Donn Cortez - Smrt pod hladinou

Originální název: The Riptide

Rok vydání: 2006

Český překlad: 2009

Po dlouhé době, kdy vím o existenci této knihy, jsem si ji konečně sehnala, abych pokračovala ve své CSI sbírce a něčím ji oživila. A první mé překvapení po Collinsových a nepodařené Praislerově knize z Vegas bylo, že jde o pevnou vazbu i přes pouhých 207 stran. Dává totiž pocit, že je přece jen trochu kvalitnější a ne "jen tak nějaký paperback". A ano, celkem to tak je.

Tentokrát nejde o lasvegaský kriminalistický tým, ale o tým CSI z Miami pod vedením poručíka Cainea, který se dá dějově zařadit přibližně do třetí řady, neboť kriminalistu Speedla už nahradil Ryan Wolfe, ale Natalia Boa Vista ještě chybí. Zadní strana také inzeruje, že tento román byl předlohou pro epizodu CSI: Miami, což samo o sobě dodává na zajímavosti, ale ač prvních pět sérií mám poměrně důkladně nasledováno, neuvědomuji si žádnou podobnou. Ale to nevadí, protože i kdyby to nebyla úplně pravda, celá kniha od začátku do konce působí jako epizoda a postupuje stejně jako klasický scénář obyčejného dílu.

Začíná nálezem nahého ženského těla, jehož umístění je týmu podezřelé. A nejen umístění. Žena byla znásilněna, utopena, má na noze delfíní kousnutí a žraločí střela jí vytlačila orgány z těla. Proto z počátku vůbec není jasné, kdo nebo co mohl zabíjet. Brzy však tým nalezne nejen další oběť - mladý manželský pár - ale i spoustu důkazů. Zjištění, že delfín patrně nebyl tím, kdo je napadl, záhadný kousek speciálního latexu z ještě speciálnějšího obleku, několik lidí, kteří mají přístup nejen k delfínům, ale i ke zbrani vystřelující žraločí střely, a to vše souvisí s potápěním, které je pro tento případ stěžejní, neboť pachatel své oběti stejně jako příšera z hlubin ze známého starého hororu stahuje pod hladinu, kde na nich ukájí své zvrácené sadistické a psychopatické choutky.

Vyšetřování "Mořského muže" tak kriminalisty vede do podmořského světa, k organizacím na ochranu zvířat, bývalým ruským elitním vojákům, k výrobcům erotických pomůcek a dokonce i na fetišistický latexový večírek proto, aby se tváří v tvář nakonec setkali s bytostí, která se přestala považovat za člověka a chtěla se stát vražednou součástí oceánu.

Tímhle vším Cortez postupuje přesně podle seriálu i s detailní vědeckou prací a často tak používá popis kriminalistické technologie, které jednotlivé postavy (Horatio Caine, Calleigh Duquesne, Eric Delko a Ryan Wolfe) používají. Hodně do hloubky rozebírá gumu a latex, což je v tomto případě ústřední důkaz, potápění, což je nejen Delkova doména, v podstatě i způsob vraždění, zbraně i spoustu dalších okolností, kterých se při vyšetřování dotkne. A opravdu hodně do hloubky, až do míst, která čtenář zrovna nepotřebuje tak detailně znát a která i v samotných epizodách moc nevnímám. Spousta cizích chemických a fyzikálních výrazů není výjimkou a jakmile je začne ještě dál rozvádět, trochu odvede i pozornost. Také však seriálu odpovídá i něco humorných prvků, ať už jde o trefné hlášky nebo vtipné situace (Calleigh v Ryanově plášti na latexové party či Horatio u svérázné preparátorky) a pár postřehů ze soukromí kriminalistů, u kterých si však nejsem jistá, zda je brát jako kánon i v seriálu a nebo jako autorovu fikci.

Bohužel ale stejně jako u seriálu nemůžu hodnotit celé dílo pouze kladně a to, že mu přesně odpovídá, mu i trochu škodí. Je krátké. Rozsahem vyšetřování a pozorností věnovanou laboratorní práci příliš neodpovídá detektivce, pouze kriminálce, a pokud už u samotného čtyřicetiminutového sledování obrazovky nedokážu zpětně popsat, jak vlastně postupovali a na základě čeho se dobírali dál, u knihy se zdlouhavými popisy to nedokážu už vůbec. Pamatuji si, na co všechno narazili, ale ač jsem Smrt pod hladinou dočetla dnes odpoledne, nedokázala jsem si v paměti uchovat spojení těchto jednotlivých důkazů a výpovědí a vlastně pořád v několika případech nevím, jak si mohli dát některé zásadní věci dohromady. Nejde zkrátka o tak dokonalé dílo, aby se čtenáři do hlavy otiskla každá stránka a aby se nestalo, že mu vědomí při čtení místy trochu znuděně a přehlceně vynechá.

Co je ale velké plus a co se ne každému autorovi knih na základě seriálu CSI podaří, je, že Cortez poměrně věrně zachoval jednotlivé charaktery postav a opravdu si šlo při čtení dobře představit to, co už roky vídám v "pohyblivé verzi". Když k tomu připojím originální a zajímavou zápletku, která se sice chce trochu masově zalíbit, protože vedle filozofie zapáleného ochránce přírody pracuje s tématem sexuálních fetiší a erotikou zasahující davy, ale nechala mě dlouho podezírat špatného člověka a přinesla nový motiv a neotřelé provedení zločinu, jde o dobré čtení, které ani úplně nelze označit za nenáročné, protože bez soustředění nelze pojmout všechny kapitoly.

Jednu zásadní chybu však nemůžu odpustit překladatelce: Několikrát nechává postavy posílat důkazy Trace. Jenže zřejmě nepochopila, že Trace není žádná laborantka, ale oddělení trasologie, zkráceně doslovně trasovka. Trace v originále.

Mé hodnocení: