jistota, zda neuvádí informace sporné. I tak ale docela dobře ukazuje, jak je trest smrti hrůzný. Ostatně, pomstít se dalším utrpením činy dotyčného nijak nezvrátí, jenom po staletí přivádělo do velkých psychických problémů katy. A někdy do fyzických i nevinné.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat