19.8.20

Stephen King - Outsider

Originální název: The Outsider
Rok vydání: 2018
Český překlad: 2019
Poznámka: Četla jsem pouze v AJ

Doporučení na přebalu o tom, že pokud toto léto přečtete jediný thriller, měl by to být tento, je nejspíš dva roky staré, nicméně rozhodně je na místě a vůbec nelituju, že jsem tento thriller toto léto četla. Přestože kvůli označení thriller jsem čekala něco zcela přirozeného a přízemního, ne, že se postupně přehoupne do hororu. Avšak sám říká, že vesmír nemá konec a realita je relativní. 

Na začátku dojde k brutální vraždě jedenáctiletého Franka Petersona, a i když to otřese celým městem, policie nebude mít moc práce. Na místě činu i v únoscově vozidle se najde hromada otisků a DNA patřící jednomu muži, rovněž se přihlásí hromada svědků, která toho muže viděla Franka vyzvednout a odjet pryč v zakrváceném oblečení. Tím mužem je místní oblíbený baseballový trenér Terry Maitland, v očích detektivů náhle naprostá zrůda. Takže z jeho zatčení udělají divadlo pro celé město, načež lidé vezmou spravedlnost do svých rukou a Terryho uprostřed skrumáže nenávistných výlevů před soudní budovou zastřelí naprosto zoufalý Frankův bratr, který ztratil nejen sourozence, ale i matku, jež pod tlakem situace dostala infarkt. 

Případ by tak mohl být uzavřen. Jenže to by se nesmělo ukázat, že v době vraždy Terryho natočili na konferenci v dalekém městě, kde byl po celou dobu ve společnosti svých kolegů, a kde dokonce také zanechal otisky. Advokát Terryho rodiny, jeho soukromý detektiv a nakonec i policejní detektiv, se proto rozhodnou, i když váhavě, přijít záhadě na kloub. Na pomoc jim přispěchá ještě Holly Gibney, výstřední, ale nesmírně schopná majitelka detektivní kanceláře (známá z Kingovy trilogie s Mercedesovým vrahem) a společně začnou shromažďovat bizarní důkazy a svědectví k Terryho případu, pak k naprosto totožné, čtyři měsíce staré vraždě v dalším městě, k podivným setkáním, ještě podivnějším varováním, mužům s nedopečenou tváří... a když se nakonec jejich protivník ukáže, nečekaně zapadnou přímo doprostřed mexických legend. Pak bude záležet jen na tom, zda uvěří v nemožné a pravého pachatele zastaví, nebo bude el cuco zabíjet a obviňovat nevinné dál.

Od začátku do konce přitom neuvadala čtenářova pozornost. Hltala jsem stránku za stránkou. Než se totiž k vyšetřování přidala i Holly a všichni se sešli u jednoho stolu a uznali konečně, že jsou na jedné lodi za nevinného Terryho (trochu mi tím připomněli Drákulu), byla tu velice zajímavá záhada. Jak mohl být Terry na dvou místech najednou? Měl dvojníka či pomocníka? Věděl o něm? Jestli ano, mohl pravý Terry doopravdy vraždit a předstírat nevinnost? Nebo to na něj někdo nastrčil? Nebo je to nad moje chápání? Jak tohle sakra autor rozplete? King navíc nejasnosti ve vyšetřování představoval z pozice policie, tedy docela jasně a přímo, a čtenář si jich snadno mohl všimnout dřív než postavy - které si jich ale jako schopní policisté všimly taky dost brzo, místo aby frustrovaly neustálým odkládáním pochopení, že něco nesedí. A čím víc důkazů takto shromažďovali, tím víc čtenář chtěl vědět. Je tam dobře maskovaný vrah, nebo je za tím něco mnohem víc?

V druhé půlce se pak ukázalo nadpřirozeno, takže se kniha víceméně otevřela hororu. Nejdřív jsem byla trochu zklamaná, hodit řešení na příšeru může být laciné. Ovšem zůstávalo napětí. Vůbec mi nevadilo, jak se některé z postav chvílemi točily v kruhu, nechat uprostřed pár kapitol pro jejich psychické rozpoložení bylo nutné. Protože pořád zbývalo jednak přesvědčit všechny různorodé postavy, že mají co dělat s monstrem (a to u dvou policistů, státního zástupce, advokáta a soukromého detektiva nebylo nic snadného), a jednak, pokud pracujeme s příšerou schopnou měnit tváře a získat přístup do cizí mysli, znát jejich mysl. Pořád hrozilo, že el cuco přijde na jejich plány, zhatí je, ublíží jim, že nic nevyjde, jak chtějí. Napětí také stupňoval strach z náhody, špatného načasování, jakéhokoli jiného důvodu, který by je vyřídil i bez příšery. Alespoň já tu možnost viděla každou chvíli.

K tomu jsem jásala, když se nečekaně objevila Holly, moje oblíbené geniální trdlo, a docela se mi i líbilo vyvrcholení v jeskynním systému. Trochu mi to zase připomnělo jiné Kingovo dílo, Beznaděj. Jen mě mrzí jedna věc, že neprozradil, kde se el cuco (byl-li to vůbec on) vzal, co bylo jeho podstatou, proč tam byl. Rozumím tomu rozhodnutí. Je to jedno, důležité je, že to byla bestie ne pro svůj původ, ale pro své činy, důležité bylo, co dělal lidem, jak je mučil, otravoval a krmil se na jejich mase i emocích. Možná by to bylo i v neprospěch knihy, už tak mi přišel těsně nad hranou. Od momentu prozrazení jeho identity ztratil trochu puncu záhadnosti a nefungovalo to už tolik, jako kdyby zůstal nepojmenovaným zlem mnoha tváří. Jenom pro někoho, kdo nakonec vždycky radši zkoumá představený svět jako takový místo příběhu (já), to úplně nestačí: když už dostal jméno, chci vědět i zbytek. Nicméně, to je drobnost. Jinak jsem nadšená.


Mé hodnocení:

1 komentář:

  1. Na stará kolena už píše samé takové trháky! Hypotéka se musí splatit.

    OdpovědětVymazat