Winston Groom - Forrest Gump

Originální název: Forrest Gump

Rok vydání: 1986

Český překlad: 1994

Jedno je jisté. Nemá smysl snažit se porovnávat tuto knihu s mým oblíbeným filmem na její "motivy". Protože to skutečně není adaptace a popisuje prakticky jiný Forrestův život než tento originál. Který je komedií s nádechem hořkosti, čtenář se u toho může smát a může litovat, ale taky má spoustu negativ.

Forrest Gump vypráví svůj životní příběh. Ten započal jako mentálně retardovaný chlapec žijící se svou matkou vdovou na začátku druhé poloviny minulého století v Alabamě. Tehdejší psychiatrie ho klasifikovala jako idiota a on svůj úděl přijal stejně jako to, že tedy zkrátka věcem nerozumí a nikdo by po něm neměl nic chtít. I to, že skončil ve zvláštní škole, kde se vlastně nic nenaučil, a poté všechny ostatní šílenosti, co k němu tak nějak samy přišly. Rychle rostl, ukázal se zdatným běžcem, takže si ho vyhmátla místní střední škola jako hráče fotbalu a ze stejného důvodu ho nechali rok studovat na univerzitě, ač nebyl schopný dokončit jakýkoli předmět... kromě teorie fyziky světla, protože z nějakého důvodu pro něj také nebyl problém počítat fyzikální vzorečky.

Jenže tehdy probíhala válka ve Vietnamu, a když Forrest nestudoval dál, skončil na frontě, kde schytal zranění, naučil se hrát ping pong, z pozice válečného veterána plynule přešel do pozice reprezentanta USA v ping pongu, pak do pozice astronauta, když ho bylo třeba udržet mimo vězení a využít to málo, co opravdu umí, následně do pozice dělníka u kmene na Papui Nové Guiney, když se odtamtud vrátil do států, tak bezdomovce, wrestlera, šachového šampiona, milionáře a pouličního hudebníka. To všechno protínaly Forrestovy myšlenky stále se vracející k jeho dětské kamarádce a jediné lásce Jenny Curranové, s níž se opakovaně setkával a zase rozcházel, když i ona dlouho nedokázala udržet svůj život pod kontrolou. Jen s ní na rozdíl od filmu nakonec nezůstal, protože ona svou šťastnou rodinu našla i bez něj (stejně jako poručík Dan a Bubba tu byli úplně jiní). A samozřejmě hromada nedorozumění způsobená tím, jak Forrest svět vnímal docela jinak než všichni kolem něj.

Mně se většinou docela líbilo, jak s Forrestem mával osud, zatímco on ho jen pasivně přijímal, a když už se o něj aktivně zasadil, bylo to náhodou. Že ho prostě popadli a odvezli na střední, pak na vysokou, pak do armády, a on se přizpůsobil po svém. Že sám málokdy vymýšlel, co se sebou udělá, nechal se vézt na vlně a ono ho to nějakým zázrakem doneslo na obchodní špičku. Je v tom samozřejmě určitá nadsázka, ve skutečnosti to nebylo TAK jednoduché a náhlé, jenže protože to popisuje on svým omezeným způsobem, můžeme se jen domýšlet, jaké byly všechny okolnosti mezi řádky mimo Forrestovo chápání.

Vlastně se mi líbí i to, že nikdy neskončil s Jenny a jak mnoho lidí v průběhu příběhu uznávalo, že buď mají na Forresta špatný vliv a neměli by mu do života zasahovat, nebo naopak, jeho divoká existence to nedělá jednoduché pro ně, a tak od něj musí odejít. Docela mi vyhovuje, jak tu Forrest není nevinný andělský prosťáček, jenž naučil Elvise tancovat a zadarmo sekal trávu na hřišti, ale je popsaný se svými klady i zápory nebo třeba fetováním. Kniha se nestraní ani vulgárnosti a zkrátka toho, aby Forrest byl člověk.

Na druhou stranu je v knize několik zápletek, které svou absurditou překročily hranici. Především cesta do vesmíru, kde se profesionální astronautka podle Forrestova popisu chovala šíleně a nesnesitelně. Ostatně mám dojem, že většinu žen popisoval jako hysterky neschopné profesionálního projevu. A následné ztroskotání mezi lidojedy s orangutanem Sue. Vůbec celá přítomnost Sue byla přitažená za vlasy a tyhle podivné části se mi nelíbily. Jsem taky moc ráda, že ve filmu Tom Hanks nepobíhal v ringu s plínou, ani nevedl opičáka na záchod v raketě, a přestože ho tam hodně přepsali k obrazu idylickému, dám mu přednost. Neznamená to však, že je kniha špatná a nezajímavá. Zahltí vás jednoduchými událostmi, nad kterými se dá pobavit, a volba překladatele, že ji napsal v češtině gramaticky a stylisticky špatně tak, jak by to asi mohl napsat omezený člověk, ji oživuje.

Mé hodnocení: