Jeff Mariotte - Brass In Pocket

Originální název: Brass In Pocket

Rok vydání: 2009

Český překlad: Nepřeloženo

Poznámka: Četla jsem pouze v AJ

Brass in pocket zůstává jako Brass in pocket a nepokouší se o český název proto, že tato kniha nikdy nebyla přeložena do češtiny - stejně jako všechny kromě tří ze série knih o CSI a jedné ze série knih o CSI: Miami. Tedy říkám série, ale jsou to knihy na základě těchto seriálů od několika různých autorů. A Brass in pocket, jak už napovídá i její název, je z CSI, tedy té originální v Las Vegas, a točí se kolem problému kapitána Jima Brasse. Přesto, že v celé knize vystupuje až do závěru v jediné scéně.

V levném motýlku v Las Vegas najdou zastřeleného soukromého detektiva Deka Freesona, s nímž měl své zkušenosti u LVPD asi každý, tudíž i Catherine Willows a Nick Stokes, kteří jeho smrt vyšetřují a brzy přijdou na to, že kromě něj a vraha byla v pokoji ještě další osoba, Antoinette Blago, manželka kriminálního bosse Emila Blaga, a podle otisků i právě kapitán Brass, jenž najednou není k sehnání. Protože Antoinette podle všeho přežila, musí co nejdříve najít ji i kapitána, zjistit, jak jsou do všeho zapletení, kdo byl prvotní zamýšlenou obětí, zachránit ji, pokud to nebyl Freeson, a především se ujistit, na které straně kapitán stojí. 

Vedle toho na jednom malém místním soukromém letišti přistane letadlo, jehož pilot zůstal na nebesích - je totiž mrtvý. Jak k tomu mohlo dojít, zda šlo o přirozenou příčinu, nebo se mezi letištním personálem (či mezi manžely jeho mnohých milenek) objevil někdo, kdo mohl o jeho smrt stát, musí zjistit Greg Sanders a nejnovější přírůstek kriminalistického týmu, Riley Adams. A aby to pro ně nebylo málo, když šéf směny Grissom odjel přednášet, oblíbený kriminalista Warrick Brown byl nedávno zastřelen a kriminalistka Sara Sidle od policie odešla, takže jsou jejich počty zoufale nedostatečné, zmizí mladá dívka Melinda Spence, velice spořádaná žena, která by rozhodně jen tak nepodlehla svodům města hříchu a nedala o sobě vědět, a je nalezena jáma s děsivými zvířecími ostatky, naznačujícími, že by se jiný obyvatel města hříchu mohl připravovat na kariéru vraha. Takže ani oni nemají zrovna času nazbyt. 

Nebo alespoň tak se autor rozhodl nastavit podmínky. K tomu nechal odjet Grissoma a jako hlavní postavu spojující všechny linie příběhu coby dočasnou vedoucí zvolil Catherine. Proti tomu nic nemám, zvládl ji dobře, neopomněl jí přihodit i její rodinné problémy s dcerou, které do děje vpluly zcela přirozeně a naštěstí se nijak netýkaly případu, takže nezkoušel jít cestou levného napětí, a určitě ji trefil i podle toho, jak se chová v seriálu. Vlastně mu ani nevyčítám, že kvůli nedostatku lidí museli Nick, Greg a Riley neustále skákat sem tam mezi všemi případy. Znamenalo to trošku chaos, ale nedošlo k tomu, co se často děje v seriálu i jiných knihách na jeho motivy - že se kniha či epizoda vlastně rozdělí na dvě části, stejně jako tým, a vše se řeší a odehrává separátně. Takhle se všechno neustále protínalo, ve hře byli neustále všichni a alespoň ukázal, že kriminalista v Las Vegas má strašnej fofr. 

Způsobilo to ovšem jiný problém - "interní twitter".  Totiž, že jak takto skákali z jednoho případu na druhý, vždycky do něj vpadli, aniž by je někdo uvedl do obrazu, a přesně věděli, na co nového se přišlo, nebo co se stalo. Například Greg a Riley obhlédli ony zvířecí ostatky, a když se dobrali k podezřelému, po ruce místo Grega byl Nick. Ale přestože do té doby na případu nepracoval, věděl i bez jakéhokoli jeho uvedení do věci všechny podrobnosti. Naopak dobře zvolil fakt, že Jim Brass byl podezřelým v případu vraždy Freesona a zmizení Antoinette, ale kromě jedné stejně tak podezřelé scény se vůbec neobjevil, ani se nepokusil svou situaci objasnit. Byla to tak kniha o "jeho vyšetřování bez něj", takže museli zvažovat úplně všechno, a opět to přispělo k větší přirozenosti. Včetně pár vtípků, jako když našli fotku Jima ve staré ročence (představit si Paula Guilfoyla s popsanými vlasy mě položilo). 

Jenom závěr mě poněkud otrávil. Dopadlo to totiž jako v ostatních CSI knihách, které jsem už četla - akcí zcela netypickou pro kriminalistickou práci a zabředávající právě do levného napětí, neboli kriminalisté v ohrožení života. Catherine v přestřelce, Greg u výbuchu a Nick s Raily proti ozbrojenému šílenci. Tohle vůbec nebylo nutné. Stačilo se až do konce soustředit na Catherininy problémy s utáhnutím celé noční směny, její snahou vyrovnat se Grissomovi a k tomu vybalancovat rodičovství a nedostatek lidí. Mariotte to dokázal skvěle napsat, tak proč to pak zahodit pro pif paf. Jo, a taky mě dost otrávilo, z hlediska formy, že většinu přímé řeči následuje "said", tedy "řekl". Hrozně rušivé, hlavně na začátku. Vážně není ostuda při psaní hledat synonyma, byť jen proto, abychom se vyhnuli opakování. Mít hned za sebou pět vět, když každá končí "řekl ten a ten", to tahá. 

Mé hodnocení: