Zkr.

Znáte slovo viz, že? Používáte ho. A už jsem vám tu předvedla, že často blbě. Zkrátka to není zkratka. Ale teď se budeme zabývat těmi, které jsou. Mnoho jich také používáte a nepochybně se najdou takové, které taky blbě. Vím to, vídám to denně (smutné je, že často v písemnostech od soudu). 

Asi by šlo vymyslet několik skupin zkratek jako oslovení, tituly, obchodní a odborné zkratky, zkratky v textu, ale to bych se nevyhnula dlouhým seznamům. Proto teď vyberu jen několik dle mě nejpoužívanějších a ukážu vám, jak je psát správně (takže trochu nestrukturovaně, bohužel, ale nechci psát telefonní seznamy). A vysvětlím, co vlastně znamenají. Protože chápat, jaké slovo zkratka zkracuje, je důležité, byť ne vždy to tak je. Však kdyby se nad tím každý zamyslel, nikdy by viz nikdo nepovažoval za zkratku, protože by se nedopátral, zkratka čeho to je. 

• s. r. o.

Společnost s ručením omezeným, velmi častá forma obchodní společnosti, může být psána v několika podobách. S čárkou nebo bez čárky za samotným názvem, v rejstříku se používá obojí, a pak buď jako s. r. o. (zkracující slova společnost ručením omezeným - spojka "s" zahrnuta není), nebo spol. s r. o. (zde je součástí i spojka "s", za kterou se tečka nepíše), a to vždy s mezerami. Nikdy tedy sro, s.r.o. nebo spol.s.r.o. a podobně. Ostatní formy, ať už obchodních společností nebo jiných právnických osob, jsou na tom stejně - zásadně s mezerami. Tedy a. s., v. o. s., k. s., z. s., o. p. s. a podobně. 

• č. j. 

Pokud se někdy setkáte s úředním dokumentem, můžete si všimnout, že je označen spisovou značkou (sp. zn.) a číslem jednacím označujícím řízení, z kterého vzešel. U správních úřadů někdy bývají znatelně odlišná, u soudů jsou to stejná čísla, akorát v případě čísla jednacího je navíc poslední trojčíslí za pomlčkou. A někteří mají tendence označovat ho č.j. Jenže i tady je třeba používat za tečkami mezery, č. j., nebo napsat dohromady čj. Což neznamená český jazyk.

S tím pak souvisí i zkratky při citování předpisů, kdy se používá ust. pro ustanovení, čl. pro článek, odst. pro odstavec, písm. pro písmeno a zák. pro zákon. Vše s tečkou a mezerou. (Pokud nemluvíte o zákonech v ještě úspornějších zkratkách jako NOZ, ZOK, ZZŘS, TZ a podobně.)

• p., pí

Spousta lidí stále používá zkratku oslovení pan a paní, ale spousta lidí také špatně. U pána je to celkem jasné, že, p. Novotný. Ale u paní, aby se to odlišilo, se zkratka skládá z prvního a posledního písmene, pí, a v takovém případě se za ní tečka nepíše. Takže žádné pí. neexistuje. Leda byste ji chtěli urazit. Bez tečky z ní opravdu neděláte matematickou konstantu. 

Obdobně je to pak u časté zkratky fa znamenajícího firma, za mých středoškolských let pro nás i faktura. U faktur jsme navíc používali fap v případě přijaté (naštěstí až po odchodu ze střední jsem zjistila, že v angličtině je to citoslovce pro masturbaci) a fav pro vydané. Zase bez teček. 

• vs.

V případě slova versus lidé často rádi používají zkratku. Jenže se nechávají mást angličtinou, kde vs je správně. V našich končinách je však nutné přidat tečku, a to jak v podobě vs. tak v podobě v. 

• zkratky v textu

Mám na mysli zkratky, které se používají v běžném, neúředním a i neodborném textu. Apod., str., atd., samotná zkr., např. - tady se opět píšou s tečkou a mezerou po tečce, není-li na konci věty. Stejně jsou na tom zkratky "normálních" slov, která krátíte kvůli úspoře textu. Avšak pozor na to, aby šlo o smysluplnou zkratku a úsporu. Pokud by nebyla hned srozumitelná, nebo pokud by se slovo zkrátilo zbytečně (naše dějepisářka na základce třeba ráda zkracovala úplně nesmyslně - např. při zápisu na tabuli byla schopná napsat neb. místo nebo, přišel do měst. místo města), správné je použít slovo celé. 

• př. n. l.

U dějepisu rovnou zůstaneme i s dalším příkladem, v němž jsem hřešila i já. V rámci zrychlení zápisu do sešitu jsem často psala pnl., i když jsem věděla, že to správně není. Správně je totiž oddělit tečkou a mezerou každé zkrácené slovo, tady i včetně předložky. 

• IČO

A na závěr mě napadá ještě jedna často používaná zkratka, kde se už tečky nepíšou a která se nesmí zapomínat uvádět velkými písmeny, a to identifikační číslo. Nyní, dle zákonného znění, je správně IČO, neboť jde o identifikační číslo osoby, avšak stále lze narazit i na IČ, které jako "pouhé" identifikační číslo vystupovalo ve starší zákonné úpravě. 

Samozřejmě existují ještě další kopice zkratek, k tomu lze přihodit i tituly, hodnosti a další, a pokud si nějakou neuvedenou nejste jisti, klidně se doptejte v komentářích. Nebo to hoďte za hlavu a dělejte to jako já v tahácích. Tam jsem z věty: "Hlavní postava byla deportována do koncentračního tábora a musela si zvolit, zda přežije její syn nebo dcera." udělala "hlp.dep do konc,vol.přež.syn/dc.". A tak jsem na jeden malý papírek fontem 6 namačkala i deset stran zápisu, včetně souhrnu obsahů děl, k písemce.