8. 11. 2018

Jeff Mariotte - Brass In Pocket

Originální název: Brass In Pocket
Rok vydání: 2009
Rok vydání v ČR: v ČR nevydáno
Poznámka: Čteno pouze v AJ

Brass in pocket zůstává jako Brass in pocket a nepokouší se o nějaký český název proto, že tato kniha nikdy nebyla přeložena do češtiny - stejně jako všechny kromě tří ze série knih o CSI a jedné ze série knih o CSI: Miami. Tedy říkám série, ale ona to není tak docela série. Jsou to knihy na základě těchto seriálů, avšak od několika různých autorů. A Brass in pocket, jak už napovídá i její název, je z CSI, tedy té originální v Las Vegas, a točí se kolem problému známého kapitána Jima Brasse. A to přesto, že v celé knize vystupuje až do závěru v jediné scéně.

Je totiž o tom, jak je v levném motýlku v Las Vegas nalezen zastřelený soukromý detektiv Deke Freeson, s nímž měl své zkušenosti u LVPD asi každý, tudíž i Catherine Willows a Nick Stokes, kteří jeho smrt vyšetřují a kteří brzy přijdou na to, že kromě něj a vraha byla v pokoji ještě další osoba, Antoinette Blago, manželka kriminálního bosse Emila Blaga, a podle otisků i právě kapitán Brass, jenž najednou není k sehnání. Protože Antoinette podle všeho přežila a stihla utéct, musí tedy co nejdříve najít ji i kapitána, zjistit, jak jsou do všeho vůbec zapletení, kdo byl prvotní zamýšlenou obětí, zachránit ji, pokud to nebyl Freeson, a především se ujistit, na které straně kapitán stojí. 

Vedle toho na jednom malém místním soukromém letišti přistane letadlo, jehož pilot ale zůstal na nebesích - je totiž mrtvý. Jak k tomu mohlo dojít, zda šlo o přirozenou příčinu, nebo se mezi letištním personálem (či mezi manžely jeho mnohých milenek) objevil někdo, kdo mohl o jeho smrt stát, musí zjistit Greg Sanders a nejnovější přírůstek kriminalistického týmu, Riley Adams. A aby to pro ně nebylo málo, když šéf směny Grissom odjel mimo město přednášet, oblíbený kriminalista Warrick Brown byl nedavno zastřelen a kriminalistka Sara Sidle od policie odešla, takže jsou jejich počty zoufale nedostatečné, zmizí mladá dívka Melinda Spence, podle její rodiny velice spořádaná středostavovská žena, která by rozhodně jen tak nepodlehla svodům města hříchu a nedala o sobě vědět, a je nalezena jáma s děsivými zvířecími ostatky, naznačujícími, že by se jiný obyvatel města hříchu mohl připravovat na kariéru vraha. Takže ani oni nemají zrovna času nazbyt. 

Nebo alespoň tak se autor rozhodl nastavit podmínky. Že je jich příliš málo a nestíhají. K tomu nechal odjet Grissoma a jako hlavní postavu spojující všechny linie příběhu coby dočasná vedoucí, jíž se všichni musí hlásit, zvolil Catherine. Proti tomu nic nemám, myslím, že ji zvládl dobře, neopomněl jí přihodit i její rodinné problémy s dcerou, které do děje vpluly zcela přirozeně a naštěstí se nijak netýkaly případu, takže nezkoušel jít cestou levného napětí, a určitě ji trefil i podle toho, jak se chová v seriálu. Vlastně mu ani nevyčítám, že kvůli nedostatku lidí museli Nick, Greg a Riley neustále skákat sem tam mezi všemi případy. Znamenalo to trošku chaos, ale nedošlo k tomu, co se často děje v seriálu i jiných knihách na jeho motivy - že se kniha či epizoda vlastně rozdělí na dvě části, stejně jako tým, a vše se řeší a odehrává separátně. Takhle se všechno neustále protínalo, ve hře byli neustále všichni a alespoň ukázal, že kriminalista v Las Vegas nemá zrovna pohodu, ale strašnej fofr. 

Způsobilo to ovšem jiný problém - já si ho i v jiné tvorbě nazvala "interní twitter".  Totiž, že aby mohli takto skákat z jednoho případu na druhý a pomáhat si navzájem, vždycky do toho vpadli, aniž by je někdo uvedl do obrazu, a přesně věděli, na co nového se přišlo, nebo co se stalo. Například Greg a Riley obhlédli ony zvířecí ostatky, a když už se dobrali k podezřelému, po ruce místo Grega byl Nick, takže pro něj vyjel s Riley. Ale přestože do té doby na případu nepracoval, věděl i bez jakéhokoli jeho uvedení do věci všechny podrobnosti. 

Naopak dobře zvolil fakt, že Jim Brass byl podezřelým v případu vraždy Freesona a zmizení Antoinette, ale kromě jedné stejně tak podezřelé scény se vůbec neobjevil, ani se nepokusil svou situaci objasnit. Byla to tak kniha o "jeho podezření bez něj", co si o něm myslet naznačovala pouze Catherine, a tak to nikdo ani neustále nevytahoval, ale rozběhly se všechny obvyklé verze, jen s tou jednou nepříjemnou, a opět to přispělo k větší přirozenosti. Včetně pár vtípků, jako když našli fotku Jima ve staré ročence (nemůžu si pomoct, ale představit si Paula Guilfoyla s popsanými vlasy mě položilo)

Jenom závěr mě poněkud otrávil. Dopadlo to totiž jako v ostatních CSI knihách, které jsem už četla - akcí zcela netypickou pro kriminalistickou práci a zabředávající právě do toho levného napětí, alias kriminalisté v ohrožení života. Catherine v přestřelce, Greg u výbuchu a Nick s Raily proti ozbrojenému šílenci. Z čehož nevyšli všichni bez zranění. Myslím, že tohle vůbec nebylo nutné. Stačilo se až do konce soustředit na Catherininy problémy s utáhnutím celé noční směny a její snahou vyrovnat se Grissomovi a k tomu vybalancovat rodičovství a nedostatek lidí. Mariotte to dokázal skvěle napsat, tak proč to pak zahodit pro pif paf. Jo, a taky mě dost otrávilo, z hlediska formy, že většinu přímé řeči následuje "said". Hrozně rušivé, hlavně na začátku. Vážně není ostuda při psaní hledat synonyma, byť jen proto, abychom se vyhnuli opakování. Mít hned za sebou pět vět, když každá končí "řekl ten a ten", to tahá. 


Mé hodnocení:

2 komentáře:

  1. Vidíš to, zrovna jsem přemýšlel, co bych si vzal za čtení na odreagování. Celkem si mě navnadila na něco detektivního. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Akčnější než mercedesový vrah.

    OdpovědětVymazat