Stuart M. Kaminsky - Blood on the Sun

Originální název: Blood on the Sun
Rok vydání: 2006
Český překlad: Nepřeloženo
Poznámka: Četla jsem pouze v AJ

Protože všechny v ČR vydané a přeložené knihy psané jako epizoda seriálu CSI jsem tu uvedla už před lety, je tato, stejně jako všechny další, ze zahraničí a pouze v angličtině. Tato se konkrétně týká CSI: NY a cestovala ke mně až z USA, kde jsem ji koupila v použitém zbožím za pár babek. Smutné na tom je, že doprava mě stála, jako by mě stála v ČR (dobře, v balíčku byly dvě), a byla i skoro stejně tak rychlá, jako by to šlo z vedlejšího města Českou poštou. A dál i to, že se vůbec nepovedla, což je škoda, NY bývala moje nejoblíbenější kriminálka (však z toho taky moje přezdívka).

Je z doby úplných začátků CSI: NY, tedy zde tým kriminalistů a detektivů, jenž se rozdělí na dvě skupiny, tvoří původní postavy. Jedna skupina jsou Stella Bonasera, Aiden Burn a Don Flack, kteří vyšetřují prapodivné zastřelení a ukřižování člena židovské obce v místní synagoze. Stopy a vztahy v komunitě je zavedou k nové církvi propojující osobitým způsobem křesťanství a judaismus, která si ale nezískala oblibu ani mezi židy, ani mezi sousedními křesťany. Navíc ji vede velice pochybný člověk s ještě pochybnější minulostí. Jenže když se po pouhých několika dnech stane obětí jeden z jeho vlastních lidí, asi by se měla pozornost vyšetřovatelů přenést jinam, kam je postrkují drobné třísky.

Druhou skupinu tvoří Mac Taylor a Danny Messer. Ty přivolali do poklidné ulice, kde někdo uprostřed noci ubodal spořádané rodiče a jejich dceru, zatímco jejich mladší syn zmizel. Spolu s tím, co se o rodině dozví od sousedů, se situace zdá jasná. Dcera měla nevyrovnaného přítele, s nímž její otec nesouhlasil, a ten se po traumatu z armády pustil do vražedného šílenství a posledního přeživšího unesl. Jenže pomocí dávno zasutých záznamů, důkladné analýzy krve a těch nejdrobnějších stop se nakonec ukáže, že rodiče nebyli zase tak spořádaní a zjevný vrah nakonec může být jen zdánlivý.

Co se přitom týče druhého případu, byl včetně rozuzlení v pořádku. "Rodinné zabijačky", následné rozpracování motivů a dost smutných osudů většinou není těžké napsat a spolehlivě zaberou. První ale Kaminskymu dost ujel. Skutečný vrah snad nakonec ani neměl motiv, nějak do toho zapletl z čistajasna tajné služby, nájemné vrahy, čtenář napůl čekal, že je to jen blázen, a ne, vážně nakonec nevím, proč ty lidi zabil. Což ale není ten největší problém. Tím je, že Kaminsky se naprosto urval ze řetězu ve všem ostatním.

V první řadě jsem knihu přečetla hodně rychle. Není krátká, ale snadno se čte. Jazyk je dost jednoduchý (spisovatelsky bych mu pár úprav doporučila a doufám, že cenu dostal za mnohem lepší dílo), má to tempo, v ději se nedá doopravdy ztratit, každá postava měla svou jasnou lajnu. Jenže ty šílené podzápletky! Autor čtenáře nešetřil a přehltil způsobem, který jsem používala při psaní v pubertě. Čím víc šíleností tě napadne pro hlavní postavy, tím líp, narvi to tam všechno! 

První případ tři zvraty, druhý případ tři zvraty a čtyři nebo kolik identit u podezřelých, do toho Stellin vražedný stalker, který se do jednoho případu náhodně zamotá, Dannyho třes a strach z parkinsona, Macovy přetrvávající deprese kvůli smrti ženy, Aiden a Flack se alespoň potili, když už neměli nic osobního, protože do toho město úpělo pod vlnou veder, každý musel přičíst vícečetné šichty beze spánku. Všechno přitom vyznělo do ztracena, protože se to prakticky samo obratem vyřešilo, většinou bez náznaků, že se detektivové něčeho dopídili nebo pochopili boudu. Prostě najednou záhada rozřešená a oni přebili zvrat vlastním zvratem, ke kterému nic nesměřovalo. Velmi znát je to třeba u Stelly. Ta nedá vůbec nijak najevo, že si všimla vloupání do bytu, nastražení jedu a stalkera vydávajícího se za kolegu z FBI. Prostě na něj najedou vytáhla bouchačku a bum, všechno vím. Jenže ani čtenář do té chvíle netušil, že ví! Což nemůže fungovat, když jsou v knize kapitoly z pohledu obou dvou a čtenář má být na straně Stelly. 

K tomu jsem si všimla mizerné editace, protože několikrát omylem přehodili jména, a i zbytečných faktických chyb. Do prvního případu třeba přimotal jako svědka severokorejského emigranta. Jeho národnost nehrála vůbec žádnou roli, ale zato přivodila pochybnosti o Kaminskyho přípravě, protože demilitarizovaná hranice hlídaná dvěma armádami mezi Severní a Jižní Koreou je právě to jediné místo, kudy civilisté neutíkají, páč to nejde. Zatímco on se mi snaží namluvit, jak se tudy v klidu proplazil s celou rodinou a ani si nejdřív nevšiml, že je za čárou. Eh, a to byl začátek tak slibný. Fakt jsem chtěla dát aspoň průměr, jen kdyby se to brzy nezačalo hroutit.

Mé hodnocení: