Nevím, jak můj mozek přišel zrovna na takový příběh, neboť před spaním jsem se dívala na nejnovější epizodu Teen Wolf (možná maličké stopy by se tam najít daly) a četla si druhý díl Harryho Pottera, ale vyplodil to. A skutečně to bylo brutální. Tak, jak si snad ještě žádný sériový vrah nedovolil být. A jestli ano, ani mi nevadí, že o tom nevím.
Spolupracovala jsem jako vyšetřovatel s jedním týmem CSI. Nevím přesně kterým, ale mám podezření, že s tím z Las Vegas, protože tuším, že se tam objevoval Greg Sanders. Pracovali jsme na odhalení "práce" a identity vraha, který už měl za sebou několik znetvořených ženských obětí a jednu dívku, u které se vražda nepodařila, neboť na ni nepůsobil jeho způsob, jak vyhlédnutou oběť dostat, kam potřebuje.
Jenže v tom snu nešlo jen o vyšetřování, paralelně s ním jsem totiž jako divák či vypravěč sledovala i činy onoho vraha. A to jaké, že i podle mě tak brutální?
Šlo o mladého muže, který si vždy vyhlédl nějakou uzavřenou akci pro zvané. Měl to vymyšlené dobře, protože pokud je člověk na akci pro vybrané lidi, na akci pro žáky jedné školy, firemní akci nebo čemkoli podobném, má pocit bezpečí. Když ho někdo pozve na pití nebo s ním zavede řeč, myslí si, že jde o kolegu, spolužáka, člena klubu nebo někoho jiného ze stejné skupiny, koho se není třeba bát, protože není cizí a jeho jméno vedou organizátoři v patrnosti. I když osobně ho třeba nezná.
Toho právě využíval, navíc pro něj nebylo problém v případě potřeby sehnat si odznak, jmenovku, tričko nebo cokoli, co účastníky akce sjednocovalo a co měli mít na sobě, aby bylo hned vidět, kam patří. Následně si vyhlédl oběť - mladou hezkou dívku - a pozval ji na pití. Ona, netušíc nic zlého, přijala a dobře se s ním bavila. Jenže pak na ni začala působit tableta rozpuštěná v drinku a omámila ji a uspala. Jemu pak už nic nebránilo v tom, aby ji odtáhl kam chtěl, přivázal k lékařskému lehátku a začal se svou prací.
Nejdřív počkal, až se oběť probudí. Ta hned seznala, že je přivázaná za zápěstí, kotníky a v pase, takže se nemohla hýbat, měla někdy i zacpanou pusu a okamžitě zpanikařila. Vrah si poté nasadil speciálně upravenou rukavici odolnou proti žíravinám a konečky prstů si namočil v kyselině. Poté jimi přejížděl po odhalené kůži oběti a způsoboval jí velmi závažné a neskutečně bolestivé rány a hrozně se mu to líbilo. Přímo se ukájel pohledem na rozežíranou kůži a šílené utrpení a pokračoval v tom, dokud oběť neupadla do bezvědomí a následně nezemřela na následky rozsáhlého poškození. Kyselina se jí totiž postupně provrtala nejen kůží, ale celým tělem a usmrtila ji.
Takhle zavraždil několik žen, jen na jednu černošskou dívku prášek v pití neúčinkoval a on se tak neodvážil pokračovat dál (pamatuji si, že společným znakem na té akci, která se odehrávala na malém stadionu, bylo zrovna růžové tričko, a on si ho sehnal). Pak jsme ho ale naštěstí chytili a ze zatýkací akce nevyvázl živý, protože se přirozeně pokusil svým bláznivým způsobem vyprodukovaným vadným mozkem psychopata bránit. Ale bylo to strašné. Opravdu strašné. A pocit, že takhle by mohl dostat vás a vy byste prožívali to, co jste viděli na obětech, provázel šílený strach. Obzvlášť u někoho, kdo jako já má největší strach z bolesti a strachu samotného.
Žádné komentáře:
Okomentovat