Komedie, celkem romantické, zdarma od Dobrovského, mě často nenadchnou. Ale tato komedie psaná z mužského pohledu ve mě místo frustrace nebo točení očí vyvolávala často spíš upřímný smích. Hlavní postava v ní byla neméně zoufalá než v každé jiné, ale jeho střelená situace měla dost originální specifika.
Tak ho napadne šílená myšlenka. Když jeho dosavadní životní rozhodnutí byla taková katastrofa, neměl by je dál dělat sám. Dá si předsevzetí svěřit je na celý rok nalezenému padesátníku. Třeba tomu se podaří ho vytáhnout ode dna. Jenomže se zdá, že ani to zrovna nefunguje a ještě ho mají všichni za cvoka. Až se pomocí padesátníku dostane na Jessiin maraton, je mu souzeno osudem panny a orla hledat záchod v místní galerii a tam narazit na tu nejúžasnější holku pod sluncem. Jenže potom o ni osudem londýnských davů přijít a spustit tak zběsilé pátrání po někom, o kom ví jen to, že pracuje v cizím státě v knihkupectví s výhledem na její milované van Goghovy Slunečnice. A i to může Joshův padesátník vyhrát - a nebo zase rychle potopit. Protože když už s ním došel tak daleko, tak ho přece nezahodí.
Hlavní rozdíl od jiných knih o zoufalém pádu na dno a snaze napravit svůj milostný život, který se mi tu hrozně líbil, byla velice vyvážená směska všech emocí, zoufalství a humoru, kdy Joshova situace sice byla až karikaturně mizerná nebo trapná, ale napsaná až trochu fatalisticky, bez breku, s vtipem a svérázem, a Josh se v ní většinou nerýpal. Také se nezdržovala žádnými pokusy o erotiku. Zkrátka to byla úplně jednoduchá komedie o obyčejném klukovi a jeho cestě za Dívkou se slunečnicemi ve chvíli, kdy nemá ani na lístek na autobus nebo tušení, kam by ten autobus měl jet, a jeho životní okolnosti mu pořád něco hážou pod nohy.
Kniha tak vyzněla především vtipně. Mnohé situace byly nerealistické, ale typické pro komedii. Většina postav byla ulítlých. Joshovi přátelé měli každý něco, už od jejich jmen od J přes Jakeova Jakea až po Jessiin šílený maraton s jednorožcem, a každá další postava, kterou Josh potkal, k tomu doplňovala další ujetosti. Josh navíc často zůstával opravdu bezradný a činit proto volby hozením si mincí mu někdy vůbec nepomáhalo. Narazil tak na spoustu nečekaných překážek, prošel spoustou trapných situací, které ale jeho věcné komentáře udržovaly v rovině vtipu a nesklouzly do zprostředkování pocitu trapnosti i pro čtenáře, a když konečně začal svou strastiplnou cestu za nalezením Dívky se slunečnicemi, přidal se i jeden karambol za druhým, včetně třeba autostopu s Ježíšem.
Ani obvyklý zvrat, kdy si hlavní postava konečně začne se svým vytouženým, tady svou vytouženou, k čemuž kniha směřovala, ale najednou se objeví problém, jenž mezi ně vrazí kůl, nebyl na sílu ani nesmyslný. Přesně v souladu s Joshovou dosavadní situací to byla blbost, které se dalo jednoduše vyhnout, jenže Josh uvěřitelně neudržel zavřenou pusu, a tak Dívku se slunečnicemi zklamal. A jelikož nečekaně přišla i rodinná tragédie, nemohl se snažit o nápravu, musel se vrátit domů, už se zdálo, že by celá jeho anabáze mohla přijít vniveč, pokud se nestane zázrak. Takže se ukázala i trocha napětí. Zkrátka to bylo přesně tak zábavné, přesně tak dojemné, přesně tak bláznivé a přesně s takovými sázkami, aby mě to skvěle bavilo.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat