Skoro jsem konečně zdolala komínek nepřečtených papírových knih, což je úžasné, ale zároveň do něj o Vánocích přibude. Tak se snažím zmenšit ho co nejvíc. Tato kniha je z velké nálože hororové akce z předposledního výprodeje Dobrovského a není vlastně špatná. Charakterizovala bych ji jako poklidnější gotický, zromantizovaný (stylem, ne zápletkou) horor.
Elspeth tak od počátku není v nejsnazší pozici, a to ještě ani není všechno. Nikdo jí nechce říct, co se stalo Williamovi, všichni jen mají spoustu příběhů o čarodějnicích a pomluv o Hettie a služebné Greer. Hettie měla dokonce zkazit Williama, přivést ho na temnou cestu, a možná se snad snažit zmocnit i Mary. Alespoň tak si Elspeth příběh poskládá. Protože netrvá dlouho a začne v Iskaru slýchat záhadné ukolébavky na prázdných chodbách, objevovat zvláštní panenky, které mají vázat lidi k něčemu nebo někomu, všimne si mrazivého pískání píšťaly, jež má údajně povolávat mrtvé. Potom sama zahlédne duchy. Čeká ji tedy kromě boje s Maryinou poruchou i boj s duchy o její život? Nebo ostrov ve skutečnosti sužují živí, kteří se za duchy jen schovávají? A pokud ano, je to Hettie a její temná škodolibost? Slečna Gilliesová a zájem o Iskar? Greer a pomsta za to, jak s ní v dětství zacházeli? Nebo si jen Elspeth všechno úplně špatně vyložila a hrozí nebezpečí i jí?
Vzhledem k tomu, že se děj odehrává v druhé polovině devatenáctého století, že je to duchařina a rozpadající se staré sídlo na větrem a mořem bičovaném ostrůvku, vše okamžitě navodí atmosféru gotického hororu. Na druhou stranu je ale poměrně milý, pokud je to správný výraz? Ne moc strašidelný, poklidnější, většina postav jsou ženy různého společenského postavení, ale s jen minimálním ohledem na realitu sociálních rozdílů. Hrozně hodná hlavní postava se snaží zachránit hodné dítě ve zromantizovaném prostředí poměrně hodných, starostlivých lidí, mezi nimiž musí najít toho jediného zloducha. Řekla bych proto zároveň vedle gotického i romantický horor o pomoci malé holčičce, který perfektně sedí do zidealizované verze minulosti, a to způsobem, jakým je napsaný, celým laděním i osobnostmi a vývojem postavam.
Přičemž se mi to líbilo. Vlastně nemám připomínky. Pátrání po tom, kdo je skutečný zloun, bylo fajn, poměrně klasické. Obvyklé zvraty, když se hlavní postava zmýlila v tom, kdo je nepřítel, kdo a proč vyvolal duchy a jestli jsou duchové zlí, byly očekávané, ovšem vůbec ne špatně napsané. Kombinace záhad s duchařinou fungovala. Snad jen identita záporáka a jeho motiv vyskočily náhle, z ničeho nic, jediná drobná, skoro až neexistující narážka spočívala v jedné větě, že Hettie měla na ostrově více známostí, jinak na něj nic nepoukazovalo, což je škoda. Zbytek rozhodně neurazí. K tomu je nutné přičíst i zajímavé prvky jako vdovinu píšťalu na vyvolávání duchů a další specifické "čarodějné" pomůcky, pár skvěle popsaných lekaček, v paměti mi ulpěla třeba scéna, kdy se Elspeth probrala v posteli a dolehl na ni smrtí páchnoucí duch Hettie.
Zároveň nicméně nenadchne nikoho, kdo by čekal hluboké, děsivé nebo naplňující dílo. Je to obyčejný příběh, nezanechá zásadní dojem, jen si ho užijete jako odpočinkovou četbu. Navíc si podle mého názoru ani nehraje na víc, tudíž to není výčitka. Spíš konkrétní žánr a styl pro chvíli, kdy chcete oddech, ale taky, aby vám na postavách záleželo a aby nebyly jen ploché figurky.
Mé hodnocení:
Na tuto knížku jsem se dívala na internetu, podle popisu bych si ji vybrala ke čtení. Dokonce jsem si ji psala i na seznam knih k Vánocům, tak uvidíme, jestli bude pod stromečkem tato nebo jiná.
OdpovědětVymazat