9. 7. 2012

S upíry na věčné časy a nikdy jinak

Začínalo to zdánlivě úplně nevinně.
Jedna ne příliš velká třída, v ní lavice spojené do tří horizontálních dlouhých řad. Byla to ale univerzita nebo nějaké podobné zařízení, neboť přišel skutečný profesor a my všichni jsme byli dospělí. Já seděla ve druhé řadě nejblíž ke dveřím, ale od nich i ode zdi přeci jen ještě zbýval pořádný kus místa. Přímo za mnou seděl Damon Salvatore a Jeannie, moje spoluadminka z blogu nogwarts. Všichni ve svých reálných já, nicméně někteří v tom snu byli starší nebo víc Češi.

Jeden profesor přišel, aby oznámil, že je třeba zvolit starostu (ovšem nevím starostu či předsedu čeho). Problém však byl, že ten starosta nesměl být upír a bylo známo, slovy profesora:
"Já vím, že celá tahle třída jsou už upíři."
Pak jsem se přihlásila já. Zcela popravdě jsem řekla, že já upír ale nejsem. Také jsem byla jediná. Profesor však chtěl důkaz. Netušila jsem, jak dokázat, co nejsem, ale on s ním nakonec přišel sám. Dle jeho tvrzení byla pro upíra vlastní krev toxická a nemohl ji pít. Ani to žádný nedělal. Ovšem člověku vlastní krev vůbec nevadí, takže jsem se na důkaz měla napít své krve.
Oponovala jsem, že se nebudu kousat ani sekat a čím si například propíchnout prst tu není. Nechal tedy dokazování na pozdější dobu.

Mezitím, protože jsme všichni měli počítače s internetem, jak to tak na vysoké chodí, mi přišla IM od Jeannie, co seděla za mnou, jak si jako představuju chtít být starostka, když nedám dohromady ani předstátní uskupení a národy starověku. Oponovala jsem jí, že nejsem historik, ale právník. Oponovala jsem jí nahlas a musela to zopakovat i tomu vlezlému profesorovi. Jen zopakoval, že když jsem právník, měla bych znát důležitost důkazu.

Jenže pak si ke mně přisedl jeden černý upír, co seděl vedle Damona a Jeannie v zadní řadě, a řekl, že se to dá zařídit, aby ta krev nebyla toxická. Vyvracela jsem mu to. Tvrdila jsem mu, že jsem doopravdy člověk. On mi nevěřil, myslel si, že úmyslně lžu, abych získala funkci.
Jenže po chvíli poznal, že to tak není. Vycenil své zuby a chtěl mě pokousat. Docela dlouho jsem se tam s ním přetahovala, odstrkovala jsem ho vším možným, v jednu chvíli jsem mu dokonce nacpala do pusy penál (ač nevím, proč jsem spolu s počítačem měla ve škole penál).

Nakonec se ozval Damon, aby toho černocha uklidnil. Ale nechtěl se vzdát a všem bylo jasné, že si někde počká. Proto Damon vytáhl zvláštní kořen neznámé rostliny, co vypadala trochu jako zázvor, který měl údajně upíra při kontaktu s tělem zbavit veškeré energie. Názorně to předvedl na Jeannie. Prostě se jí tím dotkl a ona se po chvíli skácela úplně mimo k zemi. Odrovnal ji jen tak pro ukázku.
Tak jsem to zkusila sama. Vzala jsem od něj kořen a držela ho černochovi u hlavy. Opravdu za chvilku ztrácel sílu, rovnováhu, cítil únavu a padal. Jenže oproti předpokladu brala rostlina sílu i mně. Stále jsem vnímala, ale mé tělo bylo hrozně slabé a vyčerpané. Damon mě dokonce musel chytat, abych se neskácela vedle toho černého upíra. Ale zabralo to. Mohla jsem zmizet jako člověk a získat funkci nabízenou profesorem.

Děsně bláznivé, to opravdu ano, ale když to nečtete, ale v tom snu prožíváte, dost vás to i baví. Jen šlo opravdu o velmi zvláštní kombinaci postav a osob.


Žádné komentáře:

Okomentovat