12. 1. 2022

Martin Goffa - Vánoční zpověď

Originální název: Vánoční zpověď
Rok vydání: 2020

Na tuto knihu jsem narazila v Levných knihách, jelikož jsem potřebovala počkat do odjezdu autobusu v teple. Je to dvousetstránková jednohubka s docela lákavou ilustrací s dodatkem "Místo půjčky mu ukradli peníze. Teď se přišel pomstít a přinesl si hřebíky a zapalovač.", takže jsem moc neváhala, to musí být nějaký drsný střet zoufalého dlužníka s podvodnými nebankovními krvesaji! Úplně to tak nebylo, ovšem i tak jsem si čtení užila. Z půlky.

Adam Hoffman totiž je zoufalý dlužník. Býval závislý na sázení, dluží všude, kam se podívá, nemá z čeho splácet, armáda mu hrozí vyhazovem, žena se s ním rozvedla, on doufal, že když mu pošlou půjčku z Fair Money, poplatí alespoň nejhorší a bude to schůdek k vyrovnanému rozpočtu. Jenže slíbené peníze po uzavření smlouvy ne a ne dorazit, ať si volá na zákaznickou linku jak chce. Je prý v řešení úvěrového oddělení, nemají všechny podklady, nemají splněny všechny podmínky... a Adam je ve stále zoufalejší situaci. Až konečně pochopí, že půjčovat nikdy nebyl obchodní model, místo toho se Fair Money jen snaží zajistit, aby propadla kauce a aby si strhli pořádně mastnou pokutu - jeho úplně poslední peníze. Nakonec se dostane do takového konce, že vypátrá skutečnou kancelář a vlastníky a vyřeší to s nimi osobně.

Tento příběh ale skládáme postupně, útržkovitě, protože se střídá s Adamovými sezeními s vězeňským psychologem. Víme tedy od začátku, že v souvislosti s Fair Money udělal něco, za co ho na pěkně dlouho zavřeli, ale samotnou "akci" nám popíše až v samém závěru. Do té doby prostřednictvím útržků o jeho životě a rozhovorů s doktorem poznáváme jeho samotného a sledujeme kulminaci Adamovy zoufalosti, přibývání oněch pomyslných kapek do poháru, až přijde poslední.

Není to přitom zrovna špatná volba struktury příběhu. Prvních pár kapitol trvá trochu se zorientovat, začínáme už za mřížemi, abychom skočili k narážkám na jeho život daleko před celým dějem, pak na jeho finanční a psychickou situaci pár dní před činem, a v dalším útržku se posuneme zase o kousek jinam, ale nakonec začne všechno dávat smysl. Přestane být důležité, v jaké posloupnosti se co odehrává, vším se jako hlavní linka začne kroutit čekání na spásu od Fair Money a čtenář si udělá dost jasný obrázek, co se děje. Ač až do konce neví, co konkrétně Adam provedl, vlastně nikdy s naprostou jistotou nezjistí, jaké byly následky jeho činů. Ani to není třeba. V hlavní roli je nekonečná frustrace způsobená sice prvotně vlastním selháním, ale přiživovaná vykutálenými šmejdy. Nebo spíš se ti šmejdi živí frustrací a ono vyvrcholení bylo produktem jejich útrob. 

Musím ale říct, že tyto scény z doby, než se Adam dostal za mříže, mě bavily víc. Sledovat, jak se propadal hlouběji do propasti, jak mizerné nápady řešení měl, jak zvažoval dokonce vykrádačku, jak přišel o ženu, jak se vyostřily vztahy s jeho okolím a nakonec jak se beznadějně domáhal svých práv u nebankovních šmejdů. A samozřejmě jak je vypátral a brutálně si to s nimi ručně vyřídil. To byl skutečně dobrý příběh. Adama představoval jako oběť, jako mnoho jiných "klientů" těchto společností, na druhou stranu nezakrýval Adamovu vlastní vinu. Závislost na startu, jednu špatnou volbu za druhou. Morálně šedá postava nesnažící si hrát pouze na nevinného vyhnaného do krajnosti. Tedy linka vrcholící zpovědí úvěrového šmejda o Vánocích byla dobrá.

Druhá "část", scény ze sezení, už mě tolik nezajímala. S doktorem rozebírali to, co měli, tedy Adamův postoj k jeho činům, k jeho životě, k jeho situaci, většinou prostřednictvím odkazů na různé filozofy nebo teoretizování o světě, protože Adam byl docela vzdělaný člověk, a to nebylo tak úplně pro mě. Linka vánoční zpovědi Adama o rok později byla správná, dobře napsaná, odpovídá promluvám zoufalého vězně, který není kariérní kriminálník, chápe, proč se kam dostal, chápe, že nejednal dobře, jen neviděl východisko. Jenže vlastně vůbec nemluví o činu, o tom pro mě zajímavém, plácá obecně o životě, ještě dost filozoficky, a to nevyhledávám. K tomu se mi zdá, že byla dost zbytečná třeba narážka na dva nezmapované roky jeho života, protože jsme se o nich nic nedozvěděli, ač na to na začátku text kladl dost důraz. Zkrátka jsem se vždycky nemohla dočkat, až z doktorovy kanceláře přejdeme zpátky do minulosti. Věřím však, že mnohým i tato linka bude připadat víc než skvělá, není špatná jen pro můj menší zájem.

Mé hodnocení:



1 komentář:

  1. Znělo to hodně dobře i ta obálka mě velice lákala, ale po přečtení recenze to vypadá, že to není nic extra. :/

    OdpovědětVymazat