Na téhle knížce mi přišlo vtipných pár náhod. Napsal ji Richard Roper, což byl hlavní velkej záporák v The Night Manager, kterého hrál Hugh Laurie, proti klaďasovi Tomu Hiddlestonovi. Jednou z důležitých postav byla Peggy, která měla za manžela ožralu Steva, což je velký protiklad vůči páru Peggy a Steve z marvelovek. A potom se ukázalo, že je tam vtipné úplně všechno a že je to báječné čtení.
Na oddělení nastoupila Peggy, veselá, rozpustilá, svérázná žena, která se s ním rychle spřátelila a proti jeho přesvědčení se mu začínala dostávat pod kůži a do srdce. A šéf přišel s nápadem utužit kolegiální vztahy, když se vždy sejdou na večeři u jednoho z členů týmu. Andrew přitom věděl, že pokud by na něj přišla řada, stane se katastrofa. A on přece nemůže být za podvodníka a lháře! Navíc ve vzduchu viselo i možné snižování stavů a kdo by asi přišel o všechno, pokud by to prasklo? Jenže mu rovněž došlo, že dokud bude hrát dál, nemá u Peggy šanci, ač její manželství se začalo rozpadat a ona u něj doopravdy hledala útěchu a porozumění. A moc mu nepomáhaly ani pracovní případy, kdy každý nový zemřelý, který odešel sám, nahlodával Andrewovu realitu a ukazoval mu možnou děsivou budoucnost.
Byla to tak v první řadě komedie, místy trochu hořká. Hlavně co se týče Andrewova života, protože mu velice vyhovovalo být samotářem, jenže při obhlížení zemřelých, kteří nikoho neměli, mu začínalo vadit, že k tomu směřuje i sám. A netušil, co s tím. Navíc zprvu vypadal na ujetého člověka, ale postupně se odhalovalo, že on sice je úzkostný a neohrabaný, jenže se stalo dost nehezkých věcí, které ho k takovému životu nasměrovaly. Že to není prapodivný morous, jen zklamaný a poznamenaný hodně špatným zacházením ze strany sestry a spolužáků v dětství, smrtí otce, naprostým zhroucením a pak smrtí matky a hlavně tím, co se stalo s Diane. Protože mi docela vyrazilo dech, že o Diane neplácnul jen tak, aby umlčel šéfa, ale že takový život opravdu mohl mít a je to vlastně hodně tragické. Sledovat nejprve jeho postupné uvědomění, jak tohle musí rozplést, a pak jeho snahu to rozplést, mě moc bavilo. Byl to ponejvíce jeho příběh, plný obav, trapasů, přešlapů, touhy a hodně neohrabaného hrabání z díry, kterou pro sebe z pohodlnosti a traumatu vykopal. Dobrý příběh.
Další velký klad byla Peggy. Moc sympatická, ovšem ne ve všem a stále perfektní, neváhala Andrewa podpořit, ale ani odstrčit, když se snažila slepit manželství se Stevem a pak když se ukázala pravda. V čemž se mi ulevilo, protože na začátku to chvilku působilo, jako by se autor rozhodl pro "ne jako ostatní holky", a to je strašně otravná věc plná klišé. Jenže Peggy byla stejně přirozená jako Andrew. A jako nakonec všichni. Vlastně měla kniha komorní obsazení, ale každá postava dostala svou úlohu a svou výraznou, odlišnou osobnost vhodně doplňující celý obraz. Šéf zkoušel kdeco ohledně moderního managementu a moderního života, ale staromódně to šlo z kopce. Věčně nedojedený, upatlaný, nesympatický kolega s pár klady. Tak trochu Karen, klasický element kancelářských rozbrojů. Nebo Andrewovi internetoví přátelé, kteří na webu působili jako stejní podivíni jako on, ale když se s nimi setkal, vyklubala se z nich dost pozoruhodná směska, s níž by se člověk chtěl seznámit.
A nemám co vytknout ani ději a zápletce. Byla to komedie, takže se často objevovaly vtípky, ať už situační pro čtenáře, nebo ať už je pronášely postavy. Je nutné přijmout neuvěřitelné náhody, ale na tom komedie stojí. Takovým tím příjemně otřásavým způsobem, kdy se fláknete do čela, řvete Andrew, co to děláš, a napůl si chcete zakrýt oči a nečíst dál, protože vidíte, do jakého trapasu se řítí. Jenže to není žádný hloupý trapas jako z prvoplánových filmů. Všechno zůstává poměrně milé, civilní, pochopitelné. Všechno, co se děje, dokážete pochopit, pramení to v rozhodně méně komické minulosti, která si chce vybrat svou daň, a Andrew, Peggy i všichni ostatní jen bojují s tím, jestli se jí podřídí nebo jestli něco změní a zase najdou, pro co žít.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat