Originální název: Das Loft
Rok vydání: 2022
Český překlad: 2023
Loft je další z řady thrillerů, které jsem si objednala na začátku roku v akci u Dobrovského a pomalu se jimi propracovávám. Zatím jsem z nich nebyla moc nadšená, v případě Loftu už ale byl můj dojem o dost lepší. Alespoň dokud se nerozpletla záhada.
Mark a Sara jsou okamžitě hlavní podezřelí z Henningovy vraždy. Oba zásadně trvají na své nevinně, zároveň na nevinně toho druhého, a dokonce začnou mít za to, že Henning by mohl být ve skutečnosti živý a celé to proti nim narafičit sám. Proto se spolu s tím začne odvíjet příběh jejich dobře skrývané minulosti. Toho, jak si vůbec Mark a Henning mohli dovolit tak luxusní byt, toho, co se dělo po hamburských klubech, toho, co se stalo na osudové dovolené v Nikaragui. A toho, jestli se doopravdy tak moc milují, že jsou odhodlaní zuby nehty se vzájemně bránit, a nebo jestli nakonec, když se celá pravda odhalí, odhodí přátelství i lásku a zachrání radši sami sebe.
Líbila se mi taková premisa. I to, jak dlouho se udržela naprostá nejistota, který příběh je pravdivý. Mark i Sara vypovídali hodně podobně, ale jejich výpovědi a policejní vyšetřování střídaly i kapitoly jejich vnitřních monologů a flashbacků a z nich bylo zjevné, jak něco zásadního skrývají. Takže po celou dobu existovala možnost, že vrahem je Sara, že vrahem je Mark, i když to oba zapírali a přemýšleli, zda je Henning vůbec mrtvý. Že vrahy Sara ponoukla. Že vrah by mohl být někdo z Henningova a Markova drogového okruhu. Zkrátka že mezi nimi je tolik napětí, jaké pečlivě skrývali, až muselo nějakým způsobem bouchnout a ti dva se už museli chtít Henninga a jeho nezvladatelné osoby nějakým způsobem zbavit. Čemuž pevně věřili i vyšetřující policisté, s nimiž čtenář sledoval dostupné stopy.
S tím souvisí i dobře napsané úhly pohledu. Protože autor nepochybně přesně chtěl, aby čtenáře Mark, Sara i policisté tlačili k takovému závěru. K tomu Mark ani Sara nikdy nic definitivně a jasně nevyvrátili, pořád jen naznačovali spoustu špatných věcí a jak Henninga vlastně nenáviděli. Vedle vyšetřování se rozehrál relativně pravdivý obraz hluboce narušeného přátelství a vztahu, do kterého zasáhly drogy, obchody a násilí. Každá osoba ho přitom přinášela ze svého specifického pohledu, v němž se místy snažila vypadat lépe, než jaká je, někdy zase přebírali všechnu vinu v zoufalých záchvatech, čímž čtenáři nechávali náznaky toho, co se možná mohlo stát, jen nikdy ne úplné, aby zachovávali napětí. A bylo i zajímavé sledovat, jak začali s neochvějnou láskou, ochranou toho druhého, jenže postupně se objevovaly praskliny, tlak vyšetřování a hrozby uvěznění za něco, co podle nich neudělali, vytáhnul instinkt přežití, tudíž láska už nestačila.
A v závěru se ukázalo, kdo je pravý vrah, jak to všechno udělal, včetně hození viny na ostatní. Kámen úrazu této knihy. Nepředvedl se tak, aby si čtenář mohl poskládat pečlivě připravené drobky. Prostě z ničeho nic nahlas popsal svůj čin, včetně všech svých pohnutek, jaké po celou knihu nebyly vůbec neznačené. Což je hodně neuspokojivé. Líbilo se mi, jak kniha nakonec vyřešila, kdo a jak z procesu vyvázl a kdo a jak (ne)spravedlivě ne, jenže na pravého vraha nikdy nic neukazovalo. Chtělo to nějaký náznak během děje, takový, jakého si sice třeba nevšimnou hlavní postavy, ale jaký trochu trkne čtenáře. Rozpracovat ho, připravit. Cokoli kromě nečekané bomby v závěru s hodně slabým spojením s hlavním triem. Autor tímhle knihu po zdařilém budování atmosféry dost zkazil.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat