21. 7. 2021

Seriál Soudkyně Barbara

Originální název: Soudkyně Barbara
Rok: 2015
Země: ČR

Važte si toho. Jakmile se ocitnu v místnosti, kde tohle veledílo běží v televizi, nedám víc než pár zoufalých minut. Teď pro vás dám celý díl chce se mi napsat soudkyně Brambory. Hrůzný díl! Sice asi většina diváků počítá, že to není realita, není to věrné zobrazení soudního jednání, jenže taky má třeba za to, že postup reálný je, přece tam nikdo netříská kladívkem, nesedí tam porota, tak to odpovídá, ne? Tak jednak prej štáb nemá právní vzdělání, natož praxi u soudu, a jednak ne. Což hlavně chci tímhle článkem ukázat. Jdu si pro vás zvednout tlak dalším rozborem propadáku scénu po scéně. Jen tohle nebude první, ale zcela náhodný díl, jenž mi vyplivlo youtube. Nese název Vegetariánka.

Martin, Zuzana a syn Filip. Martina štve, že Zuzana je posedlá zdravou životosprávou, tak se rozvedli. A teď chce Filipa do péče, Zuzanina výchova mu prý nesvědčí. Realistický případ, účelem tu vůbec není řešit vegetariánství ani otcův styl, nemá smysl zabývat se tím sporem jako "kdo má podle mě pravdu", pouze tak, jak by probíhalo jednání z právního hlediska. Matka má za to, že pro syna je to zdravé, dobře se o něj stará, dobře se má a u jiných mu maso nezakazuje, otci se zdá, že vegetariánství má negativní vliv na synovo zdraví a matka není normální. K tomu se hádají, jestli o něj otec má skutečný zájem, nebo se jen chce mstít, tak se to dá shrnout věcně. Prostě opatrovnická klasika. Ale klasika už ani náhodou není jednání, o němž tento seriál má být. 

zdroj

Soudkyně Barbara přichází do natřískané soudní síně, povstaňte. U nás to vlastně funguje tak, že soudce je uvnitř a vpustí zbytek. Pokud to není mediálně zajímavá věc, zbytek jsou obvykle účastníci, právní zástupci, sem tam kámoš, žádnej kompars. Nicméně dobře, potřebujeme to dramatické. Barbara zahajuje jednání. Neověřila si totožnost nikoho, kdo se tam usadil, nikoho nepoučila o právech a povinnostech, nezeptala se, jestli se v mezičase dohodli, jestli je možné řešit to smírně, nezeptala se na nic, co má zjistit, než jednání zahájí. Protože zahájení jednání má hromadu právních následků. A stalo se mi mockrát, že protistrana na pokus o dohodu konečně kývla, až když se zeptal soudce, a jednání nemuselo být zahájeno nikdy.

Pane navrhovateli, vztyk, co vy na to? Pan navrhovatel trvá na písemném návrhu. Nemusí ho celý předčítat, stačí takto odkázat, ale reálně by mluvila advokátka, když už tam sedí. K tomu nám vypravěč shrne, že navrhovatel Martin z adutodopravy rád jídlo a málo se ovládá. Aj, cholerik tatík! Zuzana k tomu v prostřihu na mimosoudní interview dodává, jak si myslela, že bude kliďas, protože bude mít nervy obalené tukem jako břicho. To jo, hroch je takovej kliďas, že je nejčastější africkou zvířecí příčinou smrti hned po hmyzu. A pak už zase u soudu říká, že s návrhem nesouhlasí. V reálu by byla dávno vyzvaná k písemnému vyjádření, na něž může odkázat, a opět by mluvil její advokát. Nicméně matka si myslí, že Filip je v pohodě, měl by zůstat u ní. Vypravěč ji pak označí za nekompromisní vegetariánku a manžel v dalším mimosoudním interview za hysterku. 

Barbara teď žádá otcovu právní zástupkyni (pro jednoduchost pro ty dva advokáty budu používat "PZ"), ať přednese návrh. ...moment, on před chvílí řekl, že na písemném návrhu trvá a nechce nic dodat. Což byl moment k přednesení návrhu a tak to stačí, proč ho chce znova? Navíc PZ přednáší návrh "matka má na Filipa nepříznivý vliv, což dokážeme během jednání" jak od někoho, kdo si právě zkusil přijímačky na práva. Důkazy jste měli označit už v návrhu, přímo na tom papíře, o kterým pořád dokola melu, a pokud tam nejsou, soud vás měl dávno vyzvat. Vy máte hned od začátku přednášet tvrzení a navrhovat důkazy, ne až při jednání, i když až do jeho konce je můžete doplňovat. Navíc prý chce syna svěřit do "osobní péče". Ten pojem je "výhradní", nicméně striktně by to bylo prostě "do péče otce". Do zprostředkované péče skrz agenturu by ho asi nenavrhovali, jasně, že do osobní.

A teď Barbara vyslýchá navrhovatele. Neřekla, že je to výslech, neřekla, že přistupuje k dokazování. Koho to zajímá, je to jenom soud! Dělá si drobné poznámky nápadně připomínající vlnovky vypnutou propiskou. Jak z nich vyrobí protokol, to by možná věděl Harry Potter. Poté, co k justici přičuchnul jako bystrozor. Mikrofony nemají, diktafon nedrží, zapisovatelka tam nesedí a přitom co není v protokolu, jako by nepadlo. Harry, spoléháme na tebe. ...nebo radši Hermionu. Jo, Hermionu. Ale teda budeme mít za to, že se jedná o výslech otce a Barbara zapomněla. Ve skutečnosti by to soudce jasně oddělil, uvedl a každou chvilku, pokud by neměl jiné zařízení nebo někoho u počítače, by přediktovával do diktafonu a dodal by procesní náležitosti.

Barbařiny otázky jsou kupodivu k věci. Už jsem u ní slyšela i horší. Jenže prakticky hned, jak otec otevře pusu, aby vysvětlil, proč se mu matčin přístup nezdá, do toho matka skočí a začnou se dohadovat. Což je nepřípustné. Barbara je nechá žvanit, dokud se nevyžvaní, a vůbec nereaguje. Právě ztratila kontrolu nad jednáním. Nakonec se ale doberou toho, že před svatbou bylo všechno v pohodě a matka do dle otce extrémů najela až po svatbě. Načež do toho matka zase skočí, zase se začnou překřikovat a Barbaře je to zase jedno. Udělá si vlnovku na papír a přidá do chaosu svůj hlas, páč se ptá dál, jako by ten řev neslyšela. No co, v protokolu to stejně nebude, tak ať štěkaj a ať toho matka namele během výslechu otce klidně víc než otec, co by to Barbara řešila, ona to tam jen řídí. 

Normálně účastník nebo svědek předstoupí (u účastníků soudce někdy netrvá, aby přišli k pultíku, tak to není chyba), mluví, soudce se ptá, dá prostor na otázky ostatním, pak výslech skončí, účastníci se můžou vyjádřit. A když se někdo snaží hádat, reagovat, napovídat nebo jinak interagovat s vyslýchaným dřív než dostane slovo, je vykopnut z jednačky. A nebo ne, protože je soudce brambora. Takhle matka volně skáče otci do řeči, až se aspoň otec ohradí, za matčina hlasitého přesvědčení, že by přece skákat měla, a Brambora ani bé. Vlastně ani á.

Nicméně se přes chvíle, kdy přes překřikování ničemu nerozumíte, dostaneme k tomu, že Filip se zdá pod vlivem striktního vegetariánství jaksi chátrající. Matka do toho opět skočí, Brambora opět nic. Pak znova, Brambora okřikne otce. Eh? A Filip si prý stěžuje na matčino jídlo. Matka do toho zase skočí. Brambora konečně reaguje. Ovšem bylo by tedy na místě rovněž vyslechnout Filipa, třeba jen skrze sociálku, která by ho mimochodem měla zastupovat. Po té však ani vidu, ani slechu. Ale nač chtít sociálku, když máme divadlo. 

Teď zase PZ matky přednese vyjádření k návrhu... cože? To už matka udělala, proč to Brambora chce znova? Soudce se fakt neptá každého jednoho v místnosti, ale hned na začátku jen jednou jedné a druhé strany. Rozhodně je to úplně mimo po zahájení dokazování a dokonce už po jednom hotovém výslechu. Mimochodem, teď měly přijít otázky účastníků a vyjádření k výslechu, nepřiotrávila se Brambora bramborama? No, nikdo stále nic nezaznamenává, když nepočítáme televizní kameru Barrandova, což není podklad pro zpracování protokolu, takže stejně už nikdo nezjistí, jak to vlastně probíhalo. 

A teď se má matka vyjádřit k tvrzení otce, správně. Akorát do toho skočí otec. Hele, za mě Filipa svěřte třeba zvukaři, hlavně ho od nich držte dál. A Brambora nic. Matka se znovu pokusí mluvit, otec si takovou drzost jako její vyjádření nenechá líbit a začnou se hádat, tentokrát o smrti jeho matky. Brambora okřikne jen matku, tu živou, po půl minutě. Brambora není schopná řídit jednání a matka není schopná soustředit se na otázky. Moment, takže jsme se od vyjádření dostali k výslechu tak hladce, až si nikdo ani nevšiml, že to má uvést do protoko... eh jasně, jakého protokolu, že. Alespoň jsou otázky stále ještě k věci. I otázky PZ otce na matku budou k věci. A co otázky na otce, pořád nic? Jeho výslech skončil už dávno. Jo a mimochodem, běžně když PZ nebo účastník pokládají při výslechu otázky, neprovozují tělocvik, zůstávají sedět. Akorát to běžně taky ještě soudce zaznamenává, Brambora se neobtěžuje. Dokonce už ani nepředstírá psaní poznámek.

Otec do toho pak zase skočí, když se mu nelíbí tvrzení, jak má Filip po víkendu u něj problémy se žaludkem. Nikdo nic. PZ otce nenechá matku domluvit a skočí do toho rovnou sama. Brambora nic. Chcete jako tímhle říct, že se o syna špatně starám, hřímá matka?! ... No představ si, jsi v řízení o změně péče. Asi jako když se obžalovaný náhle ptá státního zástupce, jestli jako tím vším chtějí říct, že kradl. Ne, jen tu pózujeme. Mezitím PZ otce přešla plynule od otázek k vlastním tvrzením, jak Filipovi bude u otce lépe. Normální soudce by zasáhl, že to není otázka a teď je pokládáme. Pokládá je tedy PZ matky, otec do toho znova skočí. Zase nikdo nic. Je únavné, jak Brambora mlčky kouká po ptákách. Že PZ matky rovnou nepřípustně doplňuje její výpověď svými komentáři, ji proto vůbec nevyvede z míry. Otce jo. Zase lítá debata mezi účastníky, zase Brambora ignor. Jen PZ matky neignoruje, chce se na něco zeptat otce. No to měla Brambora ohlásit už před půl hodinou, nebo na to PZ poukázat, když ji to nenapadne samotnou. Ale na co profesionalitu, když máme divadlo.

PZ matky se tedy zeptá otce, zda někdy navštěvuje... fast foody! Ha! Produkce to má za bombastický zvrat, zírá i Brambora a udělá na papír vlnovku. Ten protokol bych fakt chtěla vidět. Matka do toho zase skočí, zase nikdo nic, všichni jsou pořád v šoku. Nad takovou blbostí. Otec prostě jen nerad vegetariánství a nemá nejchytřejší argumenty, chápu to. Nešli jsme tu do extrému, kdy má být jedna ze stran už od pohledu šílená, a nějak přiklonit by se zatím dalo k oběma, tak nehroťte marginálii. A Brambora konečně reaguje, když matka označí otce a jeho rodinu za prasata. Brzo. 

K tomu další brutální zvrat, Filip před pár týdny omdlel, když měl pomáhat se zabíjením králíka! Matka zase neudrží chlebárnu a strhne se hádka. Nikdo na to nic. Všechny poslední komentáře matky bez upozornění, že nemá slovo. PZ otce, máte vy otázky na otce dávno po skončení jeho výslechu? Mám. Aby vyplynulo, jak chudák byl poznamenán tím, že musel maso za manželství zpracovávat sám, protože matce by bylo blbě. To muselo být trauma! Matka k tomu má samozřejmě další kulometnou dávku a všem je to samozřejmě úplně jedno. Jen otci nebylo jedno, že matka začala řešit debilní žvásty jako karmu a odmítnutí zabíjení zvířat, proto se rozvedli. Eee, už moc tlačí na pilu s výkřiky, jak je normální zabíjet zvířata a jiné přesvědčení je debilní. Nedivím se, že matka do toho znova skočí. On reaguje. Brambora okřikne jen jeho. Asi jede na internet explorer, vždycky okřikuje naopak a pozdě. Ale hlavně, že nerozdává pořádkové pokuty jako úchyl bonbony, to už jsem tam taky viděla a nevím, který extrém je absurdnější. Osobně jsem pokutu ještě nezažila, vykázání účastníka na chodbu ano.

Nyní Brambora konečně přiznala dokazování. Svědci! Správně svědek čekal venku, aby nevěděl, co už padlo. Že jí nedal občanku, aby si ověřila totožnost, odpustím, to pro TV není atraktivní. Je to přítel matky. Mrkaj na sebe a přikyvují. To by normální soudce utnul, Bramboře je fuk, jestli si neverbálně ovlivňují výpověď. Nebo i verbálně. Otec do toho zase skočí, to je jí fuk taky. Nicméně svědek si myslí, že Filip je se stravou v poho. Akorát se mu nelíbí, čím ho cpe otec. Pes je tedy zakopaný ve Filipových skocích mezi dvěma velmi odlišnými typy stravování, což mu blbne žaludek, jak se zdá. A otec skáče taky, do řeči. Matka se přidá, už se hádaj trio, a Brambora nic. Taky se svědkovi nelíbí, že Filip u otce nic nedělá, je furt... třeba na počítači, jak mu napoví matka! Měla by letět ven, což si nemyslí Brambora. Nic si nemyslí ani o další trojhádce. Probere se, až když otec hrozí, že na svědka vletí. Ale stejně hned začnou řvát už čtyři, vlastně si jí vůbec nevšímají. Místo soudu jsme na tržišti. K tomu PZ otce přidá místo otázky opět svůj komentář, na který je v reálu prostor po skončení výslechu. Ten ale končí až teď. Brambora se neptá, zda svědek požaduje svědečné, jako ho na začátku nepoučila o ničem, o čem ze zákona má, ani neupozornila na následky křivé výpovědi. I PZ matky bylo šumák, jestli důkaz v jejich prospěch bude proveden řádně, koukal do blba, než mu mávla režie. Jen nevím, do kterýho. Možná do zrcadla.

zdroj
Brambora raději předvolá dalšího svědka, přítelkyni otce, aby opět nedodržela procesní předpisy, neověřila si její totožnost, o ničem ji nepoučila. Přítelkyně je vedoucí ve fastfoodu, facepalm. Scénáře se chopily děti, když produkční usnula? Produkční je dítě? Barrandov nakupuje dětské otroky! Jedna strana je najednou náhodou na pokraji hinduismu a nemají elektroniku, druhá náhodou uctívá maso. Realita nade vše. Matka se samozřejmě neobtěžuje počkat, až někdo dořekne první větu, svědkyně na ni zírá a už prakticky debatujou spolu, než se připojí i třetí, soudkyně pro ně neexistuje. Ačkoli svědek má mluvit se soudcem, ne přijít na pokec. Bramboře je to jedno skoro půl minuty, než nastoupí další zvrat, Filip si jednou vzal mámin mobil a našel tam její akty a domácí porno! Zase se kvůli tomu hádaj, aniž by Brambora zasáhla. Na druhou stranu, mám i věcnou. Mobil mu nenechávaj, vzal ho sám, je to stejně blbá náhoda, jako kdyby jim vrazil do ložnice v nejlepším, tak z toho nedělejte tragédii nebo úmyslné ohrožování mravní výchovy.

K tomu přidá PZ otce poněkud sugestivní otázky. Řekl vám Filip, že chce žít s vámi? Ty ty jedna, jako byste dopředu nebyli na odpovědích dohodnutí! Matka do toho skočí, nevěří, že by chtěl. Všichni ignor. Stejně jako na další trojhlasné pokřikování. U soudu zkrátka nemůžete okamžitě ječet, všechno má svoje místo. Jenže matka zase nakváká ve chvíli, kdy svědkyně hodnotí Filipa, víc než svědkyně. Brambora zase neřeší. Řeší ale PZ otce, NÁMITKA! Irelevantní dotaz! ... Irelevantní je, ale námitka se u nás neřve, nejsme v USA. Jestli se však řve u Brambory, to se nedozvíme, Brambora se k námitce nevyjádří a nevyjádří se ani k dalšímu následnému čtyřhlasnému dohadování. Nebo k tomu, že matka začne všechny překřikovat, jakmile svědkyně začne na něco odpovídat. Nebo k tomu, že PZ matky opět přednáší moudra místo pokládání otázek, i když výslech není u konce. Ten skončí až potom, nepřekvapivě bez dotazu na svědečné. Ale kdo by se obtěžoval právy svědků, když máme divadlo.

Zbytek následujícího dokazování Brambora vede hrozně. No, vede... Nečte žádné listinné důkazy, neřekne, jaké má, jen zmíní, že má k dispozici zprávu kolizní opatrovnice, aniž by prozradila, jestli ji jako důkaz provádí. Vlastně ani neřekne jaké opatrovnice, ze kdy, k čemu, jestli se týká stravování, jen že podle ní by Filip měl zůstat, kde je. Nikdo pak nemá návrhy na doplnění a dokazování končí. Žádná lékařská zpráva, když návrh stojí na údajné špatné výživě a zdravotním stavu, žádný výslech nebo názor Filipa, i když mu už je devět, takže má co říct, žádná zpráva školy. Vezmeme pouze nejslabší, nejméně důvěryhodný důkaz, výslech partnerů rodičů, a rozhodneme podle nich. Tohle bych odvoláním dotáhla do nového řízení během pauzy na oběd. Jestli je středobodem údajné poškozování zdraví nevhodnou stravou, minimálně lékař má zásadní slovo. Ale kdo by se obtěžoval s lékařem, když máme divadlo.

Závěrečné návrhy, tady se nedá moc zkazit, shrnete, co chcete. Jen asi málokdo říká "můj mandant", zatím jsem se vždy setkala s tím, jak strany každý včetně PZ označoval prostě jako žalobce a žalovaného. Jo a taky nikdo neoslovuje soudce vážný "soude", říkáme jim předsedo/kyně, nebo aspoň soudce/kyně, soud je instituce, ne ten člověk. Taky se neobracíte na "Vážený obecní úřade". 

Soud rozhodne. To taky může být hned jako tady, nebo vás vykopnou na přestávku, než se poradí/samosoudce dá rozhodnutí dohromady. Rozhoduje ve věci "odebrání z osobní péče". Takové řízení mezi rodiči neznám, znám řízení o změně péče, nebo o svěření do péče jednomu z nich, protože i když zarputile odmítají používat výrazy ze zákona, chtějí svěření do péče otce. "Osobní" jsme si už vysvětlili, agenturní péči nebereme. Nicméně návrh se zamítá, bez odůvodnění a odkazů na příslušné paragrafy, a nikdo nemá právo na náhradu soudních výloh. Zákonný pojem je náhrada nákladů řízení, ale kdo by chtěl zákony, když máme divadlo.

Otec v posoudním interview myslí, že podcenili celou situaci. To jo, vykašlali se na důkazy, nikdo nic nedělal a soudkyně si procesní předpisy napsala sama. Odvolej se chlape, tohle strhá i začátečník. Vážně, co do problému je to docela reálné, takové spory existují, i když se pro divácké oko a ucho trochu ženou do extrémů. Ovšem průběh jednání má do reality daleko. Přitom by stačilo jen málo změn. Dát si pozor na pořadí úkonů, přidat pár poznámek, jaké rychle vyřídí všechny náležitosti, nezapomenout zmínit smysluplné listinné důkazy, alespoň odkazem na číslo listu ve spise, ostatně je běžné je nečíst, pokud je strany stejně znají. Tyhle náhlé plot twisty s nečekaným odhalením před soudem totiž nejsou, všechno předkládáte hned, maximálně do konce prvního jednání, druhá strana se s tím má včas seznámit. Když to vytáhnete jako překvapení, akorát se odročuje na jindy. A pokud to ve věci nijak nepomůže, tak to soud stejně neprovede.

Ale to by byly i přehlédnutelné drobnosti. Ta nejvíc do očí bijící, naprosto trapná, kterou prostě nepotkáte, je hádání a překřikování stran, jemuž soudce nevěnuje žádnou pozornost, pokud pro efekt nerozhazuje pokuty jak Oprah dárky. Já vím, to by se přišlo o drama, kdyby místo tržiště, kam se tetky přijdou pohádat, byl skutečný soud. Jenomže je to otravné a naprosto přitažené i laicky. Účastníci se nedokážou minimálně ovládat ani v tomhle vysoce formálním prostředí, vůbec bych je nechtěla vidět doma, jejich právní zástupci jsou jak roboti s vybíjející se baterkou a je jim to fuk, soudkyně je stejně neposlouchá, a ani divák moc neví, protože jak chcete něco rozhodovat a něco vyjádřit, když je přes jejich hádku ani neslyšíte? Někomu pak přijde předvolání a má čekat tohle? To už může spíš čekat, že mu střechou propadne Thor. Tohle by vlastně neměl být ani propadák, ale nechce se mi zavádět kategorii "blbý až to bučí". Uráželo by to krávy.

Jo a taky na obrazovce běží, že pořad nelze vnímat jako právní poradenství. No to fakt ne, ale jako ukázka právního bezvědomí je to dobrý. 


Mé hodnocení:



2 komentáře:

  1. No, to byl opravdu vyčerpávající rozbor, ale přečetla jsem si ho s chutí :D Já byla u veřejného jednání u soudu jednou, na střední, to se týkalo sporu o firmu. Bylo zajímavé sledovat soudní líčení z pozice nezaujatého diváka. Při přepínání televize taky občas narazím na "barrandovské soudce," většinou to přepínám, ale ono je to celé tak hloupé a kýčovité, že se u toho dobře žehlí :D Nikdo přeci nemůže věřit, že tento "seriál" může mít něco podobného s realitou :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle byl nejbližší kontakt, jaký jsem kdy se Soudkyní Barbarou měla - a souhlasím, že hodnocení "blbý, až to bučí", by skutečně bylo ke kravám dost nefér. Ale obrat právní bezvědomí mi přijde naprosto dokonalý!

    OdpovědětVymazat