Jaromír Slušný - Nejděsivější československé zločiny

Originální název: Nejděsivější československé zločiny
Rok vydání: 2012

Vlastně to nejsou jen československé zločiny. Tato kniha mluví i o vraždách spáchaných po rozpadu Československa. Ale jinak je přesně o tom, co slibuje. Jsou to známé i méně známé brutální vraždy, o kterých vypráví tak, jak bych od literatury faktu docela čekala. 

Kniha je rozdělena na 11 kapitol, každá pojednává o jednom sériovém nebo masovém vrahovi. Pijavice o falešném převaděči Hubertu Pilčíkovi z počátků komunistické éry. Lovec s waltrovkou o sexuálním vrahu Václavu Mrázkovi. V ruce revolver o Rudolfovi Polákovi, ne moc známém člověku, který sám i za pomoci vyděšené rodiny vraždil cizí i příbuzné pro peníze. Zapomenutá tragédie masové vraždy rodiny Josefa Svobody, které se dopustil kvůli své nezvladatelné osobnosti. Léčba vraždou o naopak velice známé Olze Hepnarové, narušené ženě, která bez vhodného přístupu a léčby vyřešila svou beznadějnou společenskou situaci tak, že najela náklaďákem na zastávku MHD. Pár okamžiků o sexuálním vrahovi Ladislavu Hojerovi. Spartakiádní vrah o docela známém mladistvém sexuálním vrahovi Jiřím Strakovi, který útočil těsně před konáním spartakiády a nyní je už na svobodě. 

Z porevoluční éry Orlické vraždy, nyní velice známý případ Karla Kopáče, Ludvíka Černého a Vladimíra Kuny, kteří vraždili podnikatele a další zájmové osoby většinou pro vlastní prospěch, v některých případech na objednávku, a tři ze svých obětí shodili do Orlíku. Kolínský gang kolem Oty Biedermana, vraždící na objednávku většinou podnikatele nebo lidi, jež viděli jako překážku pro úspěšnou loupež. S nadhledem o taky docela slavném Ivanu Roubalovi vraždícím pro peníze všechny, kteří mu přišli pod ruku, nebo s kterými se nepohodl. A Vrahové, které nehledali, o Jaroslavovi a Daně Stodolových zaměřujících se pro peníze na seniory. 

To vše je popsané docela dobře, věcně, informativně. Nesklouzává k patetismu nebo vlastním odsudkům a moralizování, což se některým autorům literatury faktu o zločincích a zločinech stává nepříjemně často. Nesnaží se okatě podsouvat, abychom litovali oběti a nenáviděli pachatele, stačí mu vylíčit, co se stalo, což vážně oceňuji. Soustředí se na rozbor minulosti a osobnosti vrahů, jen stručně popisuje jejich konkrétní činy a poté jak kdo dopadl a co se podařilo a nepodařilo prokázat. Nezabývá se ani moc vyšetřováním nebo soudním procesem, kromě Roubala, kde byly podstatnou částí příběhu i jeho dost zdařilé pokusy proces zdržovat. Což je sice škoda, protože mě by to zajímalo úplně nejvíc, ale není to rozhodně chyba. Zvlášť, když se věnuje i méně známým případům, u nichž takové základní seznámení nevadí, protože to není posté totéž.

Na druhou stranu by to ale pomohlo. Nejvíc se soustředí na zmonitorování pohybu a činnosti pachatelů v době páchání zločinů. Nejde nijak do hloubky nebo do souvislostí, sem tam se otírá o dobu a společnost, ale jen velmi lehce. Přitom by byl hlubší a ucelený kontext zajímavější (například u Pilčíka mohlo jeho vraždění fungovat jedině kvůli zadrátování hranic a dalo by se tak napsat o dost víc). Jak už jsem řekla, u mnohých si stejné informace může každý vyhledat i na wiki a snadno je "vstřebá" vůbec z kultury. Snad s výjimkou Poláka a Svobody jsem o každém už mnohokrát slyšela i já. A také asi zaspal editor, kniha je plná překlepů a písařských chyb, což se nezakecá, když je tak krátká. 

Nejsem však zklamaná. Je to dobré čtení na odpoledne, pokud někoho takové téma zajímá a mě zajímá už hodně dlouho. Jen bylo trošku laciné jít osvědčeným směrem prostého popisu děje jako ohromná část autorů a nezkusit něco trochu originálnějšího.

Mé hodnocení: