Stephen King - Temná půle

Originální název: The Dark Half

Rok vydání: 1989

Český překlad: 1997

Temná půle patří k nepřevažujícímu množství knih, které upoutají už začátkem, protože už v něm jasně naznačí, že se něco hodně podivného stane, a navíc dají tušit, kam se ta podivnost vydá.

Tady to začalo odstraněním něčeho podivného z mozku jedenáctiletého Tada. Trpěl bolestmi hlavy doprovázenými švitořením stovek vrabců a původně si všichni mysleli, že má nádor. Když ale doktor přišel na to, že mu v mozku vyrostlo oko, zuby a pár dalších tkání jeho parazitického dvojčete, nikomu nic neřekl, odstranil ho a Tad už bez nejmenších problémů rostl a dospíval. Děj se poté přenesl o několik let dál, když už měl Tad manželku, dvě malé děti, na kontě pár průměrných knížek a několik bestsellerů psaných pod pseudonymem George Stark. Protože ale jeden právník lačnící po penězích začal Tada vydírat a hrozil prozrazením, že za Starkem se skrývá Tad, rozhodl se nechat vyjít v časopise People článek, kterým to prozradí sám, a symbolicky George Starka pohřbít. K tomu zvolil pěkně ironickou cestu - nechal se spolu s manželkou vyfotit u falešného Starkova náhrobku. Ale to ještě netušil, že George se tak snadno zbavit nepůjde.

Vždycky, když psal díla jako George Stark, choval se úplně jinak, než normálně. A dobře věděl, že jím vymyšlený muž je opravdu špatný chlapík. Ale pořád si myslel, že zůstal jen v jeho fantazii, dokud jim jeden večer krátce po Starkově "pohřbu" nezazvonil na dveře šerif Pangborn připravený Tada zatknout za vraždu jeho známého, neboť na místě činu se našla spousta Tadových otisků. A bez okolků by to také udělal. Kdyby to byla poslední podivná vražda a neukázalo se, že ani jednu nemohl Tad spáchat. Tehdy začali Tad i šerif víc naslouchat své intuici a brzy přejímat i možnost, že vrahem nemůže být nikdo jiný, než George. Který chtěl přinutit Tada umožnit mu doopravdy žít.

Na téhle knize mě z počátku zaujal nápad parazitického dvojčete, jež začalo po jedenácti letech znovu růst, a tak jsem očekávala něco trochu frankensteinovského. Ale nakonec mě překvapil směr, jímž se kniha vydala. Dvojče se najednou zhmotnilo jako ta největší noční můra, začalo vraždit a toužilo získat Tadův život, toužilo psát další úspěšné knihy a existovat se vší negativní povahou, kterou mu Tad přiřkl. A i když proti tomu Tad bojoval, v jistých ohledech George obdivoval a nechtěl to podivné spojení a úplný protiklad sama sebe zahubit. Dostával se pomalu na velmi tenký led, musel se čím dál víc řídit pouze tušenými souvislostmi, jaké si mohl klidně pouze vysnít, a já nemohla do poslední chvíle odhadnout, který z nich tenhle nadpřirozený souboj dvou mužů o jeden život vyhraje.

Ale co bylo možná ještě trochu lepší než nápad o dvojčatech, bylo to, že jako vyvrcholení King neplánoval obyčejnou potřebu zabít zloducha, ale zakomponoval do toho mýtickým a děsivě záhadným způsobem vrabce coby průvodce zemřelých, o kterých do poslední chvíle nebylo jasné, pro koho vlastně míří, a jejichž finální zásah přesahoval dalece meze mých schopností představit si, co zrovna čtu. Protože vidět desetitisíce vrabců, jak zaplaví celý dům, tvoří živé stěny, naráží jeden do druhého, ušlapávají se k smrti a přelévají se jako povodeň, bylo zkrátka nad mé síly. A navíc vrabci nejsou zrovna zhusta používaní mytologičtí ptáci.

Ačkoli cokoli klasičtějšího by asi bylo na škodu, protože by to mohlo přijít do přílišného kontrastu vůči jedné věci netýkající se jen téhle knihy, ale Kingovy tvorby jako takové. Jde o odkaz na další knihy situované do Nové Anglie. V Temné půli jednu z důležitých rolí sehrál šerif Pangborn a spolu s ním přicházel na scénu i jeho zástupce Ridgewick, přičemž tyto dvě postavy měly svůj podstatný úkol i v knize Nezbytné věci (podle stavu osobního života Pangborna Temná půle předchází Nezbytným věcem) a minimálně jako zmínku jsem je zahlédla i v dalších knihách. A nejde jen o ně. Líbí se mi, že tohle dělá. I třeba nenápadnou poznámkou provazuje své příběhy a působí to, jako by nepracoval jen se skutečným světem, do něhož zasadí paranormální zápletku, ale jako by vypracoval paralelní svět, v němž se jeho knihy odehrávají a který s pouhou jednou nevzniká ani nezaniká.

Mé hodnocení: