Hotel skoro jako Overlook

Na začátek, abyste plně pochopili inspiraci tohoto snu a jeho šílenost, je potřeba uvést pár věcí. Zaprvé, koukali jsme se na krátký český seriál Čtvrtá hvězda, komedii odehrávající se v hotelu, kde mimo jiné vystupuje velmi ambiciózní, drsná manažerka Tereza a kde se jídlo po úrazu kuchaře Tichého vůbec nedalo jíst. Zadruhé, já nevařím a ani moc nejím omelety, palačinky ani lívance, ale kamarádka mi někdy kolem deváté, desáté večer při sledování toho seriálu oznamovala, že si jde nějaké udělat. Zatřetí, Gilead říkají onomu teokratickému státnímu útvaru v Příběhu služebnice. A začtvrté, Overlook je hotel z Osvícení od Kinga. Jestli v tom hledáte nějaké spojení, věřte, že to, co se mi zdálo, vás stejně nenapadne. 

O hotel nicméně šlo. Nějaký hodně velký, hodně nóbl hotel se vším možným vybavením. A to opravdu vším možným pro kohokoli. My, nevím sice kdo, ale vím, že nás tam bylo víc, jsme do něj například přijeli kvůli monitorování prováděných praktik judaistických fanatiků, kteří tam naváželi a "výchovně mučili" přesně hezky po gileadsku členy jejich komunity, kteří se dopustili předmanželského sexu. Tedy hlavně ženy, chlapů bylo jen pár. Především tedy mezi výchovně mučícími, to tam nebyla ženská ani jedna. Konkrétní praktiky si nepamatuju, ale některé zahrnovaly například i poranění činící dočasně sex nepříjemným. Tohle patro nebo křídlo přitom vypadalo jako dost ošuntělé, zašlé, staré vysokoškolské koleje, takže... prakticky obvyklé vysokoškolské koleje.

Stačilo ovšem sejít níž a dostali jste se do luxusního komplexu plného obchodů, restaurací a s velkým otevřeným prostorem pro posedávání kolem uprostřed. Připomínal drahé nákupní centrum, zázemí tam bylo trochu křížené s nákupními centry, která se pořád dokola objevují v mých snech odehrávajících se v Plzni, i když neodpovídají těm, co jsou reálně v Plzni, a vážně stálo za to. Ohromný, zdobený křišťálový lustr, zlaté zábradlí, diskrétní přítmí, jemná hudba, všichni nóbl oblečení, kožená křesílka, povrchy se blyštěly, uprostřed nějaká voda, klasický podnik pro vyšší třídu. 

A odtamtud stačilo seběhnout dalších pár pater a člověk se dostal skoro až do přízemí. O což jsem se snažila, snažila jsem se utéct, po provozním schodišti, které hrozně vypadalo jako svého času schodiště v Prioru ve Strakonicích, protože jak jsem se dostala z hororového křídla fanatiků, objevilo se nové nebezpečí. Ukázalo se, že se setměním se v hotelu probouzí To z Toho od Kinga a terorizuje a zabíjí hosty. Akorát se mi  to nepovedlo. Když už jsem byla prakticky v přízemí a chystala se kolem beden s kytkama proklouznout ven (ve strakonickém prioru v přízemí bylo květinářství), najednou přede mnou na dlaždicích na podlaze ležela panenka Pennywise. A já se snovou jistotou věděla, že to není jen panenka, ale přímo Pennywise chystající se vyskočit do své plné velikosti. Naposledy ho hrál Bill Skarsgard, tedy do dvou metrů. A to nechceš. Tudíž mi nezbylo, než s ním začít spolupracovat, sebrat ho a vrátit se s ním zase nahoru.

Ovšem pozor, to už jsem se nedostala zpátky do luxusního podlaží. Najednou jsem byla v podlaží, které nebylo zrovna přístupné vší veřejnosti a kde To využívalo ke své krutovládě krutovládu manažerky Terezy. A to tak, že pro ni připravovalo výjimečné kanibalské hostiny s vybranou společností. Já teď taky seděla u obrovského oválného stolu, trochu dál od ní, zatímco kousek za námi postávalo To u ohromného mlýnku na maso. Hostina byla v plném proudu. Já dostala palačinku plněnou něčím mletým, skoro až tekutým, kapalo to všude kolem a musela jsem si ještě říkat o talířek, a jen tak jsem to okusovala na okraji, aby se neřeklo. Protože to bylo úplně neochucené, syrové, lidské a hnusné. K tomu Tereza začala v čele stolu hlásat, kdo bude další chod této skvělé hostiny. A každý musel hezky popořadě vylíčil svou upřímnou touhu být servírován, protože kdyby řekl ne, To ho hnedka bolestivě zabije. Nejblíže odmítnutí byla jedna žena, která prohlásila, že kdyby věděla, že se dnes dostane k této společnosti, pošle místo sebe někoho chutnějšího, ale samozřejmě s návrhem stát se dalším chodem souhlasí. 

Pak jsem se naštěstí probudila předtím, než se na mě stihla dostat řada. A jak jsem tak ležela v posteli, bylo mi poněkud na blití z toho, co může z obyčejné komedie, palačinky a hotelu taky někdy vzejít.