Nevím, nakolik mi tahle státnice bude užitečná. Třeba mi jednou pomůže, třeba to nikoho nebude zajímat, ale stejně je to dobrý pocit něčeho dosáhnout už na střední škole. Zvlášť v tomto případě.
Prospěch jsem měla z našeho ročníku druhý nejlepší, což je něco neuvěřitelného, neboť v prvním a druhém ročníku jsem z elektronické komunikace propadala a nemohla jsem se jí naučit. Pracovali jsme jen s psacími stroji, s počítačem jsem neměla moc zkušeností ani doma, a dokud k nám nezavedli internet a já neobjevila taje ICQ, neměla jsem ani moc důvodů chtít se učit správný prstoklad. Takže máte jasný důkaz, že trávení času u internetu není jen promarněná doba, pokud mi to pomohlo takhle zásadně se vyšvihnout.
Mám jedničku a dvojku. Jednalo se přitom o vytvoření tabulky podle státních norem a vyplnění informací podle pokynů, sepsání oficiálního elektronického dopisu a desetiminutovky, kde se hledí na chyby a rychlost.
Nebyla jsem ale nervozní. Už od začátku třeťáku mi začalo psaní jít, prospěch šel raketově nahoru, s přechodem na počítače už jsem neměla žádný problém, normy jsem si dobře pamatovala a celý předmět mi přišel jako odpočinkový. Protože myslím, že tento předmět mám tedy opravdu na háku, nemohlo to dopadnout jinak. Stejně jsem řešila úplně jiný problém, který mé myšlenky od zkoušky odvedl jinam. Dorazila jsem na ně totálně promočená, jelikož jsem si zapomněla deštník a celou kilometr a kousek pěší cestu z nádraží od školy, kterou jsem vzhledem k hodině nemohla absolvovat autobusem, když v tu dobu žádný nejel, na mě lilo jako z konve. Děsivá průtrž, dorazila jsem s totálně promočenou džínovou bundou a seděla během zkoušky v pěkně mokrých kalhotách. Nedalo se ani uvažovat o účesu, protože vlasy jsem měla, jako bych právě vylezla ze sprchy, a byla mi tak i celkem kosa. Ale pohoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat